Kniha Tekutý písek u nás vyšla už v roce 2017 s tím, že byla vyhlášena jako nejlepší švédská krimi roku 2016. Před čtyřma lety se dočkala seriálové adaptace na Netflixu a letos tak vyšla v nakladatelství Kalibr s novou obálkou.
Tekutý písek je o soudním procesu s osmnáctiletou Majou Norbergovou. Ta je obviněna z toho, že se podílela na masakru na střední škole. Konkrétně z toho, že zabila svého přítele a nejlepší kamarádku. Ona však nebyla jediným střelcem a chce dokázat, že její jednání bylo racionální a ona se jen bránila.
Žánrově by se kniha spíše, než krimi dala považovat za young adult, protože ukazuje přesně tuto věkovou skupinu. Prostřednictvím Majiných vzpomínek se čtenáři seznamují s jejími spolužáky a poznávají také poměry, které zde panují. Řeší se zde problémy národnosti, ale také drog nebo majetkových poměrů.
V knize se střídají části přímo ze soudní síně, ale také z věznice, nebo ze zákulisí vztahu se Sebastianem. Maja se zde úplně neobhajuje, ale spíše se snaží vysvětlit, jak to vše bylo a proč vše dopadlo tak, jak to dopadlo. Jazykový styl je takový odosobnělý, přímé řeči je zde velmi málo a občas se to zdlouhavě čte. Dlouhou dobu jsem měla pocit, že by si stránky zasloužily proškrtání, ale nakonec jsem velkou část zvládla na jeden zátah a byla zvědavá, jak to dopadne.
„Zlo nemá žádný smysl. To je přímo jeho definice. Ale že něco bolí, ještě nemusí znamenat, že příčinou bolesti je zlo. Já jsem udělala věci, které mnohým způsobili bolest, tu nejhorší bolest ze všech. Nechápu, proč Claes, Denis, Christer, Amanda a Sebastian museli umřít. Nebo proč jsem já přežila. Že jsem se snažila Sebastiana zachránit, a nakonec jsem mu pomohla zabíjet i umřít. Nechápu to. Není na tom nic k chápání, ale já nejsem zlá. Možná nejsem ani zrovna dobrá, ale vy to stejně nechcete vidět, protože nejste empatičtí.“ (str. 307)
Tekutý písek se podle mě stál oblíbeným proto, že se nejedná o žádnou klasickou krimi, a navíc přináší opravdu zajímavý námět. Přiznávám, že mě to taky nakonec vtáhlo a už se moc těším na další autorčinu knihu Vysvoboď mě, která u nás vyšla před několika dny.
Malin Persson Giolito (1969), rodačka ze Stockholmu, vyrůstala v nedalekém Djursholmu. Vystudovala univerzitu v Uppsale, pracovala pro největší právnickou firmu v severském regionu, působila jako úřednice v Evropské komisi v Bruselu. Nyní je spisovatelkou na plný úvazek. Vydala čtveřici knih, poslední z nich, thriller ze soudní síně Tekutý písek (2016), vychází ve 23 zemích. Autorka žije s manželem a třemi dcerami v Bruselu a píše další román.
Tekutý písek
Autor: Malin Persson Giolito
Překlad: Helena Matocha
Žánr: dobrodružství, napětí
Nakladatelství: Kalibr (Euromedia Group)
Rok vydání: 2023
Počet stran: 376
Hodnocení: 87 %
https://www.knizniklub.cz/knihy/612791-tekuty-pisek.html
| < Předchozí | Další > |
|---|
Už za pár dní vstoupí do českých kin film Známí neznámí. U této příležitosti jsme vyzpovídali producentku filmu Wandu Adamík Hrycovou.
Finlay na zabití je bláznivá komedie o tom, že opravdový zločin je o poznání komplikovanější než na papíře. Tato kniha vyšla v nakladatelství HOST a její autorkou je Elle Cosimanová.
Irena Obermannová patří mezi spisovateli k ostříleným matadorům – na svém kontě má už 16 knih. Ve svém zatím posledním románu s názvem Dopisy Kafkovi nás autorka seznámí s Milenou Jesenskou. Že vám tohle jméno nic neříká? Nevadí! Na stránkách knihy se s ro...
Muzikál. To jest dramatický žánr, který vyvolává rozporuplné emoce. Jedni ho považují za vysoké umění, neboť jeho provedení klade na interprety notné nároky (muzikáloví herci musí být velmi dobří činoherci, zpěváci i tanečníci), jiní jím opovrhuj...
Jedním z filmů, které ve čtvrtek 19. března zahájily letošní Febiofest, byl v předpremiéře uvedený anglický (a anglicky mluvený) snímek Králova zahradnice. Jedná se o další ukázku toho, jak umějí (či neumějí) režírovat uznávaní herci - v tomto případě ...