Metalfest 2012: den třetí a poslední

Metalfest 2012: den třetí a poslední

Tisk

altNedělní ráno nás uvítalo zataženou oblohou a téměř celodenním drobným deštěm. Kalamita typu Řípfest se ale naštěstí nekonala, došlo jen k nepatrnému zvýšení úrovně zabahněnosti návštěvníků festivalu, ve většině případů zhruba maximálně do výše kolen.

 

 

Program zahajovala další česká kapela - českobudějovičtí Warhawk, kde se výrazně projevila jedna z mála žen na tomto festivalu - zpěvačka Jolana Benáková. Její hlas je opravdu zvučný a příjemně se poslouchá. Warhawk hrají celkem pohodový power / heavík a svou premiéru na velkém festivalu si určitě užili. Po nich byly na programu dvě hodně tvrdé bandy - Italové Fleshgod Apocalypse a polští Hate, a aby toho nebylo moc najednou, pořadatel mezi ně namíchal naše staré známé z loňských Masters, poslední reprezentanty českých barev Seven. Čímž mě osobně moc nepotěšil, na Seven jsem se moc těšila, ale bohužel jsem si nutně potřebovala zařídit něco mimo areál a půlhodinka brutálního italského masakru na to opravdu nestačila (jejich vystoupení bylo slyšet i hodně daleko od amfiteátru). Na Seven jsem dorazila s jazykem na vestě až někdy po polovině jejich vystoupení, ale aspoň jsem stihla krásné kytarové sólo Honzy Kirka Běhunka, které svou pomalou melancholií krásně rezonovalo s dnešním deštivým a uplakaným počasím, jakož i ochutnávku z jejich nového alba Freedom Call - Get It, a ze staršího repertoáru mj. Beznaděj, The Magnificent Seven a Lost Hero. Při Hate jsem se pak vydýchávala a usoudila, že hrajou přesně tak, jak jsem očekávala - tedy deathmetalově s občasným náznakem melodie (kde jsou ty časy, kdy mě takováhle hudba vyháněla z areálu). Z bezpečí vyšších pater amfiteátru jsem pozorovala občasné pokusy o moshpit pod pódiem - jakési strkanice tam tedy byly, ale přišlo mi, že lidi nějak neměli energii, nebo možná šetřili síly na později.

Heidevolk

Na tyhle Holanďany jsem byla taky moc zvědavá, folk / pagan tedy hodně můžu a hned první píseň Nehalennia mi zase naježila všechny chloupky. Holandská šestice oplývá opravdu výraznými vícehlasými vokály a když v písni Saksenland pozvedli rohy a zapěli a capella - bylo to prostě úžasné. Jen škoda, že jim ty vícehlasy párkrát dost brutálně ujely, nebo jsou to možná nějaké speciální gelderlandské tóniny, nevím, s jejich hudbou jsem se před festivalem seznámila jen velmi zběžně - ale asi dvakrát mě to hodně zatahalo za uši. Většinou ale zněli parádně.

alt

Pokud jde o setlist, opět musím poděkovat přispěvatelům stránky setlist.fm. Kapela sice většinou názvy svých písní oznámila, jenže jsou bohužel v holandštině, ve které Heidevolk také zpívají - a podle svých poznámek bych dohledala tak maximálně tři.

Zahráli:
1.    Nehalennia
2.    Ostara
3.    Saksenland
4.    Een Nieuw Begin
5.    De Toekomst Lonkt
6.    Walhalla Wacht
7.    Als De Dood Weer Naar Ons Lacht
8.    Beest Bij Nacht
9.    Vulgaris Magistralis
10.    Krijgsvolk

Steelwing

Přijde mi, že k téhle švédské heavymetalové kapele má málokdo neutrální vztah. Já osobně patřím k těm, které jejich hudba baví - a kluci si to očividně užívají taky, kytarová trojka svádí na pódiu legrační souboje, bicí šlapou, Rileyho vokály dosahují závratných výšek - jen mě mrzí, že vyměnili svoje proužkované podkolenky za elasťáky. Byla to taková oddechová hodinka, i když pro skupinu na pódiu asi moc ne, ti se nezastavili ani na chvilku.

alt

Nedávno vydali své už druhé CD Zone Of Alienation, a i když mi přijde, že zůstalo poněkud ve stínu jejich debutu Lord Of The Wasteland - chybí mi tam ta krásně pochmurná atmosféra zmarněné země a hlavně nějaká výrazně odlišná skladba typu Sentinel Hill - na setlistu se jejich nové věci vyjímají taky dobře.

Zahráli:
1.    Full Speed Ahead! (intro z playbacku v jakémsi hodně retro hudebním stylu mě tedy z areálu málem vyhnalo)
2.    The Illusion
3.    The Nightwatcher
4.    Breathless
5.    Zone Of Alienation
6.    Tokkotai
7.    The Running Man
8.    Roadkill


Další kapela na programu byli Death Angel z USA - ti také hráli už na prvním ročníku Metalfestu, z jejich setu jsem stihla jen tři písně: Kill As One, asi čtvrthodinovou instrumentálku Ultra-Violence a Mistress of Pain. Jeli dobře a lidi v kotli si to užívali naplno.

A následující skupina - Brainstorm z Německa - je prostě moje srdeční záležitost. A podle odezvy v areálu v tom rozhodně nejedu sama. Jak jsem zde už několikrát psala, Andy je fantastický frontman s úžasným hlasem a neuvěřitelně milým úsměvem, všichni členové kapely jsou skvělí muzikanti a sympaťáci a pozitivní energie, která z téhle skupiny i z jejich fans vyzařuje, se musela určitě nějak projevit, protože po prvních několika jejich skladbách se šedivá deka nad areálem konečně roztrhala a do posledních kapek deště vysvitlo slunce.

alt

Hudba Brainstorm má svou typickou a nenapodobitelnou melodiku, zní temně, ale ne tvrdě nebo agresivně - a přitom úžasně nabíjí a dodává energii. V nedělním odpoledni, po dvou a půldenní pařbě, jsme v sobě ještě našli neuvěřitelné rezervy a tu hodinu s Brainstorm se parádně vyblbli.

Zahráli:
1.    Worlds Are Coming Through
2.    In The Blink Of An Eye
3.    Shiver
4.    Shiva’s Tears
5.    Temple Of Stone
6.    Fire Walk With Me
7.    Falling Spiral Down
8.    Doorway To Survive
9.    Below The Line
10.    All Those Words (tahle věc se už postupem času stala jakousi jejich hymnou a zpíval celý amfiteátr)
11.    Highs Without Lows

Nedělní program byl opravdu nabitý. Nemohla jsem vynechat autogramiádu Brainstorm, abych jim mohla poděkovat za další skvělý zážitek. Bohužel jsem tím přišla o začátek vystoupení další skvělé kapely - finských folk-metalistů Ensiferum. Jejich nádhernou instrumentálku By The Dividing Stream jsem tedy slyšela jen z dálky - ale zbytek jejich koncertu jsem si taky užila. Nejradši mám ty z jejich písní, kde zní mimo angličtiny i finština, třeba Lai Lai Hei nebo Victory Song (tu v Plzni letos bohužel nezahráli, snad někdy příště). Dali i ochutnávku z připravovaného alba Unsung Heroes, které má vyjít koncem srpna - skladbu Burning Leaves. Určitě to zase bude nářez!

Zahráli:
1.   By The Dividing Stream
2.   Twilight Tavern
3.   Tale Of Revenge
4.   Ahti
5.   Token Of Time
6.   Burning Leaves
7.   From Afar
8.   Lai Lai Hei
9.   The New Dawn
10.  One More Magic Potion
11.  Iron

Po dvou fantastických vystoupeních jsem byla maximálně spokojená, svoje osobní headlinery jsem si užila a všechno další mohl být už jen bonus navíc. Brazilsko-americká banda Soulfly šla trošku mimo mě, frontman Max Cavalera je sice taky sympaťák a jejich vystoupení byl vážně nářez, ale zaregistrovala jsem jen pár písní - Eye For An Eye, Prophecy, Blood Fire War Hate, Back To The Primitive - a intenzivní pařbu pod pódiem, na kterou jsem se opět dívala pěkně z výšky s nadhledem, s občerstvením a v bezpečí. Dokonce jsem tuším zahlédla i nějaký ten letící kelímek - ale nápad se zálohováním kelímků je perfektní, v areálu je pořádek a za pade si už hodí málokdo. A doufám, že tenhle neuvěřitelně hloupý zvyk vymizí i na ostatních festivalech, spolu s celonočním vyřváváním nepublikovatelných slov (však víme). I na festu přijde občas nějaká ta minutka spánku vhod.

alt

Ale na spaní bylo ještě brzy i jen pomyslet, protože za soumraku nastoupila na pódium poslední kapela dnešního večera a tedy i celého Metalfestu - německá power / speed / prog / atd. metalová skupina Blind Guardian. Ani jejich vystoupení pro mě nemělo chybu - známé písně s krásnými refrény, které s nimi zpíval celý kotel, kontakt s publikem a další mohutné vlny pozitivní energie v obou směrech, i déšť nám dal pro zbytek večera definitivně pokoj. Naživo jsem je tady viděla poprvé a hned při prvních tónech mi zodpověděli otázku, která mi trošku vrtala hlavou - jak dávají naživo Sacred Worlds. Jako intro z playbacku. Pak ale „Blindi“ vyběhli do záře barevných světel a poslední hodinou a půl krásné hudby uzavřeli letošní Metalfest. A byla to - slovy Járy Cimrmana - taková pěkná tečka za tím naším případem. Takže na shledanou za měsíc ve Vizovicích a za rok zase v Plzni!

Setlist Blind Guardian:
1.    Sacred Worlds
2.    Welcome To Dying
3.    Nightfall
4.    Fly
5.    Time Stands Still (At The Iron Hill)
6.    Ride Into Obsession
7.    Majesty
8.    Bright Eyes
9.    Guardian Of The Blind
10.    Valhalla
11.    Imaginations From The Other Side
12.    The Bard’s Song - In The Forest
13.    Mirror Mirror

alt

Metalfest Open Air
Datum a místo konání: 8.-10.6.2012, Plzeň - amfiteátr Lochotín
Pořadatel: Pragokoncert
Hodnocení: 100%

Zdroj foto: autorka článku


 

Přihlášení



Aneta Žabková: Největší radost mi uděláte kusem klacku z lesa

Vystudovala FAMU (katedra animované tvorby), vytvořila čtyři animované filmy, které získaly řadu ocenění, je úspěšnou ilustrátorkou mnoha dětských knih a přispívá do několika časopisů jako jsou Puntík či Tečka, spolupracovala i s Mateřídouškou a Sluníčkem. Řeč je o Anetě Žabkové.

Po Vodníkovi přichází neméně skvělá Dceřina kletba

Česká spisovatelka Tereza Bartošová zaujala tuzemskou čtenářskou obec předchozím titulem Vodník. Jednalo se o případ, který smrdí bahnem. Nyní přichází Dceřina kletba lákající na obálce na to, že si starý zločin žádá nové oběti.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

MASTERS OF ROCK 2012 - INTRO - JEN RŮŽOVÁ TO MŮŽE BÝT!

Na loňském, devátém ročníku Masters of Rock, zaujala pozornost - a nejen mou - poměrně velká tlupa metalistů v růžovém oblečení. Šlo o skvělou recesi, jejíž prvopočátek spočíval v myšlence setkání přispěvatelů fóra MOR, kteří se dosud znali pou...

Výborné herecké kreace a silné téma nabízí nový český film Sucho

Sucho to je tísnivé vesnické drama. Na jedné straně velkostatkář a na straně druhé chudý "kolchozník", který nutí rodinu k soběstačnému životu, ale také klíčící láska revoltujících mladých lidí. Zatímco ona je dcerou chudého farmáře, on synem vlivného agrárníka, který sice dává práci půlce dědiny, nicméně půdu, vodu a krajinu devastuje chemií. To je obrazově vytříbený a emočně nabitý film režiséra Bohdana Slámy, který je i autorem scénáře.


Literatura

Průvodce kulturním děním přináší početná překvapení
ImageNakladatelství Academia připravilo mohutnou dvojsvazkovou encyklopedii Průvodce kulturním děním a životním stylem v českých zemích 1948-1967, kde čtenář nalezne kdejaký údaj o tom, v jakých podmínkách ...

Divadlo

Zdenek Merta a jeho hosté si zahrají u klavíru v Městském divadle Brno

merta200Kdo zná Zdenka Mertu více než jen jako výtečného klavíristu z divadelních a koncertních sálů, ví, že je tento muž výborným a vtipným společníkem, šarmantním svůdcem nečekaných myšlenek a také pozoruhodným vypravěčem s uměním naslouchat jiným. Na hudbu po...

Film

Česká televize se vrací k Menzelovi

menzel rozmarne letoNa televizních obrazovkách znovu spatříme základní díla světové kinematografie, ať již se dotýkají hlubin lidské duše (jako Kieslowského triptych Tři barvy) nebo nahlížejí do soukolí mocenského zákulisí, v...