V minulém roce se dočkala druhého vydání pozoruhodná kniha Miloslava Nevrlého, osobnosti rozhodně velmi mnohostranné – medailonek z knihy jej označuje jako „zoologa, spisovatele, poutníka a skauta“, ale jistě bychom mohli přidávat další a další charakteristiky. Ponechám tento úkol na čtenářově vlastním bádání a dodám jenom, že v poslední době se s autorem mohl setkat při předávání státních vyznamenání v roce 2023, kdy obdržel z rukou prezidenta Pavla Medaili Za zásluhy.
Kniha Moje ptačí roky je překvapivě různorodá; obsahuje tři části: „Čižbáři a čižba v Čechách ve spodním devonu“, která je psána v žánru osobních vzpomínek; část „Ptačí pranostiky“ neobsahuje pouze autorem zrýmovaná vlastní pozorování o ptactvu během roku, nýbrž i krátká líčení různých příhod s ptáky, vázáná na konkrétní dny v roce; poslední část „Rok s ptačími křídly“ opět sleduje chování ptactva v průběhu roku, tentokrát však se zřetelem k měsícům. Pevným pojidlem těchto tří částí je vášeň pro život opeřených tvorů.
První část knihy může být pro ne-ornitologického čtenáře poměrně překvapivá, ba v jistém smyslu i hůře přístupná. Miloslav Nevrlý tu vypráví o svých mladých čižbařských rocích (zejména padesátá léta) a kromě zajímavých osobních zážitků čtenáře zasvěcuje do tajů činnosti zvané kroužkování. Povídá i o tajemné bývalé „manufaktuře“ ornitologických nadšenců, v níž se právě vyráběly kroužky na ptačí nožky. Méně znalý čtenář zrovna netuší, proč je vlastně tato činnost až tak fascinující, zatímco ornitolog z povolání to moc dobře ví. Objasnění nezasvěcenému naznačí autor až v posledních stránkách oddílu. (Vhodno uvést, že text původně nebyl vůbec psaný pro široké čtenářstvo.)
Kromě toho jistě překvapivým dojmem může na ne-ornitologického čtenáře působit určitá podoba násilí vůči milovaným bytostem. Přeci jenom – pod dnes sotva používaným slovem „čižba“ z názvu kapitoly se skrývá činnost lovecká. Ihned je potřeba říci, že v případě Nevrlého se vždy jednalo o lov spjatý s vědeckým bádáním, ptáci nebyli loveni ani pro zisk, ba ani pouze pro radost z chytání, a vždy byli pouštěni na svobodu. Přesto však pro čtenáře tento život mezi vědou, vášní a lovem může být v jistém smyslu šokující zkušenost.
Zbylé dvě části jsou v tom smyslu odosobněnější, že přes autorovy znalosti, zkušenosti a pozorování vedou k obecným výpovědím o ptačím světě. Líčení z „Ptačích pranostik“ zpravidla vyprávějí osobní autorův zážitek, v němž se protíná čas roku s ptačím světem, pranostiky samotné pak kreativním způsobem imitují lidovou slovesnost (srov. ukázky níže). Za pozornost jistě stojí i fakt, že Nevrlý se nevztahuje ani tak ke kalendáři, jak ho nejběžněji známe např. ze svých diářů, nýbrž hlavně k církevnímu roku. Pranostiky se tak mj. týkají dnů jako obrácení sv. Pavla, sv. scholastiky či velmi zřídka používaných jmen jako sv. Anselm, sv. Kunhuta a mnoho dalších.
Miloslav Nevrlý v sobě rozhodně nezapře literární talent. Líčit přírodu umí s opravdickým zájmem a nikoli bez básnické kvality. Zároveň mu nechybí humorný náhled, jak ostatně dobře prozrazuje i název první části jeho knihy. Při psaní vzpomínek zase Nevrlý prokazuje schopnost vhodného výběru materiálu – pro svůj text čerpá materiál ze svého podrobného deníku, ale nesklouzává k tomu, aby čtenáře přetěžoval únavnými detaily. Knížka je ale podle mě nejcennější v tom, že ukazuje, jak vypadá život v intenzivním vztahu s přírodou, totiž život, na který mnozí z nás už dávno zapomněli. Ukazuje nejen jeho dobrodružnou stránku, ale i to, že hezké dobrodružství je vykoupeno i značnými nepříjemnostmi, ba bolestmi. Připomíná, že příroda není jen něčím pasivně obdivovaným, ale také něčím živelným, s čím je třeba i zápolit.
Sluší se nakonec ještě dodat, že kniha je vybavena fotografickým doprovodem a ilustracemi, z nichž některé speciálně pro knihu vytvořil Martin Kupka.
Ukázka č. 1: pranostika k 23.4. (sv. Vojtěch)
První píseň pro potěchu
zazpívá slavík Vojtěchu
Ukázka č. 2: pranostika k 9.10. (sv. Diviš)
U mravenců pro ránu tluče žluna na bránu,
Divišovi v Súdánu zpívá žluva z Koránu
Název: Moje ptačí roky
Autor: Miloslav Nevrlý
Nakladatelství: Česká společnost ornitologická
Rok vydání: 2024 (2., doplněné vydání)
Počet stran: 128
Hodnocení: 95 %
https://eshop.birdlife.cz/eshop/items/knihy/moje-ptaci-roky
| < Předchozí | Další > |
|---|
.jpg)
Říká, že jeho snahou je v médiích hledat nejvhodnější prostor pro umělce, kteří potřebují představit svoji novou tvorbu a nepovažuje tedy za úplně vhodné, aby interview poskytoval on...
Pokud vás láká výklad karet nebo se jím aktivně sami zabýváte, ráda bych vám představila zbrusu nové karty, které vydalo nakladatelství Alpress. Karty mají název Orákulum srdeční čakry a pozor, jak by mohl název napovídat, nejedná se o čakr...
Jedenadevadesátiletý Jaroslav Müller zahájil svou první výstavu obrazů. Jedná se o jeho celoživotní tvorbu pod názvem Toulky krajinou. V holešovickém Pečovatelském centru je díky tomu možné zpr...
Po delší době, tedy přesně po roce, se Hudební scéna Městského divadla rozezvučela muzikálem, který mněl svou první premiéru těsně před zavřením divadel v nastávající pandemii korona viru.
Ani první listopadový čtvrtek se neobešel bez severského filmu, který promítal Skandinávský dům. Zájemci o notnou dávku dramatu nesměli chybět v Komorním kině Evald, aby se podívali na ubíhající dny běžné dánské rodiny. Tedy a...
