Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Mám ráda detektivní příběhy. Ráda totiž analyzuji a předvídám možné následky prvotních příčin. Ráda pátrám s autorem, vlastně hlavním hrdinou. Také mám ráda humor. Toho smutného je kolem nás až až. A velmi ráda mám knížky pro děti. Všechny tyto mé radosti mi splnila knížka pro děti od devíti let Andrease Steinhöfela Rico, Oskar a přízraky.  Vůbec nevadí, že je určená malým čtenářům.

Rico je mimořádně nenadané dítě. Rád pozoruje dění kolem sebe, stále něco zkoumá a ověřuje si, jenže většinu zjištěného hned zase zapomene. Chodí do zvláštní školy, ale toto označení nemá rád. Protože je jiný než ostatní, nemá vlastně žádné kamarády. Nemůže totiž sám na ulici, protože si plete vlevo a vpravo a vepředu a vzadu, takže by i na rovné cestě zabloudil. Trefí jen do své školy a do blízkého obchodu. Rico žije s maminkou v činžovním domě a nejradši navštěvuje ostatní nájemníky. A tento Rico komentuje dění kolem sebe – je zvídaví, pro mnohé zvědaví a neodbytný, až protivný.

Jednoho dne potká Rico Oskara – mimořádně nadané dítě. Oskar má na hlavě cyklistickou přilbu, přestože nejede na kole. Má totiž pořád z něčeho strach. Sleduje statistiky, jeho paměť je geniální, všem leze na nervy, protože má na všechno odpověď. Oskar pátrá po zločinci, který v Berlíně unáší děti. Média mu přezdívají Mister 2000 – za unesené dítě totiž požaduje jen 2000 marek. Prý tak chce donutit rodiče, aby se věnovali svým dětem. O svém pátrání však Oskar Ricovi zpočátku neřekne. Když se dozví, že jeho nový známý bydlí v domě, který chce prozkoumat, skamarádí se s ním. Zdá se tedy, že geniální chlapec trošku méně obdařeného kluka využil. Ale to je jen na začátku. Kluci si totiž báječně rozumí, jejich způsob myšlení je vlastně velmi podobný. A když Oskara Mister 2000 unese, rozhodne se Rico, že ho vypátrá sám, když je policie tak neschopná!

Autor skvěle rozvíjí příběh chlapce, který má malý zdravotní problém. Ukazuje, jak je přijímán okolím i jak vidí své okolí on sám. Rico si například zapisuje vše, co se dozvěděl o tom kterém problému, který ho potkal – tyto odbočky jsou velmi vtipné, mají nečekané pointy a moc se neliší od přemýšlení méně nenadaných dětí:

Paraván
Snadno zaměnitelný s opicí s rudou zadnicí. Paraván chrání před průvanem a zvědavými sousedy. Taky se mu někdy říká španělská stěna, tak ho nejspíš vynalezli Španělé. Existuje jeden ostrov, co se jmenuje Guadeloupe. Kdyby se ta stěna vynalezla tam, nikdo by to při nákupu nedovedl správně vyslovit a tak by nastydlo mnohem víc lidí. Proto musíme být Španělům vděční.

Rico je prostě sympaťák. Velmi brzy si ho oblíbíte, bude vám líto, že se na něho někteří sousedi dívají skrz prsty, trošku se na něho budete zlobit pro jeho urputnou zvědavost, oceníte jeho odvahu, když se rozhodne zachránit kamaráda, budete mu držet palce, aby všechno dobře dopadlo. Humorně podaný příběh dvou malých kluků, kteří jsou oba jiní, až se zdá, že přišli z jiné planety, přináší i zajímavý pohled do světa dospělých. Protože sonda do jejich chování a jednání pohledem desetiletého velmi upřímného chlapce je víc než zajímavá. Proto si nemyslím, že Rico, Oskar a přízraky je knížka určená jenom dětem. Mnohé odhalí i těm starším!

A na závěr bych chtěla ocenit skvělý překlad Hany Linhartové, díky kterému si na opravdu dobře postavené, skvěle vypointované detektivce skvěle „pochutnáte“. Skutečně se vám bude zdát, že německý autor tu knížku napsal snad česky.

Rico, Oskar a přízraky
Autor: Andreas Steinhöfel
Překladatel: Hana Linhartová
Žánr: detektivka pro děti
Vydáno: 2012
Stran: 216
Vydalo nakladatelství: Mladá fronta
Hodnocení: 95 %

Zdroj foto: Mladá fronta