„Kdyby náhodou kluci z Gotthard změnili plán turné a přijeli ještě jednou do Prahy, budu okamžitě zdravá jako zelenina a jedu zas!“ píše redaktorka Jana

gotthard nic O kapele Gotthard a jejích peripetiích bylo na tomto webu už publikováno hodně článků. Nebudu se proto vracet do historie a přejdu rovnou ke koncertu, kterým se nám Gotthard s novým zpěvákem Nicem Maederem prezentovali v rámci své Firebirth tour v Praze. Konal se 19. listopadu ve smíchovském klubu MeetFactory.

V tomhle podniku jsem byla poprvé - a vzhledem k velmi dobré akustice nejspíš ne naposledy. Vážně mě překvapilo, jaký je v tomhle sále, rozčleněném betonovými pilíři a různými zákoutími, dobrý zvuk. Nebo že by šikovní zvukaři? Ať úplně vzadu nebo metr od pódia, všude bylo dobře slyšet i rozumět. Když jsem poprvé vešla dovnitř, měla jsem v tom černě vymalovaném prostoru trošku klaustrofobní pocit jeskynního člověka, který se po předkapele změnil v pocit napůl uvařeného jeskynního člověka - a po skončení koncertu se ven vypotácel zpocený a sípající neandrtálec… ale maximálně spokojený neandrtálec. Leč nepředbíhejme.

Když jsem se dozvěděla, že skupině Gotthard bude předskakovat Daniel Krob a jeho boys, věnovala jsem jim jedno odpoledne na youtube. K dalšímu pokračování jsem se nedokázala přinutit, protože mě ale vůbec nebavili. Tříčlenná skupina (kytara+zpěv, basa, bicí), vzniklá pod ochrannými křídly zakládajícího člena Kreyson a bývalého kytaristy Arakain, hraje český béčkový rock, převážně covery a remaky - ale tahle část jejich repertoáru mi přijde lepší než vlastní tvorba. Když mi někdo do zblbnutí opakuje tak objevnou pravdu, že život je reálnej, mám po dvou minutách poslechu chuť zařvat - no a ne snad???

Daniel Krob - Život je reálnej

Naživo to sice nebyla zase až taková nuda a perly o reálném životě a vojáčcích mi trošku vykompenzoval fakt, že Daniel jednu písničku věnoval čtyřem mrtvým dívkám - obětem tragédie na rallye v Lopeníku, což mi ho jako člověka zas hodně přiblížilo. Ne ovšem až natolik, abych si ho do budoucna zařadila do sortimentu. Ty dva body dolů v celkovém hodnocení akce jsou právě za předkapelu. Ne že by byli vyloženě špatní - ale je to přesně ten styl hudby, co neurazí, ale nenadchne. Kapela, kterou si umím představit na regionálním festivalu v odpoledních hodinách nebo na letní scéně při oslavě xtého výročí založení města. Lidi bloumají po areálu, upíjejí vlažné pivo z kelímku a občas nevědomky poklepávají nohou do rytmu, aniž by si pořádně uvědomili, co to vlastně hraje.

Setlist:
1 Motýl
2 Život je reálnej
3 Svátek
4 Vojáček
5 Démon
6 Jakej byl den
7 Oheň
8 Co bude dál

gotthard jakub krob

Ale dosti již o předkapele. Kvůli nim jsem do Prahy nejela. Po více než půlhodinové pauze, která už ke konci přiváděla fanoušky k šílenství a do varu, což ještě zhoršovalo tropickou atmosféru v sále, se konečně setmělo a zas rozsvítilo a Gotthard vyběhli na pódium. A začaly bezmála dvě hodiny skvělého a prvotřídního rockového nářezu.

gotthard

Je úžasné pozorovat, jak v některých případech dodá nová osoba v týmu novou energii a šťávu celé kapele. Letos jsem se už o tom přesvědčila několikrát a to, co předvedli na pódiu Gotthard, mě prostě totálně dostalo. Srovnávat současnost s minulostí jsem tedy nemohla, protože živý koncert se Stevem jsem bohužel nikdy nenavštívila. Že je Nic Maeder sympaťák a pohodář, to jsem poznala už v létě na festivalu Masters of Rock. Z celé kapely doslova sálala dobrá nálada a pohoda, jeli na 110% a publikum je přesně tak bralo. Svoje vystoupení nám opepřili různými legráckami a chuťovkami, například do písně Fist in Your Face zamontovali legendární riff ze Smoke on the Water, přídavek začal motivem z Růžového pantera a konečně jsem mohla na vlastní oči zblízka vidět, jak vznikají ty prapodivné mňoukavé zvuky v Mountain Mama - žádná elektronika z playbacku, může za ně kytarista a skvělý showman Leo Leoni.

gotthard leo leoni

Skupina odehrála setlist poskládaný ze svých nejznámějších a nejoblíbenějších hitovek. Poslední album Firebirth bylo zastoupeno hned šesti skladbami a s výjimkou předposledního CD Need To Believe a alba Open z roku 1999 zazněla z každé řadovky aspoň jedna ukázka.

Gotthard v Praze, Meet Factory - Remember It's Me

Nikdy jsem se netajila tím, že jsem vysazená na pomalejší písně, takže pro mě k nejkrásnějším zážitkům tohoto večera patřila chvíle, kdy po dvou baladách - Falling a Tell Me - zazněla i třetí, snad nejhezčí, jakou kdy Gotthard složili - Heaven. Steve Lee ji vždy zpíval úžasně a Nic za ním v ničem nezaostal. Ty okamžiky, kdy se hudba trošku ztišila a já slyšela, jak okolo mne stovky lidí zpívají spolu s kapelou - to se nedá vyprávět, to se musí zažít. A svůj kousek nebe jsme v tu chvíli měli blíž než na dosah...

gotthard nic

Poslední píseň večera, Top of the World, na setlistu kapely uvedená nebyla a zdaleka ne na všech koncertech tohoto turné ji hráli, takže jsme si - tentokrát už bez další hry na konec a odcházení - asi zasloužili i bonus. Věřím, že kapela odjížděla z Prahy s vědomím, že má v Česku mnoho nadšených příznivců a fanoušků. A jak kdosi napsal na fóru Masters of Rock - v létě chceme repete!

Setlist:
1 Dream On
2 Gone Too Far
3 Starlight
4 Remember It's Me
5 Sister Moon
6 Hush
7 One Life, One Soul
8 The Story's Over
9 Fist in Your Face
10 Give Me Real
11 Sólo bicí
12 Falling
13 Tell Me
14 Heaven
15 Mountain Mama
16 Right On
17 Lift U Up

Přídavek:
(Pink Panther)
18 Master of Illusion
19 Anytime Anywhere
20 Top of the World

Chvilku po jedenácté bylo po všem a dav rozpařených fanoušků se vyhrnul z MeetFactory do chladné listopadové noci. Díky tomu teď mluvím jako mutující kohout, kloktám Stopangin a na krk aplikuji v pravidelných intervalech Priessnitzův obklad. Ale kdyby náhodou kluci z Gotthard změnili plán turné a přijeli ještě jednou do Prahy, budu okamžitě zdravá jako zelenina a jedu zas! To se neoposlouchá.

gotthard