Dům kultury v Kroměříži představuje noviny Afriky pod jednou střechou
Banner

Dům kultury v Kroměříži představuje noviny Afriky pod jednou střechou

Tisk

Miroslav karasek perexSběratel Miroslav Karásek vystavuje od 3. ledna do 15. února ve foyer Domu kultury v Kroměříži část svojí ojedinělé sbírky novin z celého světa. Po úspěšné prezentaci asijských periodik se tentokrát věnuje periodickému tisku na africkém kontinentu. Hodně titulů ještě dnes není k vidění na internetu, takže si na výstavě v Domě kultury můžeme udělat představu, jak přistupují ke grafickému zpracování novinových stran v afrických zemích.

 

Co všechno můžou vidět návštěvníci na vaší výstavě?
Pro letošní výstavu zahraničních novin z mé rozsáhlé kolekce jsem zvolil přehlídku tisku afrického kontinentu. Je tu zastoupeno na šedesát zemí a velkých ostrovů. Z jazyků návštěvník uvidí ryzí a neznámou berberštinu, jazyk Hausa, afrikánštinu, Zulu, arabštinu nebo amharštinu. Například ze Středoafrické republiky je vystaveno více výtisků, jeden z nich nese titul, který by u nás zněl dost nelibě, a sice Confident.

Jako tyto tiskoviny získáváte? Jaké jsou reakce a dotazy návštěvníků?
Při shromažďování afrických novin jsem měl mimořádné štěstí. Pomohli mi velvyslanci několika států, kteří projevili nečekaný zájem o nevšední sběratelský obor, a kromě zemí, jež zastupují, přispěli novinami z okolních zemí. Asi bych jinak velmi obtížně získal tisk Leshota, Konga, Eritrey, Burkiny Faso nebo Gambie. Do těchto a řady dalších turisté nezajíždějí, do Somálska se pošta nedoručuje, čímž jsem naznačil, že zbytek mi přivezli kamarádi cestovatelé rovněž s pochopením pro tvorbu sbírky. Potěšilo mě, že informaci o pořádání výstavy afrických novin v Domě kultury v Kroměříži přinesl web Velvyslanectví České republiky v Addis Abebě. Reakce návštěvníků byly na všech výstavách pozitivní, plné uznání a obdivu. A také je zajímá, co mi ještě chybí.

Miroslav karasek 1

Miroslav Karásek

Kolikátá je to vaše výstavy v Kroměříži a kolikátá celkově?
V Kroměříži jsem se se sbírkou pochlubil už pětkrát, jednou v Galerii města Holešova a jedenkrát v Krajské knihovně Fr. Bartoše ve Zlíně. Příprava výstavy je náročná, obvykle si všechno chystám sám, a stejné je to i s likvidací. Ale na co by mi celá ojedinělá kolekce byla, kdybych ji nepředstavil veřejnosti. Hodně titulů ještě dnes není k vidění na internetu, takže si na výstavě v Domě kultury můžeme udělat představu, jak přistupují ke grafickému zpracování novinových stran v afrických zemích.

Jak dlouho trvá tento váš koníček a co všechno obnáší vaše sbírka?
Sbírání zahraničních novin se věnuji už přibližně 27 roků. Za tu dobu jsem získal ze 193 zemí registrovaných OSN zástupce ze 189 států. Ale protože sbírka zahrnuje i noviny z nezávislých států s omezeným uznáním, závislých území s vysokým stupněm autonomie, svrchovaných nestátních subjektů (např. území, kde působí řád Maltézských rytířů), zaniklých států a velkých ostrovů, součet se k dnešnímu dni zastavuje na čísle 278. Věřím a vím, že ani to není číslo konečné. Stále se o to snažím. Celá sbírka je aktivní a vedle sběratelského hlediska má smysl dokumentačně – historický.

Miroslav karasek DKwww.dk-kromeriz.cz 

Kdy a kde budete vystavovat příště?
Zatím jsem nesměle programovému oddělení Domu kultury v Kroměříži naznačil, že by se pod jeho střechou mohly za rok shromáždit noviny z amerického kontinentu, Austrálie a Polynésie a nakonec Evropy, odkud mám rovněž překvapivé exponáty (Karelská republika nebo Podněsterská moldavská republika). Vzhledem k rozsahu sbírky a její výjimečnosti minimálně v Evropě si myslím, že kdyby se pro ni našel vhodný prostor a odpovídající instalace, mohla by se stát vděčným lákadlem pro vzdálenější turisty. Vzpomínám si, jak na výstavu v Muzeu Kroměřížska zavítali návštěvníci z Japonska a byli nadšeni, protože tam nalezli a četli svoje noviny. Ale to je jen moje neskromná představa.

Foto: archiv autora


 

Přihlášení



Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Rád bych oprášil písně R. A. Dvorského a jiných, říká šansoniér a herec Jiří Bartoň

jiri barton200Už před dvěma lety měl premiéru hudební pořad Staré filmové melodie, které představil zpívající herec Jiří Bartoň. Za tu dobu představil komorní recitál na řadě míst v Česku. Několikrát v Kroměříži, ale také vystoupil ve svém rodném Kyjově,...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.

Čtěte také...

ROZHOVOR - MUZIKÁLOVÝ HEREC TOMÁŠ LÖBL

lobl200Jak vypadá běžný rok muzikálového herce a které inscenace v divadle Kalich má nejradši Tomáš Lobl?

...

Výtvarné umění

Bravos aneb jak je současný španělský design důležitý?

bravos spanelsky designVýstavu Bravos zaplnily práce nejmladší generace nadějných tvůrců z oblasti produktového designu. Rukopisem, kreativitou a vlastním egem, které tradičně náležely do světa umění, módy a architektury, ovlivňujeme i vzh...

Divadlo

Legendární titul BASTARD se v Brně vrací v novém hávu

BASTARD 200„Autorská dvojice Merta–Moša je u nás jediná schopná konkurovat zahraničním dílům“, psalo se v roce 1993, poté co proběhla 11. listopadu na jevišti Městského divadla Brno premiéra vizualizovaného oratoria Bastard. Inscenace zaznamenala 201 repríz, s...

Film

Jaká je autenticita vjemu?

aute 200Ačkoli obě nyní hodnocené knihy, jak Holubcovo Ještě nejsme za vodou, tak Malaníkové Autenticita ve světě médií, jsou maximálně rozdílné, spojuje je důraz na prozkoumávání vnějškově doložitelných faktů a hodnověrnost následné percepce. Není pak rozhodu...