Jojo Moyes je pro mě jistota. Vím, že mě nikdy nezklame, pokud budu mít chuť na čistokrevnou romantiku. Její knihy mají často dvě dějové linky, které jsou nějak provázané. A podobné je to i tady, i když vlastně trochu jiné. Romantika tady totiž má jen vedlejší roli, mnohem důležitější je tu přátelství. Co je ale stejné jako v předchozích autorčiných knihách? Opět dvě ženské hrdinky, které se vůbec neznají.
První hrdinkou je Sam, která je téměř na mizině, zuby nehty se drží své práce, ve které čelí šikaně ze strany nadřízeného, jen aby uživila rodinu, vlastní rodiče ji využívají (ti mě štvali snad víc než ten pitomeček šéf) a její manželský život je neveselý. Druhou hlavní postavou je Nisha, která má zdánlivě všechno a s lidmi, jako je Sam, běžně neztratí ani slovo, protože je to pod její úroveň (tady mě štvala pro změnu samotná Nisha). Tyhle dvě nemají společného vůbec nic, jenže shodou okolností vyrazí do stejné posilovny, kde si nedopatřením vymění tašky.
Tato záměna výrazně ovlivní život nejprve Sam a později i Nishe. K šedé myšce Sam se totiž dostanou luxusní boty, díky kterým se cítí jako někdo jiný a nově získané sebevědomí okamžitě využívá k uzavření hned několika výhodných obchodů. Nisha naopak dostane ty nejobyčejnější boty ve chvíli, kdy se dozví, že ji manžel opouští a nenechá ji ani vzít si své věci. Během pár chvil se tak ocitá na ulici, bez peněz, bez oblečení a dokonce i bez pasu v zemi, která není její rodnou. Najednou má i Nisha svůj kýbl hnoje, se kterým se musí vypořádat. A zatímco ona se pomalu propadá na dno, Sam se od toho pomyslného dna právě odráží „svými“ novými botami.
Začátek je možná trochu pomalejší, ale pak už to frčí. Chcete vědět, co bude dál, jestli se ty dvě někdy potkají, jestli z Nishy udělá chudoba trochu sympatičtější postavu, jestli aspoň jedna z nich někomu nakope zadek… Prostě chcete pokračovat ve čtení, dokud se to nedozvíte. A nejen kvůli samotnému příběhu, který je v závěru i celkem divoký (u této autorky až překvapivě), ale také kvůli tomu, jak je tu vykreslena síla přátelství. Jak jsem zmínila už na začátku, přátelství je tu důležitým prvkem a kamarádky obou hrdinek jsou ukázkou toho, jak má přátelství mezi ženami vypadat a proč je tak důležité.
Já za sebe V cizích botách doporučuji s klidným svědomím a jsem moc ráda, že u mě Jojo zůstává i nadále sázkou na jistotu.

Autor: Jojo Moyes
Název: V cizích botách
Překlad: Lucie Mikolajková
Nakladatelství: Ikar
Počet stran: 400
Rok vydání: 2024
Hodnocení: 85 %
https://www.knihydobrovsky.cz/kniha/someone-else-s-shoes-699667593
| < Předchozí | Další > |
|---|







„Hudba je pro mě jako nekonečný playlist emocí, elixír, nikdy mě neomrzí a hlavně je to univerzální nekonfliktní dorozumívací nástroj pro celý svět,“ přiznává Dasha, kterou hudba provází od děts...
V poslední době se na knižním trhu roztrhl pytel s autobiografiemi nejrůznějších osobností. Pokud mají co říct, tak o nich můžete zjistit více, a navíc si uvědomíte, s jakými démony bojují a jak se jejich život liší od toho...
V Praze se ve dnech 22. až 27. října 2015 konal už sedmnáctý ročník Designbloku - největší přehlídky designu a módy ve střední Evropě, na kterém ani letos nechyběla zlínská firma OBZOR. Ta v prostorách Průmyslového paláce Výstaviště Praha Holešovic...
Producent Vratislav Šlajer z Bionautu chystá se svým týmem nový celovečerní film režisérky Natálie Císařovské (Její tělo) o operní divě Emě Destinnové s názvem Její hlas. Připravuje i celovečerní dokument a miniserii o prvním ikonickém českém boybandu...