Ordinace. Nový román Petry Dvořákové netradičně z pohledu chlapa

Čtvrtek, 04 Červen 2026 06:00 Taťána Kročková

ordinace

Na nový román Petry Dvořákové jsem se moc těšila. Autorku znám z mnoha povídek a nepochybuji o jejích literárních kvalitách. Její romány vyloženě načtené nemám, ale mám na ně už dlouho spadeno. Nejnovější Ordinace vypráví docela obyčejný a lidský příběh jednoho praktického lékaře. Muže, z něhož testosteron sice zrovna nestříká, ale zato má hlavu a srdce na správných místech, což se, obzvláště u doktorů, dost cení…

Hlavní postavou je doktor Patrik. Má docela hodně kilo navíc, ale snaží se s tím něco dělat: chodit do posilovny a držet dietu. Jeho matka je zachovalá krasavice a zároveň sebevědomá, svérázná zdravotní sestra, která má zálibu v ezoterice a alternativní medicíně. Do toho je tady kolegyně Marika a její roztomile neuspořádaná dvanáctiletá dcera Drejk. A nechybí ani Patrikova přítelkyně Hanka, která hodně pracuje a věčně nemá čas. Patrik je vykreslený jako dobrák bambula, ale v podstatě dokonalý muž. Umí vařit a má empatii. Aby nebyl málo chlap, autorka přidala jeho zájem o fotbal. No budiž. Na doktora dost dobrá kombinace. Kromě toho, že řeší svoji váhu, už také touží po rodině, ale jeho přítelkyně Hanka se k tomu jaksi stále nemá. Nakonec se ukáže, že Hanka… ale to vlastně uvidíte sami. Jinak Patrikův táta byl doktor, je po smrti a občas se mu zjevuje…

Teď k tomu, co se mi na knížce líbilo, a co ne. Je to sice můj osobní problém, ale mně se opravdu hůře čtou knihy, které jsou napsány slangově s vyloženě českým nářečím. Možná je to proto, že jsem severomoravačka od Ostravy a na žádné „hezkej“ nebo „chytrej“ nejsem zvědavá, těžko říct, ale za tohle autorka určitě nemůže. To já bych zase nejradši psala ve stylu: „Tuž ten doktor byl take hlupe a hodne chlapisko, žadny Banik pičo!“ Ale nedělám to. Pak je tu věc, že jsem vlastně dle názvu od knihy čekala něco trošku jiného, třeba mě napadlo ještě více rozvést příběhy pacientů a podobně. Ale to vlastně taky vůbec nevadí. Jen mám trochu pocit, že asi nebylo úplně snadné psát z pohledu muže a o muži, vykreslit jejich svět, například Patrikových kamarádů. Já znám muže z trochu jiného pohledu a přišlo mi to možná až příliš jednoduše naivní, ten testosteron mi tam prostě chyběl. Ale to zase může být pouze můj osobní problém.

Naopak oceňuji moc hezky napsaný příběh, plynule odsýpající děj i konverzace, viděla bych to však jako průměrný román, a to spíše oddechový román pro ženy. Takže asi ani nemůžeme chtít a čekat něco jiného. Perfektní grafika uvnitř knihy týkající se doktořiny, i ta zmínka o tom, že autorka děkuje konkrétním lékařům, kteří ji nechali dělat zdravotní sestru, mi přišla super a vtipná, líbila se mi scéna se zjevením mrtvého táty a moc pěkně napsané poslední věty konce knihy. Knížka je v podstatě i vtipná, lidová, určitě příjemné čtení. Ovšem neurazí, ale ani nenadchne tak, že by vám zůstala dlouho v hlavě, ten pocit z ní prostě já nemám.

ordinace