Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

15. ledna 2015 oslavila Obrazárna Pražského hradu 50 let od svého otevření. Stálá expozice v obrazárně představuje výběr nejkvalitnějších uměleckých děl ze sbírek Pražského hradu. Obrazárna je nejstarší kontinuálně existující sbírkou obrazů v našich zemích. V jejích osudech se odrážejí události střední Evropy od 16. století do současnosti; nejkvalitnějším dílům ze zachráněného historického souboru se teprve v polovině dvacátého století dostalo zasloužené pozornosti a sály obrazárny se otevřely veřejnosti.  Jsou zde vystavena díla starých mistrů německé, italské a nizozemské renesance i manýrismu, obrazy středoevropského a holandského baroka. Vznikla původně jako galerie císaře Rudolfa II. na konci 16. století. Těžištěm sbírek, které jen z části pochází veliké sbírky umění císaře, jsou dnes obrazy pocházející z období 15. – 18. století.

Rudolf II. nebyl sice umělec, ale měl v umění zálibu. Na jeho dvoře působilo  mnoho malířů;  trvale tu působili Hans von Aachen, Bartoloměj Spranger, Dětřich Raffensteiner, Joseph Heintz z Švýcarska, Pieter Stevens. Giuseppe Arcimboldo, Roelant Savery, Hans Vredeman de Vries, Matthäus Gundelach, Jeremiáš Günther, Daniel Fröschl a další.

V roce 1585 byly sbírky natolik rozsáhlé, že pro ně nechal císař vystavět samostatné prostory. Kolem roku 1600 obsahovala sbírka 1300 obrazů a tisíce dalších uměleckých předmětů. Po smri Rudolfa byly sbírky  zapečetěny. V roce 1612 byl proveden odhad ceny sbírek - 17 milionů zlatých. V roce 1648 sbírky vyrabovala švédská vojska a ze sbírky Rudolfa II. nezbylo téměř nic.

Za panování císařovny Marie Terezie byl do Prahy povolán architekt Nicolo Pacassi, aby Pražský hrad přestavěl do barokní podoby. Zrušil obrazárnu a část obrazů nechal odvést do Vídně. 

V reakci na postupnou likvidaci sbírek byla založena několika českými aristokraty a vzdělanci roku 1796 Společnost vlasteneckých přátel umění v Praze. Roku 1797 se hrabě František Šternberk obrátil s žádostí na vídeňský dvůr i hradního správce a zapůjčení pláten pro Obrazárnu Společnosti. Bylo mu vyhověno a obrazy z depozit Pražského hradu a z bytu císařských úředníků na dlouhý čas získal.

Po roce 1918 Pražský hrad převzal nový vlastník, Československá republika. Byla zřízena Kancelář prezidenta republiky a několik odborných komisí k posouzení uměleckých sbírek. Komise  doporučila obrazy restaurovat, vyvěsit na reprezentativních místech a některé předat galerii v Rudolfinu, kde byla obrazárna Společnosti - základ Národní galerie. V roce 1930 byl z Masarykova fondu zahájen nákup obrazů pro hrad. V letech okupace byly některé obrazy uloženy v Lánech, jiné na Hradu zůstaly. Po skončení druhé světové války bylo započato s prvními inventarizacemi uměleckých sbírek Pražského hradu.

V letech 1960 a 1961probíhalo na hradu množství stavebních prací. Národní kulturní komise nechala řadu obrazů převést do Národní galerie a Umělecko-průmyslového muzea. V roce 1961 byly obrazy předány orgánům státní památkové péče a uskladněny v depozitáři zámku Opočno. Během přestavby hradu byla provedena restaurace obrazů, které se později měly na Hrad vrátit. Nová Obrazárna Pražského hradu byla vybudována v letech 1963 – 1965. Správa Pražského hradu dokončila v roce 1998 úpravy výstavních prostor a nově upravená Obrazárna se otevřela veřejnosti. Mezi největší skvosty ve sbírkách patří obrazy Tiziana, Aachena, Rubense, Veronese, Bassana, Brandla, Kupeckého a mnoha dalších umělců.  

Expozice se nachází na 2. nádvoří Pražského hradu a je otevřena denně včetně pondělí.

podle podkladů Obrazárny Pražského hradu

Kontakt: www.obrazarna-hradu.cz