Pohádky přijdou k chuti vždycky

Pohádky přijdou k chuti vždycky

pohadky 200Pohádkové příběhy jsou všude kolem nás – někdo je vidí, jiný až tolik ne. Ti, co je vídají pravidelně, je dokáží přenést na papír pro nás, co to zas tolik neumíme. Vybrala jsem tři pohádkové knížky, které mi udělaly radost v posledních měsících. Jména jejich autorů zaručují, že tyto příběhy budou stoprocentně jiné, než bývají pohádky klasické, milionkrát omleté, přepsané – budou zcela autorské (i když jeden soubor vycházejí z dávných pověstí).


František Nepil: Strakaté pohádky

Knížka plná krásných příběhů ze života. František Nepil byl skvělý vypravěč. Potkával příběhy cestou do práce, na procházce, prostě všude, kde se právě ocitl. On viděl to, co my ostatní ne – a tak vznikaly jeho fejetony pro dospělé, tak vznikly i jeho pohádky pro malé čtenáře. V Strakatých pohádkách na nás čekají: krásná barevná čeština, velká kopa fantazie, úžasné jazykové obraty, nečekané zvraty a hlavně život, život, život. Mohli bychom je označit za pohádkové fejetony.

Strakaté pohádky uspořádaly do tohoto souboru Ivana Hutařová s ženou Františka Nepila Zdenou. František Nepil je napsal pravděpodobně v sedmdesátých letech minulého století, v loňském roce vyšly poprvé knižně. K souboru, který kdysi připravoval k vydání sám autor, editorky připojily ještě čtyři další příběhy, které byly publikovány v dětských časopisech a vznikly přibližně ve stejné době. Dvanáct pohádek, dvanáct dobrodružství ze života, jedno vyprávění hezčí druhého. Hned v první pohádce se setkáme s vodníkem z Hýskova, co vládl na Berounce od Nižboru po berounský jez, v druhé jde o ševce žalobníka, který málem kvůli žalování přišel o krk.

pohadky strakate pohadky1

Osobně jsem si nejvíc zamilovala pohádku O prolhaném pejskovi, která vypráví, jak dřív nemuseli psi hlídat baráky, protože nikdo nekradl, a oni jen měli za úkol vítat návštěvy. Ale jednou jedna psí máma měla tři štěňata, jedno z nich – Haryček – chytilo od koček lhavou nemoc, kterou z koček na ostatní přenášejí kočičí blechy. Zkrátka Harýček začal lhát, jako když tiskne. A tak s ním musela máma k doktorovi Bernardýnovi, a ten to všechno odhalil. Nařídil štěněti klid v boudě a hlavně zásyp na blechy, to aby kočičí blechy neroznesly lhaní po vsi. Jenže psík neposlechl, utekl dřív, než se vyléčil, a kočičí blechy infikovaly všechny lidi v okolí a postupně se dostaly do celého světa:

Lidé se naučili lhát, a co nejhorší, naučily se to i děti. Snadno je poznáte. Ošívají se, škrábají se za uchem a podrbávají se, protože je trápí ta lhavá štípalka. Když jdou po vesnici, psi za plotem cítí, co s sebou nosí, a štěkají, až uši zaléhají. Až budou jednou štěkat i na vás, pěkně se večer umyjte anikdy už nelžete! Vždycky se to pozná! (strana 26)

Nepilovy pohádkové fejetony vyšly v Knižním klubu a ilustracemi je ozdobila (velmi pěkně) Marie Tichá.

pohadky Strakate pohadky2

Markéta Zinnerová: Za humny je drak

Druhá pohádková knížka, kterou jsem si užila o Vánocích, je oproti té první dlouhá. Jde o příběh, který možná znáte z televizní obrazovky. Lidušku Patočkovou tehdy hrála Ivana Andrlová.

Setkáme se s drakem, který se nevyvedl dračím rodičům tak, jak by měl a jak by si tatínek drak přál – místo několika hlav měl jen jednu. Živil se jenom dřevěným uhlím a nechtěl k obědu princezny. Byl zkrátka dobrák. Jenže uhlíři Patočkovi, který vlastnil od pana krále glejt, že v království smí mít pálit dřevěné uhlí jen on a nikdo jiný, se nelíbilo, když za pár vršky spatřil stoupat kouř z milířů. Chtěl si to se záškodníkem vyřídit, jenže si vymklkotník, a tak dcera Liduška se rozhodla, že zjistí, kdo je tatínkovi k zlosti:

Lidka viděla, jak tátu sžírá zlost a s tou zvrtnutou nohou si od ní nemůže pomoct. Napadlo ji: odčehopak jsem tu já? Nic mě nebolí, běhat umím a za sedm vršků není tak daleko. Ráno vyjdu a večer jsem zpátky. Najdu uhlíře a poprosím je, ať odejdou někam, odkud by tatínek kouř z jejich milířů neviděl. Nebo se, na mou duši, uvzteká. (strana 19)

Vedle Patočkovy rodiny je tady i rodina pana krále, ten hledá ženu synovi a dceři ženicha. Pan král se rád vychloubá, a ještě radši rozhoduje. Ale nakonec se nakonec poleká draka. Protože se bojí o svou dceru, udělá z uhlíře Patočky krále, aby… Prostě se to všechno zašmodrchá a nakonec dopadne úplně jinak, než se zprvu zdálo. Inu, jako ve správné pohádce!

Markéta Zinnerová je pověstná tím, že píše laskavé příběhy, v nichž zdravý rozum vítězí. Moc se v nich neválčí – nemá ráda násilí a krutosti. Díky tomu je i její drak laskavý a hodný. Ale i on dokáže vzbuzovat hrůzu, zvlášť když okolí je nevědomé a bojí se ho bez znalosti věci. Vlastně nás svým příběhem nabádá: Nebojme se přicházet věcem na kloub, nestrachujme se dopředu – řada věcí by se tím vyřešila, aniž by jedna či druhá strana musela tasit meče. Nebylo by to dobré pro skutečný svět? Ilustracemi příběh doplnila dcera autorky – Petra Z. Jelen, kniha vyšla v Mladé frontě.

pohadky Za humny1

Vladimír Hulpach: Pohádkové vandrování

Vladimír Hulpach vandruje z místa do místa po celé republice a vypráví o strašidlech, která se tam či onde vyskytovala. Vždycky vyjde z dávných pověstí a bájí. Je milé si číst o skřítcích, čertech, pokladech... Do nového výboru se vešlo téměř padesát pohádek. Jen je škoda, že nemapují celou republiku rovnoměrně – například Brdy v tomto výboru jednoznačně vedou. Je mi trošku jasné, proč, pan Hulpach je právě tady doma. Proto jsou mu asi místní pověsti nejblíž a asi jich i nejvíc zná.

pohadky Vandrovani1

Užila jsem si pěkně s přízraky a démony, procestovala kus země a pokochala se ilustracemi Karla Franty – z tohoto hlediska se zdá být kniha přínosem. Jenže ne všechno je v novém výboru dobře – velmi okleštěný výběr pohádkových vyprávění (původní vydání mělo dva svazky a putovalo zvlášť po Čechách a zvlášť Moravou a Slezskem) vlastně mnoho zamlčelo, a tak se někteří čtenáři-patrioti mohou cítit ošizeni. To je, myslím, trošku na škodu. Za větší prohřešek však považuji sazbu – nitkové písmo a šedý tisk se špatně čtou. A to si pohádkové báje Vladimíra Hulpacha opravdu nezasluhují. Kniha vyšla v Albatrosu.

pohadky Pohadkove  vandrovani2

Prošla jsem se pohádkami autorů, které mám ráda. Je dobře, že tyto příběhy vyšly – poprvé, podruhé či pokolikáté… Vždyť všechny patří do zlatého fondu knížek pro děti a mládež. Jen se mne neptejte, která z nich se mi líbila nejvíc – nevím, to nedokážu určit. Tohle dilema nechávám s radostí na vás – čtenářích.

František Nepil: Strakaté pohádky; vydal Knižní klub, 2012
Markéta Zinnerová: Za humny je drak; vydala Mladá fronta, 2012
Vladimír Hulpach: Pohádkové vandrování, vydal Albatros, 2012

Zdroj foto: webové stránky jednotlivých nakladatelství


 

Přihlášení



Soutěže

Za časů ušatých čepic…

Jo, jo, to bývaly časy. Venku nasněžilo, mráz lezl za nehty, děti sáňkovaly a koulovaly se, oblečení samý sníh a boty promáčené, dobře bylo. Prý tehdy světem chodil medvědář, který na poutích a jarmarcích předváděl svého medvěda.
Jonathan Livingston

Krása vsakující se do míst, kde žijeme...

Začala bych duchem místa. Odkazem mých předků. Nalezením svých silných míst. A začala kolem sebe tvořit krásu, která se podle autorky bude vsakovat do místa, na kterém žijeme. Zamyslela jsem se. Znáte ty lidi, kteří umí udělat domov kdekoliv? U kterých je vám krásně, protože z ničeho udělali mnoho? Tak tady bych si byla jistá, že tito lidé vědí, kam náleží.
GRADA
Banner
CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online, ebooky zdarma, eknihy ke stažení

Videorecenze knih

Rozhovor

Dramaturg festivalu Contempuls: „Zajímavé věci se dějí pořád, ale nejzajímavější jsou ty koncerty“

unnamedNěkolik otázek jsme položili dramaturgu festivalu současné komponované hudby Contempuls Petru Baklovi. Ten nám prozradil zajímavosti o koncertech, ale také o práci dramaturga obecně. Festival Contempuls se koná 21., 2...

Hledat

Sylva Lauerová: V románu Hodina zmijí své pokušení hrát si se čtenáři posouvám až k hranici dokonalosti

Fanoušci spisovatelky Sylvy Lauerové se po třech letech konečně dočkali a jejich radost může být hned dvojnásobná. Je to jen pár týdnů, co vyšla její sbírka poezie s názvem Klóketen a nyní se na knižních pultech objevil i nový román Hodina zmijí.

Z archivu...

Čtěte také...

Jak to chodí v Silicon Valley

blazinec sv200Pod značkou BizBooks v nakladatelství Albatros Media vyšla další kniha zaměřená na knihovnu světového byznysu a také marketing a obchod s názvem Blázinec v Silicon Valley. Jaký je tento svět start-upů, programátorů a investic?


Literatura

Povídky o vlasti: Z pera břitkého kritika Kremlu

povidky o vlasti200V květnu došlo ke 2. vydání souboru Povídky o vlasti od progresivního ruského autora Dmitrije Glukhovskeho. Ruská satira má hluboké kořeny, je stále aktuální a navíc se v dnešní pohnuté době dobře prodává. Hlavně však stojí za přečten...

Divadlo

Bigbeatový příběh Špinarka uvede ve čtvrtek 1. září v přímém přenosu ČT ART

spinarka200Divadlo Petra Bezruče zahájí sezónu 1. září 2022, a to představením Špinarky. Životní osudy populární zpěvačky Věry Špinarové na pozadí doby plné politických i společenských změn uvede v přímém přenose také ČT ART, a to ve čtvrtek 1. září ve 20 hod)...

Film

Filmy z karlovarského festivalu

54kviff 200Letošní karlovarský filmový festival skončil a oceněné tituly jsou již známy. Nebudu se k nim vracet, protože zajímavější než snímky ze soutěžních sekcí, zpravidla druhořadé, méně přínosné i přitažlivé, jsou díla uváděná mimo soutěž. Soustředí...