Kultura21.cz

Kdo by neznal dělenou stravu podle Lenky Kořínkové. Její kuchařky vynikají, kromě opravdu vynikajících receptů, také velmi zvláštním a nenapodobitelným stylem. Autorka se nebojí používat superlativy téměř v každé větě, a každý recept se tak stává doširoka rozkvetlou květinou.

Pravda, je to někdy tak náročné na čtení, že si musíte po přečtení jednoho receptu dát oddech. Ale na druhou stranu…

… nic nenabudí chuť k vaření více, než právě TOTO
„Tohle je opravdu voňavoučký předkrm, plný příjemných bylinkových „věcí“. Obě jarní cibulky nasekáme nadrobno a oba stroužky česneku nakrájíte na tenké plátky. Pak si nasekáte petrželku a smícháte bylinkovou strouhanku. Nemáte-li k dispozici celozrnnou strouhanku, můžete použít i obyčejnou, ale řeknu vám rovnou, že s tou celozrnnou je tento recept chuťově daleko zajímavější. Takový jako víc sám o sobě. Bylinkovou strouhanku vytvoříte tím, že nasekáte řeřichu, petrželku, rozdrobíte sušená rajčata a to vše smícháte s celozrnnou strouhankou a pak do toho ještě přimícháte nasekané jarní cibulky a česnek. Rajčata si nejdříve spaříte vařící vodou, potom je ochladíte ve studené vodě a jednoduše z nich stáhnete slupku. Poté je nakrájíte na plátky centimetr silné. Vezměte si nízkou zapékací formu, může být jakákoli, jakou máte k dispozici, naskládejte do ní naplátkovaná rajčata tak, aby se navzájem překrývala….

…Pakliže vás bylinková strouhanka okouzlí, jako že mě okouzlila hned, určitě se s ní naučíte pracovat i při vytváření dalších, třeba i vlastních espéelkových receptů.“

A v tom je kouzlo Lenky Kořínkové. Její recepty v dnešní době už nejsou převratné, je tu množství dalších výživových směrů od raw food až po veganství nebo paleo stravu (v těchto směrech lze mimo jiné najít také dost inspirace pro espéelková jídla), ale ona byla v českých luzích a hájích první, kdo přišel s tím, aby si čtenáři své recepty tvořili sami. Aby dál vymýšleli, aby kombinovali. Aby přemýšleli o jídle.
To je revoluční odkaz, který pro mne bude navždy spojen právě s Lenkou Kořínkovou a jejími prvními knihami o dělené stravě.

Inspirace recepty naprosto pro každého
Každého musí potěšit chuťové kombinace, které Lenka Kořínková v knize představuje. Vymýšlí nové a často spojuje na první pohled nespojitelné. Dělat z tofu tvaroh? To by mne snad ani nenapadlo, ale ejhle, kdysi s tím přišla paní Lenka, nedávno vyznavači raw food dělají tvaroh z kešu oříšků nebo slunečnicových semínek. Myslím, že autorka má v tuto chvíli báječnou příležitost znovu chytnout svou dělenou stravu za pačesy a aplikovat do svých receptů tyto nové trendy. Překopat svoje recepty, udělat z nich další odnože a začít s novými surovinami, které mají původ třeba v syrové stravě nebo ve veganských náhražkách masa, vytvářet nové kolo receptů. Je to jedinečná doba, která přeje zdravému životnímu stylu a těm, kteří mají dost fantazie, kreativity, času a odvahy zkoušet nové a věnovat čas přemýšlení nad tím, co vlastně jí.
Dělená strava byla první, která mne naučila přemýšlet nad svým jídelníčkem, nad jeho nikoliv energetickou hodnotou, ale nad výživovou hodnotou. A to je určitě v životě každého převrat.

Stylistika je prostě úžasná!
Ovšem zcela kriticky a objektivně musím přiznat, že je možné, že někoho bude Lenčino psaní neskutečně iritovat, protože ona je prostě děsně „sluníčková“ a „lidičková“ a tak vůbec. Jenže vaření je radost, a pokud své jídlo proslavila i tímto osobitým a silným stylem psaní, pak je to jedině dobře. Osobně mám ráda Nigellu Lawsonovou, která píše trošku podobně. Obě jsou ale jiné a Nigella mi třeba sedí víc, protože je ve svém projevu sice také bombastická a někdy možná trošku čtenářsky vtíravější, ale klidná… nesmírně klidná a poživačná. Lenka Kořínková je jako neposedný diblík, kterého si při čtení receptu chtě nechtě musíte představovat, jak poskakuje v barevných legínách po kuchyni a tu přisype to, tu tamto, a jak se s jídlem mazlí a snad mu i povídá. Prozpěvuje si a těší se na chvíli, kdy to všechno poprvé ochutná nebo naservíruje svým přátelům.

Ale proč ne? Beru to všechno jako úžasnou čtenářskou zkušenost, protože jídlo by mělo být především vášní a potěšením, jak sama Lenka píše v úvodu své knihy. Pokud se po něm netloustne a necítíte se po něm těžce, potom je to jen další velké plus.

Obrázků je málo, ale…
Mrzí mne, že Lenčiny knihy nevynikají velkým množstvím obrázků. Výpravná kuchařka by tomu slušela. Výpravná fotokuchařka by byla úžasná! Ale i to malé množství vložených příkladů navnadí natolik, že máte chuť si jídlo uvařit. A jak jsem psala již výše, autorka popisuje vaření takovým svěžím způsobem, že vaše představivost pracuje někdy až na 150 %. Obrázků netřeba!!!

O autorce
Lenka Kořínková se narodila v březnu 1956 a je českou herečkou, zpěvačkou a pro nás velice zajímavou autorkou knih o zdravé výživě. V roce 1981 emigrovala společně se svým manželem do Austrálie, odkud se po revoluci vrátila a pokoušela se zde opět prosadit jako herečka. Měla větší úspěch se svými knihami o dělené stravě, trendu, který si nachází stále velkou oblibu nejen u těch, kteří chtějí zhubnout, ale i u příznivců zdravého životního stylu.

Moje Nejlepší Recepty
Autorka: Lenka Holas Kořínková
Vydalo: nakladatelství Eminent, 2014, www.eminent.cz
Fotografie a obálka: David Holas

Hodnocení: 80 %

www.eminent.cz/kniha.php?id_knihy=579