
Představte si, že se probudíte z komatu a všude kolem je tma. Ticho. Zlověstné ticho. Nic nefunguje. Když se posbíráte z postele a vydáte se na průzkum okolí, zjistíte, že všude kolem sebe nacházíte mrtvé lidi. Po životu není ani stopy. V dálce slyšíte jen řev hladových šelem ze zoologické zahrady a občas zahlédnete drobné živočichy. Všude je spousta hmyzu. Nefunguje elektřina a nemůžete nikomu zavolat. Nemáte tušení, kolik času uplynulo a ani co se vlastně stalo. Lidé vypadají jako z pohádky O Šípkové Růžence. Nevíte, co budete vlastně dělat. Můžete totiž naprosto cokoliv. Sednout do cizího zaparkovaného auta. Vykrást lékárnu nebo supermarket. Chodit po ulici nahý. Je to úplně jedno. Protože jste na světě zůstal sám.
Theo (jeho jméno mě z nějakého důvodu rozčilovalo, ale to bylo to jediné, co mi na knížce vadilo) se rozhodl po ztrátě své životní lásky Julie a tragické autonehodě svých rodičů spáchat sebevraždu. To se mu však nepovede a skončí v nemocnici v komatu. Když se však nečekaně probere, zjistí, že svět skončil. Nastala Katastrofa neznámého původu, kterou autor v knize označuje velkým začátečním písmenem. Postupně prozkoumává okolí a hledá náznaky nějakého života. Marně. V první chvíli si myslí, že sebevraždu dokonal a všechno to, co prožívá, je jakýsi očistec v meziprostoru. Zjišťuje však, že zvířata přežila a náhle osvobozená příroda od svých vykořisťovatelů si začíná žít svým vlastním životem. Nachází štěně, které pojmenuje Fred a kterého se ujme, aby na světě nebyl sám. Jeho výhodou je to, že je letec, proto si na letišti připraví letadlo a prozkoumává další evropské státy a hledá přeživší. Postupně tak proletí celý svět a zjistí, že všude to vypadá stejně. Setkává se se svými mrtvými přáteli po celém světě, i se svou Julii, kterou jako jedinou v tuto chvíli pohřbí.
Autor popisuje život člověka, který zůstane na světě sám. Jeho každodenní činnost, hledání obživy, zprovoznění generátoru, chov drobného zvířectva, myšlenkové pochody, filozofické a etické otázky, vzpomínky. Nutí čtenáře k zamyšlení na tím, co by dělali oni, kdyby se ocitli v takové situaci a zda reálně taková celosvětová Katastrofa hrozí. V tuto chvíli je všechno úplně jedno, nastává nekontrolovatelná svoboda a další vývoj planety, na které zůstala příroda a oceány. Popisuje, jak se postupně rozkládají všichni mrtví lidé a jak Země funguje dále bez zásahu lidských rukou. Theo na světě však nakonec nezůstal sám. Po nějaké delší době se setkává s Angelinou, která byla v okamžiku Katastrofy na ozařování v tubusu, léčila si totiž rakovinu. Oba lidé se sbližují a zamilují se do sebe, protože v podstatě ani nemají žádnou jinou možnost, když jiní lidé neexistují. Jak se dál bude odvíjet jejich příběh, jak budou trávit své dny, léčit své nemoci a jak kniha skončí? To už neprozradím, jen to, že konec knihy byl pro mě nádherný a dojemný, i když byste ho za happy end ani zdaleka nepovažovali.
Knížku hodnotím dost nadprůměrně a ráda si přečtu další knihy autora. Nejenom že vymyslel skvělý příběh, který pro mě nemá žádné nedostatky, ale také je výborný vypravěč, vyhovuje mi jeho styl psaní i knihou proložené filozofické úvahy hlavní postavy. Rozhodně doporučuji přečíst každému!
Ukázka z knihy:
Umělá inteligence by při pokusu o to zničit lidstvo ani nemusela jednat z pozic nějaké vlastní subjektivity, kvůli vlastním zájmům, ale jen co nejefektivněji reagovat na nějaké zadání samotných lidí, varoval Yudkovsky. Kupříkladu na úkol vyřešit globální oteplování. Mohla by dojít k celkem logickému závěru, že nejúčinnějším řešením bude vyhubit lidstvo.
(...)
V jednom se AI sama zničila spolu s lidstvem, když zkolabovaly energetické sítě, které jí dodávaly energie a udržovaly ji v chodu. V jiném jsem si představoval, že AI (narozdíl od vymřelého lidstva) dál někde existuje, protože je napojená na autonomní zdroj energie, a dokonce třeba pracuje s pomocí již existujících robotů, které jí ještě pomohli stvořit lidé, na zdokonalování a sériové výrobě dalších umělých bytostí, do nichž přesídlí.

Autor: Jiří Pehe
Název: Zpráva posledního člověka
Nakladatelství: Prostor
Počet stran: 267
Rok vydání: 2025
Hodnocení: 100%
https://www.eprostor.com/kniha/zprava-posledniho-cloveka
| < Předchozí | Další > |
|---|





Nechte se tímto rozhovorem pozvat na vánoční závěrečný koncert "Festival Brikcius" - 3. ročník cyklu koncertů komorní hudby v Domě U Kamenného zvonu v Praze & Rok české hudby 2014 / VIOLONCELLO A KLAVÍR & PĚT JUBILANTŮ, který se koná ve čtvrtek 18....
V rámci Valdštejných besed, konaných v Jazzové sekci, se krátce předtím, než bylo kvůli šíření koronavirové infekce zakázáno konání večejných akcí, uskutečnila debata o kultuře. Zorganizoval ji spolek 
Městské divadlo Zlín se rozhodlo právě na Halloweenský večer, 31. října, uvést tragikomedii irského autora Martina McDonagha Kráska z Leenane. Jak se povedlo převést tuto trýznivou hru, nabitou referencemi na nelehký život v zapadlém Irsku, na zlín...
Letní filmová škola pořádá už nějaký ten pátek ochutnávku toho nejlepšího, co filmoví tvůrci vytvořili. Letošní degustační ročník byl už čtyřicátý první a od 24. července do 1. srpna nabídl filmovým fanouškům 237 filmů na 8 promítacích místech.