KATAKLYSM – Waiting For The End To Come

KATAKLYSM – Waiting For The End To Come

Tisk

200hKanadští Kataklysm, nová ikona moderního death metalu, láká posluchače na novou desku. Společně tak můžeme čekat, až nastane konec.

 

 

 

 

Začátky kapely z kanadského Quebecu sahají už do roku 1991, kdy ale nešlo ještě o nijak vytříbené hudební seskupení. To se změnilo v roce 1997, kdy z kapely odešel původní zpěvák Sylvain Houde a nahradil jej tehdejší basista a zpěvák Maurizio Iacono. Nyní banda funguje v této sestavě: Maurizio Iacono – zpěv, Jean-Francois Dagenais – kytara, Stephane Barbe – basa, Oli Beaudoin – bicí (záskok). Za zajímavost stojí fakt, že Kataklysm vděčí za slávu svému nezaměnitelnému zvuku taky bubeníkovi. Stálý bubeník Max Duhamel v kapele působí dlouho, ale s přestávkami – bojuje totiž se závislostí na alkoholu.

Jelikož Kataklysm fungují na scéně tak dlouho, tak je jejich diskografie celkem dlouhá: Sorcery (1995), Temple of Knowledge (1996), Victims of this Fallen World (1998), The Prophecy (Stigmata of the Immaculate) (2000), Epic: The Poetry of War (2001), Shadows & Dust (2002), Serenity in Fire (2004), In the Arms of Devastation (2006), Prevail (2008), Heaven's Venom (2010) a Waiting for the End to Come (29. 10. 2013).

hud

Při první a nejdelší (5:28) písni až zamrazí. Úvodní tóny Fire připomínají atmosférický black metal, ale to se rychle změní v proměnlivou a prudkou píseň. Určitě je to jeden z favoritů desky a nejen díky nečekaným přechodům.

If I Was God - I’d Burn It All, toť ultrarychlá smršť, jež disponuje geniální mezihrou bicích a kytarové sekce. Přesto však působí až umírněně a klidně – to díky melodické lince.
Like Animals mě zpočátku ovanul hardcoreovou atmosférou. Text se mi okamžitě zalíbil; nelišíme se od zvířat – taky žijeme a umíráme, množíme se, jsme oběti a jsme kořist.
Kill The Elite je písní o skupině elitářů, kteří vládnou světu. Temná vize dnešní společnosti mě však příliš nepřesvědčila, jelikož některé vyhrávky mi přišly až zbytečně dlouhé.

V žánru death metalu se může zdát až nemístné to říct, ale Under Lawless Skies na mě působila disharmonicky a nevyrovnaně. Přesto jí nemůžu vytknout snahu o nápaditost.
Nejkratší skladba Dead & Buried (3:12) mi přišla místy až moc melodická a epická. Vokál ji však pozdvihuje na novou úroveň a kytarové smyčky se mi taky líbily.
Z celkového dojmu alba se nejvíce vymyká song The Darkest Days of Slumber, protože působí houpavě, plíživě a ke konci až překvapivě depresivně.
I v této skladbě, Real Blood - Real Scars, musím ocenit zpěváka a jeho různé polohy a barvy hlasu. Vokál je umně vsazen tam, kde zanechá největší dojem a dopad.
Přes až primitivní začátek The Promise se přeneseme do temné linky, které vévodí bicí. To jen umocňuje můj dojem z této skladby.
Skladba Empire Of Dirt má rychlost, houževnatost, přesto jí něco chybí. Nějak mě nelapila do svých sítí, abych padla na kolena a byla unešená.

Chytlavý začátek, který nemá s death metalem pranic společného mě šokoval. Ale svou lehkostí okouzlil. Skladba nese všechny atributy klasického hitu á la Kataklysm. Elevate – posuďte sami a podívejte se na klip:

Bonusovou písničkou je v limitované edici cover The American Way, původně od Sacred Reich. Houpavá a plíživě valivá písnička v podání této kapely mě příjemně překvapila.

Kataklysm nezklamali a opět vydali desku, která se pyšní vynikající kvalitou. Drží laťku velmi vysoko a to už nějakou dobu. Mezi mé favority bude z jejich dílny vždy patřit album In The Arms Of Devastation, avšak tato deska je neméně působivá a na posluchače dolehne jak ze stránky hudební, tak textové. Toto album disponuje silnými a temnými sociálními texty –
o tom, kam tento svět spěje; o lidech, kteří vládnou světu a o životě v dnešní nelehké době.

Doporučuji fanouškům moderního death metalu, kteří se nebojí trocha experimentování a netrvají na zaběhlých formách tohoto žánru.

hud1

Název nosiče: Waiting For The End To Come
Interpret: Kataklysm
Žánr: moderní (death) metal
Skladby: 01. Fire, 02. If I Was God - I’d Burn It All, 03. Like Animals, 04. Kill The Elite, 05. Under Lawless Skies, 06. Dead & Buried, 07. The Darkest Days of Slumber, 08. Real Blood - Real Scars, 09. The Promise, 10. Empire Of Dirt, 11. Elevate, 12. The American Way (Limited Edition)
Vydavatelství: Nuclear Blast
Hodnocení: 88%

Zdroj foto/obálka: internet


 
Banner

Přihlášení



Ryby nepláčou: Čtivá beletrie s přesahem

V nakladatelství Motto vyšla kniha Adama Chromého nazvaná Ryby nepláčou. Zaujala mě svou anotací, aktuálním tématem i příslibem humoru.

Bláznivá romantika Láska, chaos a alpaka

Nakladatelství Metafora vydalo v květnu feel-good knihu německé autorky Melanie Lane pod názvem Láska, chaos a alpaka. Něco tak milého, šíleného a plného romantiky i zvířátek jsem dlouho nezažila. Pokud hledáte příjemnou chaotickou jízdu, rozhodně tuto milou knížku omrkněte!

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

4. díl seriálu Březen, za kamna vlezem – nejlépe s knihou (tištenou, elektronickou, audio)

4 BMC perexBřezen býval měsícem knihy, starší ročníky si to dobře pamatují. Asi i v dřevních dobách býval touto dobou propad prodejů (i když se na ně asi tenkrát tolik nehrálo) a tak byl jarní měsíc vybrán jako vhodný ku čtení. Na nějaký čas nám, milovníkům...

Být krysou je volba. Ale pro některé jediná šance

Henrietta Johnová (Barbora Bolíková) přišla o dítě a další mít nemůže. Tato ztráta v jejím životě vytvořila trhlinu, kterou se nedaří zacelit. Jednou však trhlinou pronikne záblesk naděje. Johnové zkříží cestu žena, která se snaží zbavit toho, po čem Johnová tak moc touží. Je to nový začátek nebo jen další falešná naděje?


Divadlo

Vršovické divadlo MANA uvádí Dva na houpačce, příběh lásky, který baví a dojímá

Dva na houpacce200Vršovické divadlo MANA přináší na své jeviště slavnou americkou hru Dva na houpačce Williama Gibsona – příběh dvou osamělých lidí, kteří se náhodou potkají uprostřed rušného New Yorku. Režie se ujala Viktorie Čermáková, premiéra se us...

Film

Fénix s polámanými křídly

fenix200Další drama na programu Severské filmové zimy, tentokrát z Norska. Znovu se setkáváme s partnerskou dvojicí umělců. Možná vám to připomíná dříve představený finský film Nicota, ale nemusíte se bát, že by šlo o stejný příběh. Umělecká ega jsou jediným po...