Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Spousta bolesti se odehrává v nitru ženy, která se cítí být nepřijímána. Rané trauma v období dospívání citlivou duši zasáhne velmi hluboko. Nezůstává úplně sama, ale ti dva, kteří ji měli být nejbližší a její oporou, ji opouštějí. To často nebývá bez následků. Hlavně když si to v sobě nosí i do doby, kdy již není bezbrannou dívkou. Žena, kterou se stala, není tou, kterou si přála být. Obraz, který předkládá svému okolí je úplně jiný, než ten, který si nosí uvnitř sebe samé. Bolest ji provází na každém kroku a mnohdy zcela nečekaně. Udeří a drží se pevně. Nechce se pustit za žádných okolností. Trápí ji. Odehrává se na duševní i tělesné úrovni. Je jako spojené nádoby, jedna přímo ovlivňuje druhou. Zdá se bez šance něco změnit. Schovat se, schoulit se do klubíčka a přečkat. Přežít to nejhorší a zase znovu vstát. Jen je to pokaždé těžší a těžší. Až nastane zlom, probudí se jiskřička naděje s touhou to přece jen nevzdat a zkusit ještě žít. Prvotní motivace může být nenápadná a zdánlivě nesouvisející, ale to je jedno. Důležité je samotné vydání se na cestu setrvání na ní.

Beáta se před svými čtyřicátými narozeninami rozhodne na základě náhodného setkání s neznámým postarším Italem, že si přece ještě chce prodloužit léto a vybere si dovolenou na doporučované Elbě. Neznámý italský gentleman ji svou vůní – svým parfémem vyvolal hluboké vzpomínky na „něj“. Vše co se snažila potlačit se při vdechnutí zdánlivě známého aroma rázem vyplaví na povrch. Neváhá ani vteřinu a vyběhne zjistit co je to za vůni a kde ji může získat. Prvotní impuls a bláhové rozhodnutí. Chce parfém koupit a neváhá sama odletět i na vzdálený italský ostrov. Zároveň si přeje dokázat sama sobě i svému okolí, že to zvládne. Bea se cítí osamělá. Je bolavá, trpí již mnoho let chronickými bolestmi způsobenými endometriózou. Na léčbu již skoro zanevřela. Věří, že pro ni léčba neexistuje a tak trpí. Nemoc ji způsobuje jen komplikace. V soukromém, partnerském i pracovním životě. Může její pobyt na Elbě něco změnit? Po příjezdu zjistí, že snad ano. Hřejivé slunce, výtečné jídlo i pití, dobrá společnost, nová přátelství a spousta okouzlující hojivé vůně. Stačí se jen svěřit a nechat se unášet.

Balzám pro duši. Mám pro Itálii slabost. Slunce, jídlo, pití a lidská přívětivost. Pomalé tempo, které vás ukonejší. Vše v románu Grácie z Elby spisovatelky Marie Vejvodové najdete. Knihu jsem četla na dovolené, i když na severu, přinesla mi jih i tam. Dokonale se hodila na vychutnání si krátkého období klidu a lenošení. Sugestivní popisy prostředí, atmosféry, chutí a hlavně vůní. Přála jsem si prožít stejnou dovolenou jako Bea. Vše do sebe krásně zapadalo. Čtivé a lehce plynoucí. Děj měl spád a nebylo vyloženě hluchých míst. Jen podotknu, že sympatičtější mi byly vedlejší postavy než Beáta. Ta mi místy skoro až vadila. Její chování i jednání bylo často na její věk velmi nevyzrálé, ale rozumím tomu, že bolest, kterou prožívala z ní často dělala člověka protivného sobě samému. Bylo hezké sledovat progres její osobnosti. I když se to zdálo lehce naivní, jednoduché a ke konci nadmíru snadné. Přesto doporučuji všem, kteří si chtějí užít provoněné italské léto.

Zajímavostí je, že na základě děje knihy vznikl i limitovaný parfém, který vytvořil Jakub Hiermann z Hiermann parfém, jenž se snaží zachytit celkovou atmosféru Elby. Měla jsem tu úžasnou možnost si přičichnout a je vskutku zajímavý. Nejsem žádný odborník na vůně. Jak se uvádí v knize, každý si musí objevit svou jedinečnou vůni sám pro sebe. Co se jednomu může zdát úchvatné, druhému se může jevit jako pravý opak, a to je krásné.

Název: Grácie z Elby
Autor: Marie Vejvodová
Nakladatelství: Prostor
Počet stran: 224
Rok vydání: 2025
Hodnocení: 78 %
https://www.eprostor.com/kniha/gracie-z-elby