Jih Čech si většina lidí spojuje s rybníky. Ty jsou nejprofláklejším magnetem na turisty, k jejich břehům míří kroky nejednoho výletníka, jejich fotografie nechybí na žádné z pohlednic. Není nutno pochybovat, rybníky dodávají jihočeské krajině specifický ráz. Jejich vznik a současné využití je chov ryb a rekreace, tudíž záležitosti skrz naskrz praktické, dalo by se říci profánní. Krajina jihovýchodních Čech má však i svá posvátná místa. Místa, která zůstávají výletníkům v nejednom případě utajena, která turisti kvůli své neinformovanosti míjejí. A to je škoda, protože posvátná místa nás spojují s duchovním světem, s odkazem našich předků, mají daleko hlubší odkaz než atrakce masového turismu. Turistické ukazatele a informační tabule se o posvátných místech víceméně nezmiňují. Ty, kdo je touží poznat, navádí na cestu k nim kniha Václava Vokolka.
Posvátné… většinou na mysli vytane duchovní svatostánek či objekt spojený s vírou, v našich končinách nejčastěji s křesťanstvím. Nenechme se mýlit, může jít o výsledky lidské činnosti, ale i více či méně rozsáhlá území, nebo výtvory matičky přírody. Němými svědky časů dávno zašlých jsou kamenné útvary – viklany, menhiry, skalnaté ostrohy nad řekami. Čas v lidském pojetí a jejich, geologický čas jsou nesrovnatelné veličiny, proto snad vzbuzovaly u našich předků úctu a posvátnou bázeň. Stejně tak předkové pociťovali posvátnou úctu ke stromům, věřili, že v nich sídlí duše a duchové. Z nitra země tryskající prameny disponují léčivou silou, navracejí zdraví. Takové posvátné vody nalezneme například v Dobré Vody u Nových Hradů, v Kájově či Klášteře u Nové Bystřice. Punc posvátného si nesou územní celky jako Vitorazsko nebo třeba Landštejnsko. Kroky náboženských procesí směřovala na k poutním místům Lišov,Doubdleby, do Chlumu u Třeboně Borovan a dalších. Vyjmenovávat všechna posvátná místa, o kterých se kniha zmiňuje, nemá cenu, bude lepší, když čtenář sáhne po knize.
Rozdělení posvátných míst do jednotlivých kapitol nepostrádá logiku a zjednodušuje orientaci v knize. Kapitoly nejsou suchopárným popisem, autor využívá historických pramenů, k historicky doloženým událostem přidá tu špetku legendy, tu informaci z oblasti geologie nebo botaniky. Místy je tato návaznost plynulá, místy trochu skřípe. Ale celek působí jako mozaika, na jejíž výrobu bylo použito mnoho malých, různorodých kamínků. Určitě si zaslouží obdiv autorova schopnost z rozličných informací sestavit poutavé počtení. Autor také prokázal vynikající schopnost práce se zdroji, relativně velké množství citací pramenů dodává knize na živosti a čtivosti.
Velmi mě potěšilo, že do výčtu posvátného byly mimo architektonických skvostů, měst a lidských výtvorů zařazeny i přírodní monumenty a stromy. Neboť ty se staly objektem uctívání dříve, než se stavitelé pustili do výstavby kostelů, chrámů, klášterů. Předkřesťanská doba je mi sympatická právě svým uctíváním přírody, kterážto je vnímána jako matka, zdroj života.
Bohatá obrazová příloha jakoby zvala čtenáře na místa, která jsou na fotografiích zachycena. Autorovi fotografií se velmi dobře podařilo vystihnout genia loci jednotlivých míst. Kniha čtenáři nepředkládá bezduché fotografie, které nezachycují ani špetku osobitosti zobrazeného. Ba naopak. I když jsou místa, stavby, stromy nebo kamenné útvary přítomny jen zprostředkovaně, přesto lze cítit jejich svébytnost, osobitost. Pokud genius loci promlouvá, největší šanci jej uslyšet máme právě na posvátných místech.
K jižním Čechám má zvláštní vztah. Není to můj rodný kraj, moje pouto k němu není nijak extra silné, ale trávím v něj o poznání více času než v ostatních „nedomovských“ koutech naší republiky. Chvíli trvalo, než jsem tomuto kraji přišla na chuť. Z podstatné části jej mám doposud v kategorii „hic sunt leones“. Ale mám touhu jej objevovat a kniha Václava Vokolka k tomu výraznou měrou přispěla. Určitě vím, co si přibalím do tašky, kterou si s sebou budu brát na dovolenou v jižních Čechách. A měli by to udělat všichni, kteří chtějí odhalit kouzlo jihovýchodních Čech, které zůstává masovému, komerčnímu turismu ukryto.
Neznámé Čechy 4 Posvátná místa jihovýchodních Čech
Autor: Václav Vokolek
Žánr: cestopis
Vydáno: 2012
Stran: 232
Vydalo nakladatelství: Mladá fronta
Hodnocení: 65%
Zdroj foto: knižní web Mladé fronty
| < Předchozí | Další > |
|---|
Se spisovatelem Josefem Vláškem jsme hovořili o jeho nejnovější knize „Běž domů, Ivane“, která vychází v nakladatelství Brána. Pokud máte rádi laskavé a svižné vyprávění v duchu knih Karla Poláčka, sáhněte po této půvabné novince....
Sestry Persefona a Sylvie drží při sobě v dobrém i zlém a spojují je jejich malá tajemství. A to i přesto, že jejich matka se k nim chová naprosto odlišně – Sylvii upřednostňuje, kdežto Persefonu naprosto přehlíží. Když Persefona, začne chodit s Benem, musí sv...
V listopadu nám nakladatelství Crew nadělilo různorodé příběhy z Gotham City pod názvem Batman 6: Hřbitovní směna. Aby bylo jasno, mluvíme o sérii, kterou má pod palcem ostřílený a komiksovou komunitou vážený Scott Snyder. Spoustu neokoukaných histore...
V úterý 18. prosince se v Divadle D21 uskutečnila velkolepá premiéra klasické severské hry Nora (taktéž známé pod názvem Domeček pro panenky). Kultura21 vám přinesla pozvánku i rozhovor s režisé...
Na filmová plátna vstupuje počin ze španělské režie. Zanechává za sebou smíšené pocity a nezodpovězenou otázku „co tím chtěl básník říci“. Jediným highlightem je herecká ikona Penelope Cruz a úsměvná scénka...