S Barborou Schneiderovou nejen o storytellingu a festivalu Vikingové

S Barborou Schneiderovou nejen o storytellingu a festivalu Vikingové

Tisk

vikingove 200Od 23. do 26. září se v Městské knihovně v Praze bude konat festival Vikingové, jehož součástí bude Večer se staroseverskými bohy. Ten má pod taktovkou mimo jiné paní Barbora Schneiderová, ředitelka občanského sdružení Storytelling a také dramaturgyně Divadla na cucky. V tomto rozhovoru se tak dozvíte více nejen o severské literatuře, ale také o storytellingu samotném.

 

Tento rozhovor se bude točit kolem festivalu Vikingové a především části programu nazvané Večer se staroseverskými bohy, můžete nám o tom povědět více?

Festival Vikingové pořádá Skandinávský dům ve spolupráci s Městskou knihovnou v Praze, Divadlem na cucky a spolkem Storytelling. Program sestává z několika přednášek, filmových promítání a inovativního způsobu vyprávění zvaného storytelling a klade si za cíl představit život neohrožených vikingů a dědictví bohaté vikinské kultury.

Divadlo na cucky předvede inscenaci Saga III, která se točí kolem staroseverských literárních památek. Můžete o některých z nich něco říct nebo aspoň naznačit?

Při přípravách inscenace jsme hledali inspiraci především v Mladší Eddě Snorriho Sturlussona, ale také obecně v textech zaměřenýh na severskou mytologii. Pracovali jsme například s knihou Soumrak bohů Heleny Kadečkové nebo s různými seversky založenými teoretickými spisy. Veškerou literaturu poctivě načítal a studoval dramaturg Petr Pláteník a pak předal nejzajímavějí texty vypravěčům ke čtení a dlouhým diskuzím. A všichni jsme si jednoznačně zamilovali Mladší Eddu, všechno důležité ale uslyšíte při představení, tak nechci příliš prozrazovat.

vikingove sagaIII

Máte vy sama nějaký oblíbený severský příběh? Jaký a čím vás okouzlil?

Oblíbených příběhů i postav mám hned několik, a co na severské mytologii nejvíc obdivuji, je jakási syrovost ve spojení s neuvěřitelnou poetikou. Velice ráda mám příběh o stvoření světa, kdy kráva Audhumla líže solné kameny a z nich tak stvoří celý svět. Člověk vznikne ze dřeva vyplaveného mořem… Kouzlo tohoto příběhu je pro mě v tom, jak neuvěřitelně propracovaná je severská mytologie, každý detail má svůj význam a vedle něj se objeví další neobyčejný symbol, a to vše bez jakékoliv logiky, která by nám pomohla tento svět chápat. Jsou to neuvěřitelně působivé výjevy.

V rámci tohoto představení návštěvníky čekají tři formy, dva vypravěči a jeden příběh. Jak něco takového vznikne? Co je inspirací?

Důvodů, proč tato inscenace vznikla, je hned několik. Já jsem studovala metodu storytellingu v Norsku, kde jsem vyprávěla i severské příběhy a našla si k nim velký vztah. Navíc náš dramaturg Petr Pláteník je také nadšený do severské kultury. Inscenace Saga III má být určitou poctou severské metodě storytellingu, ale také pokusem zachytit vyprávění jako proces. Inscenace ukazuje jak tradiční pojetí příběhu, tak jeho rozumové zpochybňování i dětskou radost z toho, že si vyprávíme příběhy, protože nás to baví a obohacují nás.

Jste lektorkou a také ředitelkou občanského sdružení Storytelling, můžete nám nejprve o něm říci více?

Sdružení Storytelling se zabývá rozvojem metody storytellingu u nás, a to v mnoha odvětvích. Snažíme se vyprávět příběhy ve školách, a tím dětem pomoci vyložit náročnou látku a ucelit kontext celé problematiky. Zabýváme se také použitím storytellingu na divade nebo komunitními projekty. Více se chceme věnovat sociálně zaměřeným projektům. Věříme, že vyprávění příběhů vede k hlubšímu poznání, ať už sebe sama nebo určitého tématu a díky tomu je možné leccos vysvětlit a hlavně pochopit.

Storytelling samotný je pak vyprávění příběhů, samostatná jedinečná disciplína. Co je v ní obecně nejdůležitější? Pokud by se storytellingu někdo chtěl věnovat, jaké by měl mít předpoklady?

Jediným předpokladem je podle mého chuť vyzkoušet si to. Pokud je někdo dobrým vypravěčem od přírody nebo se naopak stydí, je to vlastně úplně jedno. Metodika je natolik otevřená, že si každý najde svoje - spíše přemýšlivé vytváření příběhu nebo pak naopak hereckou a improvizační část.

Vy sama jste storytelling studovala v Norsku a byla i na stáži ve Skotsku. Jak jste se k tomu dostala? Co vás motivovalo tento obor studovat?

Ke storytellingu jsem se dostala úplnou náhodou, když jsem v rámci studia dramaturgie a scenáristiky vyjela na Erasmus do Osla a domnívala jsem se, že budu studovat "nějaké tvůrčí psaní". A ono ne, ono to bylo něco úplně jiného. Když jsem pak zjistila, že storytelling je přesně to, čemu se chci v životě věnovat, musela jsem odjet do Skotska, protože tam se vypráví překrásné příběhy a žije to tam historií.

Když se ohlédnete zpět, co bylo na studiu to nejtěžší? Bojovala jste nějak i s jinou mentalitou než je ta česká?

Nejtěžší pro mě bylo vyprávět v jiném než rodném jazyce, studovala jsem totiž v angličtině. Myslím si ale, že s mentalitou jsem problém neměla, Norové mi připadali méně otevření a přátelští než Češi, ale o to více zase stálí, když už se otevřeli. A například jejich ironický, až sarkastický smysl pro humor, mi přijde velmi podobný tomu našemu.

Ještě se vrátím k tomu, že děláte lektorku a nabízíte různé workshopy. Můžete popsat, jak probíhají a co je na nich ta hlavní náplň?

Workshopy probíhají pokaždé malinko jinak podle tématu, kterému se věnujeme. Mohou to být například pohádky nebo nějaké konkrétní místo a jeho historie. Nebo si účastníci vytváří své vlastní autorské příběhy. Možností je velmi mnoho podle toho, jakému typu příběhu se chceme věnovat. Vždy ale workshopy vypadají tak, že si účastníci projdou mnoha hrami a cvičeními ve skupině, ve dvojicích a individuálně a část dílen je většinou zaměřená na tvůrčí psaní a část pak na vypravěčské dovednosti a práci s hlasem. Cílem workshopu bývá vytvořit si příběh a převyprávět před ostatními, ale záleží vždy na hodinové dotaci a tomu, co si chtějí účastníci nejvíce vyzkoušet.

Kdo se nejčastěji hlásí na tyto workshopy? A komu byste to vy sama doporučila?

Na workshopy se často hlásí učitelé nebo lektoři, herci či vedoucí dramatických kroužků. Já bych doporučila storytelling ale opravdu každému, aby si to aspoň na chvíli vyzkoušel a zjistil, jak kreativní a zábavný umí být, když se nechá vést skvěle fungující metodikou.

Když se řekne české slovo vyprávění, jedna z asociací je pohádka. Máte to tak také? Co se vám vybaví při slově „vyprávění"?

Mně už se vybaví tolik asociací, že asi neumím říct jen jednu :) Vybaví se mi krb, oheň, dobré víno a společnost, příjemný večer…

A jak jste na tom s pohádkami? Vyprávěli vám je v dětství hodně? Myslíte, že to mělo vliv na váš život?

Myslím, že ano, rodiče i babičky mi často vyprávěli, dokonce mi pohádky nahrávali na kazety, abych si je mohla pouštět. Vliv to určitě mělo, protože jsem si jako malá chtěla taky vymýšlet příběhy, když mi je vymýšlí maminka. Pro mě je to velmi důležité.

Na závěr vás poprosím, abyste naše čtenáře nalákala na festival Vikingové a především na ten váš večer.

Na festival Vikingové určitě přijďte, protože se vám otevřou nevídané světy, ve kterých je všechno možné. A to je přece nejhezčí, moct se na chvíli objevit v jiném světě a zapomenout na všední starosti.

Děkuji za rozhovor!

vikingove plakat

Více informací o festivalu naleznete zde: http://www.skandinavskydum.cz/festival-vikingove

( 0 hlasů )


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Matěj Homola: „S fanynkami jsme měli vždy krásné a kolikrát nadstandardní vztahy. Nerad bych zabíhal do detailů, toto tajemství si střeží každá kapela.“

wohnout homola200Kdo by neznal kapelu Wohnout. Energičtí kluci s výraznými texty a rychlou rytmickou muzikou. Když je slyšíte hrát live, tak vaše nohy zkrátka nezůstanou v klidu a než se nadějete, skáčete jak střelení. Vy si teď můžet...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Čtěte také...

„Nejradši se učím texty zásadně v lese, doma to ani neumím,“ říká herec Jan Hönig

jan honig200Randle Patrick McMurphy se s ničím moc nepárá. Je to chlap, který za všech okolností říká, co si myslí. Má kladný vztah k ženám, alkoholu, hazardu... To je charakteristika postavy, která hraje prim v inscenaci Přelet nad kukaččiným hnízdem a kterou...


Literatura

Oběšení psi

obeseni psi 200Kniha Oběšení psi čtenáře přenese do Kodaně – domova Nielsa Oxena, bezdomovce, tuláka potloukajícího se ulicemi a živícího se odpadky. Později se dozvídáme, že záhadného muže, který býval členem speciálních jednotek na severu Kodaně, kde z...

Divadlo

Moravské divadlo Olomouc chystá premiéru Lišky B. v dramatizaci Miroslava Krobota

Liska200Jedním z vrcholů sezony Moravského divadla Olomouc bude 19. ledna 2024 premiéra inscenace Liška B. Jak známo, Těsnohlídkovy povídky o mladé lišce, které vycházely v novinách, zaujaly už před sto lety i věhlasného Leoše Janáčka, pro něhož se staly libre...

Film

S filmem Tenet došel Christopher Nolan na konec jedné cesty

tenet perexLoňský rok byl v kinech ze známých důvodů dost slabý a od března se v nich hrály prakticky jen filmy komornější, pro náročnější publikum a blockbustery úplně absentovaly. Snad jedinou výjimkou bylo srpnové nasazení akčního sci-fi Tenet režijního...