Pryč jsou ty poklidné časy, kdy ve zbožné úctě provolával francouzský lid slávu svému milovanému panovníkovi Ludvíku XVI. a jeho ženě Marii Antoinettě. V roce 1789 totiž padají spolu s Bastilou i všechny zábrany a rozlícený dav ve jménu volnosti, rovnosti a bratrství vykonává s nenávistí v srdci „spravedlnost“ v podobě prolévání modré krve. Osudným čtrnáctým červencem začíná Francie měnit svou politickou tvář a v ostří gilotiny se hrozivě leskne soumrak monarchie.
Knižní novinka herečky a zároveň také autorky řady historických románů Juliet Grey (vlastním jménem Leslie Carroll) spěje svým obsahem o kontroverzní francouzské královně Marii Antoinettě do finále. Závěrečný díl trilogie nazvaný Marie Antoinetta: Strmý pád přiblíží čtenáři poslední roky života francouzské královny, která se až po své smrti dočkala očištění jména od všech neprávem přisuzovaných zločinů.
„Pomluva je jako uhel. Když nespálí, alespoň zašpiní“
Marie Antoinetta se stala součástí francouzského dvora ve Versailles v roce 1770 a už tehdy byla na každém kroku vystavena nemilosrdným a především lživým pomluvám a intrikám, které nabyly na intenzitě po nástupu jejího manžela Ludvíka XVI. na francouzský trůn. Nikdy však těmto lživým libelles nepřikládala příliš velkou pozornost netušíc, že právě ony se stanou příčinou pro zlovolné útoky důvěřivého francouzského obyvatelstva.
5. října 1789 vtrhl do Versailles rozvášněný dav žen, který po králi požadoval chléb a hlavu královny. Po noci plné strachu se pod ostražitým dohledem republikánů uchýlili členové královské rodiny spolu s nejbližšími do Tuilerií, kde se zrodil plán na útěk, který se přes veškeré snahy milence Antoinetty Axela von Fersena nezdařil. Přívrženci royalismu byli za svou pomoc králi potrestáni a rodina putovala za trest do Templu, kde pozbyla veškerých práv a kde se z nich stali obyčejní občané Kapetovi. Od této chvíle se také stávají skutečnými rukojmími a nad jejich životy mají moc prostí lidé a vůdci revoluce Lafayette, Danton, Marat a Robespierre. Proto je Ludvík XVI., z boží vůle král, později odsouzen revolučním lidem a 21. ledna 1793 popraven. Marii Antoinettě zbývá do její popravy deset měsíců, ve kterých zažije mnoho utrpení, ponížení, krutosti ale také víru a naději ve šťastný konec, kterého se už bohužel nedočká.
V těchto posledních čtyřech letech královnina života dochází k velkému zlomu v jejím chování. Věk marnivosti odvál čas a do popředí se dostávají pocity zralé ženy, milující matky a manželky, která chce zachránit rodinu, avšak kvůli králově nerozhodnosti a antimilitaristickým postojům, se jí to nepodaří.
Poslední díl uzavírá s grácií pozoruhodně dobře napsanou sérii o spletitém životě Marie Antoinetty. První kapitoly se překvapivě vymykají svou formou zaběhnutému vyprávěčskému stylu a tempu. Začátek vypravování příběhu je složen převážně z vět jednoduchých a vše je vyprávěno v rychlém sledu s použitím filmařského střihu, který má s pomocí zběsilého tempa sledu událostí, určité tísně a roztěkanosti pravděpodobně navodit správnou míru autentičnosti. V dalších kapitolách se už ale Juliet Grey vrací opět ke svému stylu vypravování, na které je čtenář zvyklí. Zajímavé také je, jak zachycuje poslední léta Marie Antoinetty. Nejen že příběh vypráví z pohledu francouzské panovnice, ale také z pohledu obyčejné ženy sochařky Louison Chabryové, která však není žádnou smyšlenou postavou pro potřeby vyprávění. I přesto, že může spisovatelka nakládat se svou autorskou licencí dle libosti, tak se nesnižuje ke klišé a nevytváří divácky vděčnější, přikrášlený a zároveň nereálný happy end. Zároveň však nenechává čtenáře u dalších historických postav v nevědomosti a v závěru knihy poodhaluje jejich osudy.
Série z pera Juliet Grey o Marii Antoinettě je důkazem, že se i v dnešní době dá napsat opravdu kvalitní a poutavá literatura o historii.
Marie Antoinetta: Strmý pád (Confessions of Marie Antoinette)

Autoři: Juliet Grey
Překlad: Tereza Horáková
Žánr: Historický biografický román
Nakladatelství: Domino (www.dominoknihy.cz)
Rok vydání: 2014
Počet stran: 416
Hodnocení: 99 %
zdroj foto: www.dominoknihy.cz
( 0 hlasů )
| < Předchozí | Další > |
|---|







Achillea Sdoukose zná Slovensko, Česko i Balkán. Jeho máma je slovenská akademická malířka Ingrid Zámečníková, otec Řek. Rovněž dobře zná sklo, materiál, který mu umožňuje zhmotňovat...

Ne, nechystám se psát politický komentář, to ráda přenechám jiným. Ale že je na Pražském hradě – konkrétně v jeho Tereziánském křídle - momentálně veselo a úsměvno, za tím si pevně stojím! Vystavuje zde totiž svá...
Na Štěpána roku 1897 zažila Paříž jednu z nejslavnějších premiér všech dob. Na scéně Divadla u Svatomartinské brány se poprvé objevila postava s velkým nosem (jenž „velkého ducha značí“) a s ještě větším srdcem. Když spadla opona, trvaly ovace údajně p...
Když jsem byl před pár dny v kroměřížském kině Nadsklepí na silném filmu Vlny, tak mě kromě vynikajícího snímku potěšil i potlesk po projekci. Jako svůj třetí film jej natočil Jiří Mádl a podle mého je to strhující podívaná díky příběhu, jeho zpracování...