Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

"...Když se továrna nezajímá o lidi, ale lidé se mají zajímat o to, co zajímá továrnu, a továrnu zajímá jen nákup a prodej, tak se zdá, že je to něco moc důležitého...," píše berlínská politická teoretička a umělkyně Bini Adamczak v knize s názvem "Komunismus (nejen) pro děti aneb jak vše bude jednou jinak", kterou opatřila vlastními ilustracemi.

Kniha byla v České republice vydaná loni Nakladatelstvím Neklid, do češtiny ji přeložil Matěj Pardus. Je plná různých situací, kdy se lidi snaží o společné rozhodování a sdílení, ale pak z toho většinou vyjde, že to komunismus není a že tak si to lidé nepředstavovali, protože rozhoduje jen část lidí.

Mimochodem, za komunismus autorka nepovažuje ani bývalé režimy ve východním bloku (kde vyteklo plno krve a bylo plno bezpráví). "...historický socialismus nakonec sám vyústil v nové formy barbarství...," píše a dává to do protikladu s výrokem Rosy Luxemburg "socialismus, nebo barbarství".

Rozhodují jen hrncoví lidé
Názorná ukázka z knihy: "...Protože hrncoví lidé mají jako jediní přehled o přáních, mohou ovlivnit, co a v jakém množství se bude vyrábět. A tak jsou stále mocnější a bohatší, zatímco lidé v továrnách pracují stále víc a jejich přání se vyplňují stále méně. A lidé si řeknou: ´Takhle jsme si to nepředstavovali. Chceme přece o všem rozhodovat sami, ale teď už rozhodují jen hrncoví lidé. A místo abychom mluvili spolu, mluvíme jen se seznamy přání.´..."

"Knihu jsem začala psát jako teoretický výklad myšlenek Karla Marxe o budoucnosti. Brzy jsem ale narazila na spisovatelský blok. Uvědomila jsem si, že zvláště v epoše "konce historie" není možné psát o touze po jiném, solidárním světě, osvobozeném od nadvlády, jazykem, v němž chybí touha," uvedla loni Bini Adamczak v rozhovoru pro web A2larm.cz.

Odpověď na to, co je a není komunismus, není v knize jednoduchá ani prvoplánová, a nelze ji vystihnout heslem. Někdo ji nenajde ani po důkladném přečtení knihy. "...Příkaz, že krásný obraz skutečného komunismu nelze ukázat, legitimuje zavírání očí před ošklivými obrazy falešného komunismu...," píše mimo jiné autorka.