Pražská nádraží ne/využitá
Banner

Pražská nádraží ne/využitá

Tisk
ImageV úterý 6. března v Galerii Jaroslava Fragnera odstartovala vernisážní výstava s názvem Pražská nádraží ne/využitá, která upozorňuje na problémová nádraží nejrůznějších pražských částí, mapuje jejich historii a otevírá diskuzi pro využití v budoucnosti. Cílem projektu je, dle pořadatelů, upozornit nejen odborníky, ale i širokou veřejnost, na další urbanistický rozvoj společnosti.


“Výstava je vlastně taková sněhová koule,” vyjádřil se o projektu Benjamin Fragner z Výzkumného centra průmyslového dědictví z fakulty ČVUT. Vše se totiž chystalo rychle, nápady se nabalovaly na sebe, přesto výsledek působí velmi uceleným dojmem. Právě ČVUT je jedním z pořadatelů akce a také stojí za doprovodným katalogem. A především se studenti z této školy významně podílejí na výstavě samotné svými díly. Návštěvníkům představují dvě desítky návrhů, které vznikly během loňského roku. Každý projekt je dokumentován grafickým ztvárněním, stavebními informacemi i textem. “Výtvarný záměr je zachovat průmyslovou tvář, vytvořit atmosféru unikátní pouze pro Žižkov, razítko, se kterým se budou moc občané ztotožnit a podle kterého se bude území identifikovat,” prozrazuje Michaela Solnická o svém záměru. Nejen z těchto vět, ale i z dalších je patrné, že většina vystavujících studentů dala do práce i kus srdce k našemu hlavnímu městu a pustila se do projektu s nadšením a vlastním názorem.

Image

Návštěvníci ale na problematiku pražských nádraží mohou nahlédnout i z dalších směrů. Poměrně významný je ten z developerského úhlu, který je k vidění v doplňujících videích a projekcích. Pořadatelé záměrně neposuzují plány firem jako špatné a dobré, jen je předkládají návštěvníkům, aby si mohli názor vytvořit sami. K tomu, a především k dobrým informacím, slouží obrazové i textové představení čtrnácti pražských nádraží. Vznik, historie a současná funkce je u většiny z nich velmi zajímavá. Největší pozornost je věnována Žižkovskému nákladovému nádraží, které bylo i tématem workshopu v rámci mezinárodního bienále Industriální stopy 2011 a zároveň bylo Ministerstvem kultury 29. února vyhlášeno kulturní památkou. “Investor se pravděpodobně odvolá,” vyjádřil se producent výstavy Matěj Stropnický k faktu, že proti tomuto rozhodnutí může být do patnácti dnů podáno odvolání. Jednou už se totiž tak stalo. Pak ale s radostí poznamenal, že alespoň v době výstavy se může nádraží pyšnit tímto statusem.

Image

Organizátoři touto výstavou chtějí upozornit na další urbanistický rozvoj naší společnosti. Nám, návštěvníkům, zůstanou ale v hlavě jen vzpomínky na krásná grafická znázornění návrhů. Přestože podpora je velká, a to i dokonce od ministra dopravy Pavla Dobeše, plány architektonických soutěží s transparentním vyhodnocením důmyslné a nápady výborné, tak všechno se zdá být v daleké budoucnosti. Například využitelnost a především samotná existence Masarykova nádraží je v řešení již mnoho let a závěru se zatím Pražané nedočkali. Určitě by se obyvatelé hlavního města, a nejen oni, rádi pyšnili nádražími, která budou krásná nejen po architektonické stránce, ale také ve funkčním ohledu. Bohužel, zde už se výstava dostává tak trochu do politické roviny a zavání lehce utopií. Přesto všechno, zůstaneme-li u pohledu uměleckého, pak projekce a plány jsou nápadité, svěží a především stojí za zhlédnutí. Ovšem výstava potrvá pouze do příštího týdne, v úterý 13. března končí, takže s návštěvou není čas na otálení.

Zdroj foto: vlaky.net, financninoviny.cz,, 4stav.cz


 

Přihlášení



Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Jiří Daron: Metaloví fanoušci jsou ti nejlepší!

Jiří Daron, Pragokoncert a Tarja TurunenPřesto, že datum v kalendáři a nevlídné počasí za okny naznačují, že festivalovému řádění je pro letošní rok konec, není to docela pravda. Už zítra propůjčí hokejoví fanoušci svůj zlíns...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.

Čtěte také...

Stopařův průvodce po galaxii jazyků: Jak vznikly jazyky z vašich oblíbených seriálů

JazykyJazyk, jeden z nejzákladnějších výdobytků lidstva, vznikl a vyvíjel se zcela spontánně, až na pár výjimek - tzv. ,,umělé” neboli konstruované jazyky. Některé byly pokusem o sjednocení národů, jiné jen literární či filmovou rekvi...

Z archivu...


Výtvarné umění

Umění v souladu s nemovitostmi aneb Art&Brick poprvé

Art Brick 200Nábytek doplňuje umění, umění doplňuje nábytek. Propojení bydlení a výtvarného umění je vcelku přirozené. Jsou to ale v podstatě dva protipóly, které si žijí vlastním životem, ale zároveň jsou spolu ve vzájemné...

Divadlo

Divadelní rekonstrukce vraždy Alexandra Litviněnka

Prilis drahy jed perexAlexandr Litviněnko (Petr Lněnička), bývalý agent KGB a FSB, emigroval v roce 2000 do Velké Británie poté, co se stal v Rusku nežádoucím kvůli zveřejnění nezákonných praktik tamějších tajných služeb. S manželkou Marin...

Film

Do dávných tajemství není radno vstupovat

ztracena branaS policejním komisařem (Jiří Dvořák) a jeho kolegyní (Anna Geislerová) jsme se setkali už v Ďáblově bibli, kde společně s odborníkem na náboženství (Ivan Trojan) řešili s...