Velký rozhovor s Martinem Dejdarem

Velký rozhovor s Martinem Dejdarem

Tisk

martin dejdar 200Herec, moderátor, bavič, dabér, hokejista, … To vše a mnohem víc je Martin Dejdar. V tomto rozhovoru se dozvíte, jaký nový pořad bude na Primě, co pro něj znamenal Comeback a plno zajímavých věcí nejen o Simpsonech a hokeji.



Momentálně jste na Primě naváděl lidi k šílenostem v pořadu Vylomeniny. Prima však odtajnila, že vás čeká nový pořad, který bude po vzoru amerického seriálu Punk´d! napalovat celebrity. Můžete o tom něco prozradit? Těšíte se na to?

Tak to máte špatné informace. Podstata pořadu Překvápko je v tom, že známé osobnosti se převléknou a namaskují za někoho jiného. Pracují většinou jako prodavači všeho možného nebo na místech, kde je velký pohyb lidí. A potom se se skrytými kamerami čeká na to, jak budou zákazníci reagovat. Takže vlastně namaskované osobnosti nachytávají normální, běžné zákazníky.

Co byste dělal vy, kdyby vás nějak podobně napálili? Smál byste se nebo se vztekal? Napálil už vás takhle někdo?

Jistě, že napálil, a před lety právě ve skryté kameře. Bylo to na Slovensku, „vrátný“ Oliver Andrasy mě přejmenoval na Dajdar, protože jsem prý na Slovensku. A dost dlouho mě potom lidé takhle oslovovali. Ale nenaštval jsem se ani v tomto případě, jen jsem argumentoval tím, že těžko mě všude na světě budou přejmenovávat do místních jazyků. To bych se v Americe musel jmenovat Givepresent.

Jste usměvavý a sympatický bavič, ale co když není zrovna den a nálada na úsměv. Je něco, co vás spolehlivě rozesměje? Třeba nějaký osvědčený vtip?

Je to film, který si pouštím několikrát do roka. A pravidelně na dovolené. Ducháček to zařídí.

martin dejdar ozzak

Pojďme se bavit o Comebacku. Proč jste vlastně kývl na roli Ozzáka? Co vás na té postavě zaujalo, když ani nehrajete sám sebe? Nemrzelo vás to?

Naopak, byl jsem šťastný, že tvůrci přistoupili na to, vytvořit takovouhle postavu. Myslím, že pro herce, kterého diváci znají, je požehnáním mít roli, u které budou dost dlouho váhat nad tím, jestli jste to vy, nebo ne. A to se, myslím, dost podařilo.

Jak se vám spolupracovalo s Tomášem Matonohou, Danou Batulkovou, Simonou Babčákovou a mladými herci?

Natáčení bylo hodně náročné, ale tým byl skvělý. Vlastně kromě Kuby Sommera, režiséra, jsem se tam osobně neznal s nikým. Ale tak nějak se to povedlo a bavilo nás to všechny. Snad je to na tom seriálu i vidět.

Jak vzpomínáte na natáčení Comebacku? Máte s ním spojenou nějakou nezapomenutelnou historku? Nechybí vám to?

Jasně že chybí, byl to úspěšný seriál, navíc komediální, kterých je u nás jako šafránu. Historek je mnoho. Například při první sérii mě v masce Ozzáka nepoznala pani v televizním bufetu. A protože to v tu dobu ještě nebylo na obrazovkách, nepochopila, že jsem to já. Ale já jsem do bufáče chodil i v civilu. A v obou „rolích“ jsem útratu psal na Dejdara. A když přišlo po prvním týdnu na placení, paní mi se slzami v očích říkala, že ať se nezlobím, ale že se tam na mě chodí občerstvovat i takovej podivnej tlustej vágus v riflový vestě a s dlouhejma vlasama, a že se ho bojí. Tak jsem ji v tom nechal a řekl, že to za toho ochlastu klidně zaplatím. Tak si oddechla a moc mi děkovala.

Jaký máte vztah k metalu? Nebylo vám proti srsti nosit takové oblečení, velebit Brichtu a podobně? Je pro vás hudba důležitá a baví vás? Byla s ní spojena i vaše nesmrtelná role Bejbyho v Šakalích létech.

Vůbec mi to nevadilo. Navíc je to role. To přece nejde slučovat. Ano, hudba je pro mě důležitá, protože na rozdíl od slovesného umění, hudba je srozumitelná pro posluchače všude na světě.

Jako Ozzák jste byl i hostem na koncertě punkového Visacího zámku. Jak to vzniklo a jaké to bylo?

Jedno z rockových rádií tehdy vyhlásilo anketu k jubileu Visaciho zamku o to, kdo by s nimi měl zpívat na koncertě jeden z jejich největších hitů – Známku Punku. No a bylo neuvěřitelné, že Ozzák to vyhrál. Všimněte si, ne já, ale Ozzák. Byl to nezapomenutelný zážitek.

martin dejdar sakali leta

Nemohu se nezeptat na Simpsonovy, ve kterých dabujete Barta. S tímto nekonečným seriálem o žluté rodince jste musel strávit mnoho let. Mohl byste nám popsat, jak takové dabování probíhá a co je na něm nejtěžší?

No to bych vás pozval, abyste se přišli podívat na natáčení. Nejtěžší v dnešní době, po více jak dvaceti letech dabovaní Bárta je, dát dohromady termíny na natáčení. Jinak už, myslím, máme všechno tak dokonale zažité, že dobrou polovinu klapek během dabingu točíme takzvaně na první dobrou.

Při dabingu musíte úzce spolupracovat například s Jiřím Lábusem, který dabuje Marge. Sblížila vás dva tato spolupráce nebo jste si byli blízcí už dříve?

Jasně, že jsme se už znali. Ale o to lepší potom spolupráce je, když se s kolegou dobře znáte i z divadla, nebo ze soukromí. V počátcích jsme dabovali všichni najednou, tedy ty hlavni postavy. Jirka Lábus, Helenka Štáchová, Vlastík Bedrna. Ale postupem času se zlepšovala technika, takzvaně se „vytáčely“ smyčky a my jsme se ve studiu potkávali čím dál míň. Dneska dabujeme každý sám pouze svoji postavu. Mam pocit, že s Vlastou Zavřelem už jsme se ve studiu nepotkali nikdy.

Nelezou už vám za tu dobu Simpsonovi krkem? Nemáte s nimi třeba spojené nějaké zážitky nebo významné události? Máte nějaký oblíbený díl? A naopak některý, jenž vám zrovna nesedl?

Přiznám se vám, ze si nepamatuji jediný díl, který jsem daboval. Určitě ne celý. Navíc ho nikdy cely nevidím. Jak jsem říkal, máme vybrané pouze svoje smyčky, tedy sekvence, kde mluví naše postava, takže za jedno natáčení nadabujeme třeba 10 dílů. Což ani není možné, aby si to člověk pamatoval.

martin dejdar ypsilonka

Ve vašem životě jsou důležitá i divadelní prkna a jste spjat se Studiem Ypsilon. Jaká role byla vaší osudovou? Která postava vám přirostla k srdci?

Nevím, jestli nějaká byla osudová. Osudová byla asi role mimo Ypsilonku, bylo to první představení v tehdy dokončeném divadle Spirála na Výstavišti, kde jsem v režii Jardy Gillara hrál Fausta. A tam jsem poznal svoji ženu, se kterou jsem dodnes a máme dvě děti. To byla osudová role. Ale jinak v Ypsilonce mi jich k srdci přirostla většina. Nejvíc asi ta úplně první, i když byla zanedbatelná. Generalní fiskál Mjakinin ve Voskové figuře.

A je nějaké drama, ve kterém byste si moc chtěl zahrát a dosud nebyla příležitost? Proč?

Proč, na to vám neodpovím, protože to nevím. Víte vy, proč se vám neplní sny a přání?? Ale u mě je to jednoduché. Chtěl bych si jednou zahrát klasiku na velkém jevišti.

Aktuálně vás mohou diváci vidět například ve hře Faust a Markétka. Jaké to je hrát Fausta v tomto kouzelném příběhu? Je pro vás v této hře něco složitého, s čím musíte bojovat?

Ano, musím tam bojovat s konkurencí. A to v dobrém slova smyslu. Tento ypsilonkovský Faust je totiž opera Faust a Markétka. Hraji tu dvojroli. Fausta a zároveň jeho autora, skladatele Gounoda. A když jsem Faust, musím zpívat i operní árie. A také duety, například s Mefistofelem, kterého hraje sólista Statni opery Roman Janál. Tak si asi dovedete představit, jak se cítím.

Jaký máte vztah k literatuře? Čtete rád? Pokud ano, tak co? Jaká je vaše nejoblíbenější kniha?

Nemám nejoblíbenějších knih, filmů, písniček,… Jsou ty, které mam rád a ty druhé. Momentálně jsem dočetl knížku Ivana Mládka Nestydatá sázka a nesmírně jsem se bavil.

martin dejdar hokej

Co vy a hokej? Po seriálu Poslední sezona jste založil „dream team“ HC Olymp plný zajímavých jmen (Aleš Valenta, Tomáš Suchařípa, Pavel Nový, Dominik Hašek). Hráváte exhibiční utkání a podporujete tak různé organizace. Bylo jednoduché tento tým sestavit? A jak vám to jde?

Za pár dní jedeme na sedmé letní soustředění, tak myslím, že nám to docela jde. Sestavit tým není takový problém, jako dostat kluky po nocích na tréninky nebo o volných víkendech na charitativní akce. Je toho opravdu hodně, ale vždycky to dáme dohromady, takže si zaslouží celý tým včetně týmu organizačního, velký dík.

Můžete čtenáře nalákat na vystoupení HC Olymp, která vás v blízké době čekají?

Jasně. A rád. 24. srpna budeme hrát fotbal ve Všechovicich u Přerova a 25. srpna hokej v Kroměříži. No a 30. a 31. srpna budeme hrát v Liberci turnaj Northern Cup. Tak tam taky. A potom, ať sledují náš web nebo Facebook.

Co vaše děti? Máte na ně v záplavě vašich aktivit dost času? Co s nimi nejčastěji podnikáte? A mají ony rády Simpsonovy a vaše filmy?

Děti se mají dobře, užívají si se mnou a s maminkou prázdniny, společně hodně sportujeme, na Simpsonovy se dívají téměř denně, protože mají skoro všechny díly nahrané.

Co vám přijde jako největší úskalí ve výchově v dnešní době?

Média, socialní sítě, zneužitá technika, …

Nyní už vás jen poprosím o vzkaz pro naše čtenáře a moc děkuji za rozhovor!

Všem Vašim čtenářům přeji, aby se to dalo číst!!

Zdroj foto: martindejdar.com a hcolymp.com


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Rád utíkám do vnitřního světa, říká herec Petr Franěk

petr franek200Zatímco asi před třiceti lety ho viděl v dramatu Maryša v Městském divadle Zlín, kde představoval Francka, letos jsem viděl Petra Fraňka také v Maryši, ale v roli hospodského. Hru nastudovalo Divadla Radka Brzobohatého a já tak mohl po letec...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Čtěte také...

Markéta Schneiderová: „Hodně mi záleží, aby člověk zapomněl, že je to jenom napsaný.“

schneiderova 200Jak se ze spisovatelky ‚do šuplíku‘ stane úspěšná blogerka, která trousí svá díla po světě? Co člověka nakopne, aby si začal plnit svůj sen a přitom se nezačal brát hrozivě vážně? Markéta Schneiderová je ženou činu. Osob...


Literatura

Chcete napětí? Zmizení vám ho dopřeje až až

zmizeni 200V červnu vydalo nakladatelství Ikar další knihu populární německé autorky Charlotte Linkové. Detektivní román Zmizení překypuje napětím i akcí, je čtivý a nedá se říct, že by šlo o předvídatelný příběh. Tak se do toho pusťte!

...

Divadlo

Nekonečno snů Michala Nesvedy

nekonecno snu200Bez mučení přiznávám, že jsem v neděli vstupovala do Vinohradského divadla v Praze poněkud skepticky. První, čeho si ovšem k mému velkému překvapení všímám, je velké množství lidí, které se tu ten den sešlo. Hmatatelné napětí prostupuje ...

Film

Střihoruký Edward je dokonalá klasika

strihoruky edwardStřihoruký Edward (1990) je dokonalá klasika. Johnny Depp si ve filmu vystřihl roli mechanického nekňuby, nad kterým se ustrne nejeden člověk a zvlhne nejedno oko. Mohl být šermí...