Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

V úterý 6. března v Galerii Jaroslava Fragnera odstartovala vernisážní výstava s názvem Pražská nádraží ne/využitá, která upozorňuje na problémová nádraží nejrůznějších pražských částí, mapuje jejich historii a otevírá diskuzi pro využití v budoucnosti. Cílem projektu je, dle pořadatelů, upozornit nejen odborníky, ale i širokou veřejnost, na další urbanistický rozvoj společnosti.

“Výstava je vlastně taková sněhová koule,” vyjádřil se o projektu Benjamin Fragner z Výzkumného centra průmyslového dědictví z fakulty ČVUT. Vše se totiž chystalo rychle, nápady se nabalovaly na sebe, přesto výsledek působí velmi uceleným dojmem. Právě ČVUT je jedním z pořadatelů akce a také stojí za doprovodným katalogem. A především se studenti z této školy významně podílejí na výstavě samotné svými díly. Návštěvníkům představují dvě desítky návrhů, které vznikly během loňského roku. Každý projekt je dokumentován grafickým ztvárněním, stavebními informacemi i textem. “Výtvarný záměr je zachovat průmyslovou tvář, vytvořit atmosféru unikátní pouze pro Žižkov, razítko, se kterým se budou moc občané ztotožnit a podle kterého se bude území identifikovat,” prozrazuje Michaela Solnická o svém záměru. Nejen z těchto vět, ale i z dalších je patrné, že většina vystavujících studentů dala do práce i kus srdce k našemu hlavnímu městu a pustila se do projektu s nadšením a vlastním názorem.


Návštěvníci ale na problematiku pražských nádraží mohou nahlédnout i z dalších směrů. Poměrně významný je ten z developerského úhlu, který je k vidění v doplňujících videích a projekcích. Pořadatelé záměrně neposuzují plány firem jako špatné a dobré, jen je předkládají návštěvníkům, aby si mohli názor vytvořit sami. K tomu, a především k dobrým informacím, slouží obrazové i textové představení čtrnácti pražských nádraží. Vznik, historie a současná funkce je u většiny z nich velmi zajímavá. Největší pozornost je věnována Žižkovskému nákladovému nádraží, které bylo i tématem workshopu v rámci mezinárodního bienále Industriální stopy 2011 a zároveň bylo Ministerstvem kultury 29. února vyhlášeno kulturní památkou. “Investor se pravděpodobně odvolá,” vyjádřil se producent výstavy Matěj Stropnický k faktu, že proti tomuto rozhodnutí může být do patnácti dnů podáno odvolání. Jednou už se totiž tak stalo. Pak ale s radostí poznamenal, že alespoň v době výstavy se může nádraží pyšnit tímto statusem.


Organizátoři touto výstavou chtějí upozornit na další urbanistický rozvoj naší společnosti. Nám, návštěvníkům, zůstanou ale v hlavě jen vzpomínky na krásná grafická znázornění návrhů. Přestože podpora je velká, a to i dokonce od ministra dopravy Pavla Dobeše, plány architektonických soutěží s transparentním vyhodnocením důmyslné a nápady výborné, tak všechno se zdá být v daleké budoucnosti. Například využitelnost a především samotná existence Masarykova nádraží je v řešení již mnoho let a závěru se zatím Pražané nedočkali. Určitě by se obyvatelé hlavního města, a nejen oni, rádi pyšnili nádražími, která budou krásná nejen po architektonické stránce, ale také ve funkčním ohledu. Bohužel, zde už se výstava dostává tak trochu do politické roviny a zavání lehce utopií. Přesto všechno, zůstaneme-li u pohledu uměleckého, pak projekce a plány jsou nápadité, svěží a především stojí za zhlédnutí. Ovšem výstava potrvá pouze do příštího týdne, v úterý 13. března končí, takže s návštěvou není čas na otálení.

Zdroj foto: vlaky.net, financninoviny.cz,, 4stav.cz