Režisér Tomáš Krupa: „Dúfam, že nikdy nebudem musieť stáť ja alebo niekto z môjho okolia pred takouto voľbou.“
Banner

Režisér Tomáš Krupa: „Dúfam, že nikdy nebudem musieť stáť ja alebo niekto z môjho okolia pred takouto voľbou.“

Tisk

tomas krupa 200Slovenský režisér Tomáš Krupa si pred niekoľkými dňami odniesol ocenenie v rámci udeľovania cien Slnko sieti za najlepší dokumentárny film za rok 2019. Nim je film Dokonalá smrť, ktorý vznikol v slovensko-česko-francúzsko-nemecko-rakúskej koprodukcii.

 


Prečo ste sa rozhodli pre natočenie filmu Dokonalá smrť?

Chcel som spraviť film v prostredí smrti. Zaujímali ma ľudia, ktorí pracujú v jej tesnej blízkosti. Som presvedčený, títo ľudia si uvedomujú, že náš čas je tu limitovaný, obmedzení a smrť je prirodzená súčasť života. Môj zámer bol urobiť film skôr o živote ako o smrti. O nej sa môžeme len dohadovať, bazírovať a polemizovať. Nič o nej nevieme a ostane nám vždy záhadou. Môžeme sa baviť len o živote. Tému eutanázie nám priviedol sám život a rozhodli sme sa ju nasledovať. Ide o zložitú tému s nejednoznačnými odpoveďami a vyžaduje si svoj veľký priestor. To znamená, že téma eutanázie si našla mňa.

Ako ste príbeh eutanázie prežívali?

Téma eutanázie je pre mňa dobrovoľné rozhodnutie a sloboda. Naša hlavná predstaviteľka Janette Butlin bola veľmi otvorená osobnosť, ktorá chcela veci skôr odkrývať ako skrývať. Pozvala nás veľkoryso do svojho života bez akýchkoľvek obmedzení. Veľmi som si to cenil. Za posledné mesiace sme sa stali blízkymi priateľmi. Bolo to niečo nepredvídateľné a sám som to nečakal. Nakoniec nebolo jednoduché ju ako priateľku, ktorou sa v procese stala, nechať odísť. Pochopil som, že stavať sa jej do cesty a vystavovať ju emóciám je sebecké. Tomu sa najviac bránila, a to jej bralo najviac síl zo života. Som presvedčený, že príbeh v našom filme nesie pre nás správu, ktorá je najdôležitejšia zo všetkých. Pokiaľ by sme boli v našej spoločnosti ochotní diskutovať o smrti a prijať ju nielen u nás, ale kdekoľvek vo svete, aj v Anglicku, kde žila, nemuseli by sme utekať do nejakej inej krajiny.

Predpokladám, že bolo veľmi náročné dostať sa k dokumentom pre úrady, aby ste takúto cestu mohli absolvovať v rámci eutanázie, keďže vo Veľkej Británii túto možnosť neuznávajuú. Čím všetkým ste si museli preskákať?

O tom by sme mohli rozprávať veľmi dlho. Tento proces je zaujímavý na vypočutie a bolo zaujímavé si ním aj prejsť. Pokúsim sa to zovšeobecniť. Dokumentov o eutanázii nie je veľa, nie sme jediný film, ktorý spracováva túto tému, ale tie ktoré som mal možnosť vidieť spracovávali príbeh viacerých nevyliečiteľných ľudí. Pokúsili sme sa tento film spracovať tak, aby pôsobil príjemne a ukázali sme, že smrť môže byť naozaj dobrá. Nemusíme sa jej báť. Nie je to žiadny strašiak. Janette Butlin svoje rozhodnutie v Anglicku učinila tajne a vycestovala ako bežný turista do Švajčiarska a my spolu s ňou. Vo Švajčiarsku nás prijala klinika s doktorkou, ktorá o nás vopred vedela a nerobili nám žiadne obmedzenia. S komplikáciami sme sa nestretli. Nikto sa nepýtal kam idete, nemuseli sme nič vysvetľovať. Náročné to bolo až posledný deň, keď nastal deň D a Janette Butlin dobrovoľne odišla za asistencie lekára. Mali sme povinnosť zostať na klinike, podať svedectvá, absolvovať vypočúvanie políciou, podpísať papiere. Akonáhle sa rozhodlo o príčine smrti ako o dobrovoľnom asistovaní ukončenia života s lekárom, všetkých nás prepustili. Nezúčastnili sme sa ničoho nelegálneho.

Hovorili ste o odvahe, prečo si myslíte, že sa ľudia boja smrti? Väčšinou o nej nerozprávajú a je pre nich tabu.

Áno, téma smrti je veľké tabu a myslím si, že ľuďom robí problém, aby o nej hovorili. Pripomína im to ich vlastnú konečnosť. Okrem toho západná kultúra nás zvádza k tomu, že život, ktorý tu žijeme nikdy nekončí a je len zábavou a honbou za hmotnými vecami. Téma smrti toto všetko nabúra, a tak strácame pôdu pod nohami. Prestávame si byť istý životom. Veľkú úlohu v tom zohráva aj ústup náboženstva, ktoré vysvetľovalo ľuďom smrť a obhajovalo ju.

Rozhodli by ste sa podstúpiť eutanáziu?

Dúfam, že nikdy nebudem musieť stáť ja alebo niekto z môjho okolia pred takouto voľbou. Keby k takej situácii došlo v mojom osobnom prípade, bol by som pokojnejší, keby som mal možnosť učiniť slobodnú voľbu. Rozhodnúť sa kedy, ako, kde a s kým zomriem. Myslím si, že je to istá definícia dobrej smrti, eutanázia však nie je jediná správna možnosť.

Zdroj foto: https://hailstone.sk/


 

Přihlášení



Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Petra Kamlachová: Nemohla bych dělat práci, která by mi nedávala smysl

Petra Kamlachová archiv „Psaní je pro mě únik z nudné reality. A ačkoli to mnohým přijde divné, miluji na něm tu nepředvídatelnost. Sednu si k počítači s určitou myšlenkou, ale postavy a příběh mě často zavedou jiným, nečekaným směrem,“ přizná...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.

Čtěte také...

Lubomír Větříšek: „Spousta kluků měla tu vojnu ještě horší než já nebo se odtamtud nevrátila"

Autor 100Dva roky v hajzlu je poměrně ostrý název knihy, která se věnuje neméně drsnému tématu. Lubomír Větříšek v ní na základě svých vzpomínek vypráví pravdivý příběh o dvouleté vojenské službě v letech 1983 až 1985. Setkal se na ní s šik...


Výtvarné umění

Navštivte další výstavy v jižních Čechách

ajg 200Zástupci Alšovy jihočeské galerie zvou na další výstavy v jejich pobočkách, které rozhodně stojí za návštěvu.

...

Divadlo

Soumrak monster: Zrození apokalypsy

Apokalypsa diskPražské divadlo DISK uvádí čtvrtou inscenaci studentů absolventského ročníku katedry činoherního divadla DAMU pod názvem Soumrak monster: Zrození apokalypsy. Tento projekt představuje hned dvě hry v jeden večer.

Film

Done in 60 seconds aneb staň se hvězdným režisérem!

altCo všechno se dá zvládnout za šedesát sekund? Hodně. Skoro všechno. Nebo možná úplně všechno? Co třeba celý film? Nevěříte? Tak to se pak mýlíte, protože: „Jediná minuta vás může dostat na filmový festival v Karlových Varech a toho nejlepšíh...