V Sektě zapadnete do temnoty, zimy, prachu, plísně a holínek plných bahna. "Pokaždé, když pocítím naději, je za rohem ještě větší katastrofa," proběhne hlavou v jedné chvíli hlavní hrdince Sofii. Někde v dálce je slyšet maják. Naděje v mlze? Nebo ne. Co je to vůbec za ostrov, který hází oponu na svět tak odtržený od reality?
Temný horor, nebo skutečnost?
Když jsem byla zhruba v polovině knihy, říkala jsem si, že je to takový klasický psychologický thriller, pro někoho až horor a byla jsem celkem ráda, že jsem se po podivně znepokojujícím začátku pořádně začetla. Děj získal spád a pomalu jsem se začínala cítit v kůži Sofie. A takhle to mohlo zůstat, ale stín "pravdivého příběhu" na mne zapůsobil tak, jak měl...
A tak je asi dobré vědět, že stín pravdivého příběhu tu je...
Jenže zhruba v polovině celého příběhu jsem vzala na vědomí fakt, že je to příběh částečně využívající osobní zkušenosti autorky. Sama byla členkou scientologické církve a v této knize využívá své zkušenosti, rozpomíná se na své vlastní pocity. Jsem si jista, že Sofie prožívá v nitru to, co prožívala ona. Včetně veškerých ponížení, lidských, nelidských, pracovních i sexuálních.
Mariette Lindsteinová tímto dává svému příběhu, který se snad ničím příliš nevymyká, temnou atmosféru. Něco, co šimrá v břiše a kdy opravdu cítíte zimu, izolaci ve sklepě, plíseň nebo šílenou únavu svalů a nevyspání. Uvěřitelné emoce jsou tím, co drží příběh v běhu, co přinutí čtenáře neodložit knihu, dokud ji nedočte.
Co je to svět? SEKTA ve vší své lákavosti i děsivosti
Mona se svou zimničnou křehkostí, Bosse se záhanou povahou, Benjamin, který je Sofii nejblíž - a samozřejmě samotný šéf, Franz Oswald, který roztahuje spáry sekty nad všemi, které si vlastně velmi pečlivě vybral na svou farmu. Firmu, nebo vlastní svět? Celou dobu uvažujete, jak toto skupenství lidí nazvat. Jsou živí, ale rozhodně ne živoucí. Jak snadné je pokřivit psychiku pod tíhou nátlaku, strachu a emocí.
Jak snadné je se stát takovým člověkem, který v tomto všem nachází zalíbení.
Obecně lze autorce poděkovat za to, že dala nahlédnout za oponu sektám. Pro koho to je aktuální a bolavé téma, možná lépe pochopí. Možná méně odsoudíme ty, kteří se do jejich spárů dostali. Možná si sáhneme do svědomí. A možná se v bezpečném prostoru jednoho malého příběhu ze švédského ostrova ponoříme do úlevného pocitu, že nás čeká lepší svět.
Nečeká, ale... na začátku byl právě tento pocit.
A o tom kniha je.
Autorka: Mariette Lindsteinová
Vydalo nakladatelství: Kniha Zlín
Přeložil: Martin Severýn
Počet stran: 463
Hodnocení: 98 %
| < Předchozí | Další > |
|---|
Podle profesora Petra Druláka, jednoho ze čtyř editorů knihy Budoucnost levice bez liberalismu, kterou letos vydala Masarykova demokratická akademie, sice jdete k volbám, ale je celkem jedno, koho budete volit. „Rozhodnou nějací soukromí...
Čtyřicet devět básní, sedm básníků a jeden velký počin. Takto bych představila dílo 7 x 7 poetických zastavení. Sbírka se zaměřuje především na motivy přírody a lásky, a ačkoliv sama moc nemusím nynější poezii, aut...
Okouzlena vlky je název nové knihy Moniky Zelinové. Nese podtitul Jak jsem se stala členkou vlčí smečky a přináší mnoho informací jak o vlcích, tak o autorčině změně života.
Kdyby Johann Nepomuk Nestroy věděl, že po něm bude ve Vídni pojmenováno náměstí i zastávka metra, asi by se moc divil. On to byl totiž už za svého života na jedné straně miláček publika, měšťanského i lidového, ale mocn...
Ken Loach (1936) patří mezo režiséry levicového zaměření, jenž vytrvale mapuje odvrácenou tvář anglické společnosti. Vytrvale se vracel k sociálním problémům, kterými jeho chudí hrdinové trpí, zvláště když se snaží prosadit nárok ...