Divoké a živé kamene

Divoké a živé kamene

divoke kameny 200Historický román, ktorý mal uchvátiť Umberta Eca vyšiel v českom preklade v roku úmrtia slávneho spisovateľa, estetika a medievalistu. Román o stavbe cisterciánskeho kláštora Le Thoronet, ktorý patrí spolu s kláštormi Silvacane a Sénanque k tzv. Trom sestrám provensálskym.

 

Dej je zasadený do Provensálska polovice 12. storočia, „do zlatého období rané cisterciácké architektury“. „Již týdny jsme na nohách. Údolím Rhôny jsme došli do Avignonu, pak ještě dál k Notre-Dame-de-Florielle ve fréjuské diecézi, území mého bratrance Rajmunda Berengera, hraběte barcelonského. Píše se pátý březen roku 1161 a já, třicet let po vstupu do kláštera Cîteaux, přicházím pověřen novým opatským úkolem – zbudovat další klášter.“Hlavnou postavou je teda cisterciánsky mních, majster staviteľ, ktorý má na starosti stavbu kláštora. Okrem neho sa v románe zoznamujeme s ďalšími mníchmi a ľuďmi pracujúcimi na výstavbe.

divoke kameny1

Publikácia okrem samotného románu tiež obsahuje obrazovú prílohu (čiernobiele fotografie súčasného stavu kláštora a náčrty s pôdorysmi stavby), poznámky, glosár a doslov alebo štúdiu z pera prekladateľa Denisa Molčanova (O obci a lidech: Fernand Pouillon, vášeň stavitele).
Po formálnej stránke je text členený na denníkové zápisy majstra staviteľa. Dni sú označené podľa sviatkov kresťanského kalendára napr. Nedeľa Oculi, svätej Anny a pod. Obsahuje tiež množstvo citácií z Biblie, Bernarda z Clairvaux či Platóna.
Dej okrem začiatku a konca, pomaly plynie ako sled chronologicky radených udalostí, postupnej výstavby kláštora. Bližšie sa zoznamujeme s vedľajšími postavami, myšlienkami a vnútorným svetom hlavnej postavy, dozvedáme sa o každodenných starostiach a nešťastiach spojených so životom na stavbe, ale aj s radosťou z úspešnej práce.  

divoke kameny2

... chodec se tady jednoho dne zastaví znovu a řekne si: „Vida, už mají hotovo, to byla tedy rychlost.“ Práci v blátě samozřejmě neviděl ani statisíce šutrů vytržených z rok co rok bolestně otesávané, nemilosrdným ranám bránící se skály. Neví nic o vápně, jež pálí ruce, o nohách rozdrcených kolem, o roztržených lanech, o těžkém horku, o písečném větru ničícím zrak a lomcujícím dělníkem, jenž tam nahoře právě našel rovnováhu; nic o dešti, který proniká všude, o zsinalých, nemotorných rukách, o mraze ničícím všechnu práci z předchozího dne, o lidských chybách, kvůli nimž se staví jen proto, aby se záhy zase bouralo, o zapomenutém nářadí, které najednou spadne a někoho zabije. Stavba trvá déle než válka, ani zdaleka však nemá její náboj, tady jsou bitvy každodenní robotou plnou nebezpečí. Vítězství je však jisté.    

Román treba prijať taký, aký je a napriek odkazu Umberta Eca „Úžasné... fascinující příspěvek k porozumění středověku“ nečakať akýsi predobraz Mena ruže. Nie je umelecky menej kvalitný, ale zatiaľ čo v Mene ruže sa rozvíja viac motívov (detektívna zápletka, umelecký a historický aspekt a pod.), Divoké kamene sa sústreďujú len na jednu dejovú líniu s minimálnymi odbočeniami. Je to predovšetkým príbeh jednej stavby a posledných mesiacov jedného majstra staviteľa. Je to tiež, ako prezrádza názov, príbeh o kameňoch, divých kameňoch brániacim sa ľudskej vôli.

„Zato kamene přibývalo pozvolna, pořád se nám bránil urputně jako ocel: dřel naši kůži, drtil prsty. Některé bloky si vyžadovali hned čtyři muže, jak při nakládání, tak při vykládce, přenosu a uložení. Jsme teprve na začátku, ale kámen má už na svědomí zlomené kosti dvou konvršů, život jednoho mezka: prahne po krvi, napadá oči tesařů, vyčerpává sílu, saje vodu z těla, ubíjí mé bratry.“

divoke kameny3

Fernand Pouillon (1912 – 1986)
Francúzsky architekt, urbanista a spisovateľ, prezývaný „Savanarola architektúry“ a „majster diela“. Jeho projekty sa vyznačujú citlivým zohľadnením miesta, vyváženosťou hmoty a harmonickými proporciami, použitím ušľachtilých materiálov – a to aj v projektoch sociálneho bývania – a využívaním spolupráce murárov, sochárov, keramikov a záhradných architektov. V 50. rokoch sa venoval výstavbe obytných komplexov. Vďačíme mu za prestavbu starého mesta v Marseilles a dostavbu letiska v tom istom meste. Získal zákazky na výstavbu bytových komplexov, vo vtedy francúzskom, Alžírsku. V roku 1961 bol odsúdený za defraudáciu, zavinenú jeho partnermi.
V roku 1963 nastúpil na výkon trestu a vtedy, „aby sa nezbláznil“, začal písať román Divoké kamene. Preštudoval si materiály o kláštore Le Thoronet a po roku už mal hotový text pre vydavateľstvo Seuil. Román vyhral literárnu cenu Des Deux-Magots v roku 1965.
V polovici 60. rokov, po vylúčení z francúzskej komory architektov, odišiel do Alžírska, kde sa dvadsať rokov venoval staviteľskej činnosti. V roku 1971 bol francúzskym prezidentom amnestovaný a v roku 1984 sa vrátil do Francúzska. O rok neskôr ho prezident vyznamenal Rádom čestnej légie. Zomrel v roku 1986 na zámku v Belcastel, v juhofrancúzskom Aveyrone, ktorého obnove sa na sklonku života venoval.  

divoke kameny4

Název: Divoké kameny (Les Pierres sauvages)
Autor: Fernand Pouillon
Překlad: Denis Molčanov    
Žánr: historický román
Nakladatelství: Vyšehrad
Rok vydání: 2016
Počet stran: 240
ISBN 978-80-7429-688-8
Hodnocení: 100%
http://www.ivysehrad.cz/hledat/?hledat=divok%C3%A9+kameny

( 0 hlasů )


 

Přihlášení



Soutěže

Zvířata nejsou bez citu

Nakladatelství Portál vydalo velmi zajímavou knihu. Zve nás do obrovského světa zvířecích smyslů. A je mi až hanba, jak člověk s těmito smyslově bohatými zvířaty zachází a je dojemné, když je někdo miluje a plně respektuje jejich potřeby.
Portál

Nevyhazujte dřevo a vyrobte si z něj jednoduše nějaký nábytek

Jednoduše ze dřeva s podtitulem Nábytek a předměty z nasbíraného dřeva je název knihy, která vyšla v nakladatelství Grada už v roce 2016 a loni se dočkala dotisku. Nadšení Antje Rittermannové je rozhodně nakažlivé!
Grada

Tapír

  • TAPÍR 4/2022
    Je léto, čas prázdnin a dovolených! A k létu patří samozřejmě zábava. A když zábava, tak proč ne s Tapírem?...
  • TAPÍR 3/2022
    Nové číslo Tapíra je na spadnutí a už brzy se budete mít možnost bavit u další várky kresleného i psaného...
  • Tapír 2/2022
    Druhé číslo Tapíra v prodeji od 3. března 2022      

Videorecenze knih

Rozhovor

Rozhovor s Ondřejem Neffem. Jak se mu vyhodnocovaly soutěžní povídky?

Ondřej NeffOndřej Neff se stal patronem naší literární soutěže sci-fi a fantasy povídka, jejíž výsledky jsme nedávno vyhlásili. Osobně měl tu čest vybrat tři nejlepší povídky a my jsme měli tu čest s ním spolupracovat. Jak se mu povídky hodnotily, kterou svou kni...

Hledat

Když se v písních stmívá

Album Martina Hejnáka Chmýří, které vlastním nákladem vydal v roce 2021, obsahuje 14 (relativně) nových či zrevitalizovaných skladeb. Jednotlivé songy nejsou příliš dlouhé, takže i přes jejich celkový počet výsledná stopáž jen o fous přesahuje 30 minut.

Čtěte také...

Staré Mesto začalo s rekonštrukciou

Stare mesto 200Na Hviezdoslavovom námestí v Bratislave sa začína s rekonštrukciou jednej zo štyroch bratislavských obranných brán – Rybárskej brány. Zachovala sa, keďže ju dlhé roky chránili archeologické prieskumy. Pre...

Z archivu...


Literatura

Josef Laufer: Roura od kamen a jiné povídky aneb Když vůni doutníků už nepostrádáme

laufer roura od kamenNa říjnovém křtu literární prvotiny Josefa Laufera „Roura od kamen a jiné povídky“ jsme kromě stále fešného autora Josefa Laufera přivítali i Zdeňka Trošku a ilustrátora...

Divadlo

Unikátní akce: Festival Tanec Ostrava

festival tanec ostravaLetos se již po 12. uskuteční jediná přehlídka soudobého tance, fyzického a pohybového divadla v Ostravě. Unikátní akce zve příznivce ladného i nekonvenčního umění, kde schopnost ‚čtení mezi řádky‘ je více než vítanou. O čem, že j...

Film

Natáčení Superženy jde do finále: zásnuby ve vodě a zrušení veselky

superzena 200Natáčení celovečerního filmu SUPERŽENA se pomalu blíží do cílové rovinky a ani tentokrát neminulo tvůrce natáčení ve vodě, které je pro snímek stěžejní. Herecká dvojice s Matoušem Rumlem a Evou Toulovou točila zásnuby přímo uprostřed Šonovské...