Podle vědců zkoumajících geny, které se dědí pouze v mateřské linii, nejsme „čistými“ potomky prvních zemědělců. Porovnáním DNA prvních zemědělců a dnešních Evropanů některé typické genetické znaky pochází ještě odjinud. Což ale neodporuje faktu, že zemědělci v neolitu představují základ celé naší současné společnosti, umožňující rozvoj dalších odvětví. Před 7 tisíci lety k nám přišli z blízkého východu, z území dnešního Maďarska.
Putovní výstava z rakovnického muzea se do ústeckého dostala mnohem dřív. Nabízí ucelený pohled, jak se před dávnými časy žilo. Jak vypadal jejich dům, jaké oblečení pravděpodobně nosili i čím se zdobili.
Pro každého člověka v kterékoliv době je důležité jídlo a pití. Voda je základem všeho života a proto jejich „sídliště“ vyrůstala v její blízkosti. Uměli si na ohni uvařit čaje (ovocné a bylinné) a dokonce vyrobit i alkohol. Mléko se používalo málo, brzy kyslo. Jídlo bylo rozmanité převážně rostlinné, vařily se různé kaše a maso se opékalo na ohni. Neznali cukr ani sůl, používal se med lesních včel a pokrmy se vylepšovaly divokým kořením a byly známy i drogy (blín černý). Nádobí a různé kuchyňské nástroje si vyráběli sami. K lovu se používal luk a šíp, proto se většinou lovila jen menší zvířata.
Důležitý byl oheň, který se neustále musel udržovat. Sloužil nejen k vaření a vypalování keramiky, ale vypalováním lesů se získala vhodná půda pro pěstování plodin. Jaké to byly? To na výstavě uvidíte a zároveň si můžete i vyzkoušet, jak se dříve drtila zrna na mouku. Dozvíte se, jaká božstva byla uctívána i jaké s tím byly spojeny rituály. Neméně zajímavé je vidět, jak se tehdy kácel strom a jak ho dokázali úplně celý využít.
Společenství musela být soběstačná, vše co k životu potřebovala si lidé museli sami vyrobit, ulovit a sesbírat. A že to tehdy dokázali, uvidíte v archeologických sbírkách, které jsou ve vitrínách ve třech místnostech. Každá věc je popsaná nejen odkud pochází, k čemu sloužila, ale i které muzeum je zapůjčilo. A je se na co dívat. Od těch nejmenších drobností až po obří torzo muže z Chabařovic.
Ne všechny nálezy bylo možno z dochovaných kousků sestavit dohromady v jeden původní celek, ale i tak uvidíte mnoho zajímavých věcí vyrobených před tisíci lety. Z kostí, paroží, hlíny a kamení. K vidění jsou i modely různých staveb, model konfliktu u Schletzu, ale také nejstarší doklad o neštěstí ve středních Čechách.
Muzeum samozřejmě nezapomíná ani na děti. Malí šikulové si mohou z kostek postavit starodávnou studnu, ti větší si zkusit co dalo práce umlít mouku nebo pokračovat ve tkaní.
Zkrátka výstava, která je pro poučení i zábavu se moc povedla a pokud ji navštívíte, určitě mi dáte za pravdu.
Fotky z výstavy: autorka
| < Předchozí | Další > |
|---|
Ivana Hutařová má za sebou úspěšný a hlavně zajímavý projekt pro prvnáčky. A před sebou další Matyldu, takovou slečnu Marplovou českých luhů a hájů. Ivana Hutařová prostě nezahálí a tak mi to nedalo, aby...
.jpg)
Letošní léto předvedlo různé podoby, kdy slunce pálilo o sto šest, na mnohé se nalepilo dovolenkové tempo (můj manžel ho nazývá „plážové“) a občas seslalo přílivy deště. Co dělají spisovatelé a ilustrátoři v létě? Jak se jim píše či kreslí pod sl...
Po delší době, tedy přesně po roce, se Hudební scéna Městského divadla rozezvučela muzikálem, který mněl svou první premiéru těsně před zavřením divadel v nastávající pandemii korona viru.
V současném Hollywoodu už je jen velmi málo ryze osobitých a nekonvenčních tvůrců, o nichž by se dalo takřka s jistotou říct, že patří mezi ty kultovní. Jedním z nich je nepochybně rodák z Californie Paul Thomas Anderson, který sbíral největší uz...