Lucie Redlová asi zamotá hlavu všem, kteří budou mít vliv na výsledky různých anket a soutěží o nejlepší album roku. Kdo z vás ještě neslyšel Křižovatku, o hodně přichází. Ženské písničkářství vyrostlé z poctivých valašských kořenů se v tomto případě jeví jako velmi přesvědčivé.
Dětem slavných rodičů většinou není co závidět. Hlavně když je kdekdo srovnává s matkou či otcem. Z hlediska synů a dcer to musí být únavné a otravné. V tomto případě tedy zůstaňme u konstatování, že Lucie Redlová si s „genovým darem po tátovi“ zatím vede docela obstojně.
Už po prvním poslechu Křižovatky má posluchač chuť zakřičet radostí, protože každá nová vkusná nahrávka je v dnešní době vzácností. Nemá smysl dělat si hlavu se škatulkováním – jestli je to víc folk nebo rock. Je to zkrátka přesně ten typ muziky, která potěší nejen jemné folkaře, ostřejší alternativní rockery, módní hledače folklorních kořenů, ale zcela určitě i vnímavé bluesmany skoro „nad hrobem“.
Lucie Redlová udělala dobře, že se obklopila muži, kteří ji pomohli „upéct“ album, na němž se - gurmánsky řečeno - původní písničkářská náplň obalila vrstvou syrového bigbíťactví. Své si zde odehrála „doprovodná“ kapela Garde ve složení Martin Knor (kytara), Ivan Trpík (baskytara) a Milan Kratochvíl (bicí). Zásadní vliv na konečnou podobu jedenácti písní má nepochybně zvukový mistr Ondřej Ježek, v jehož studiu Jámor se Křižovatka nahrávala, a samozřejmě producent Tim Eriksen, americký punker milující lidové písničky. Mimochodem Eriksen je podepsán pod skladbou Nalívej jako autor hudby.
Zatímco muži tvrdí muziku, u textů je tomu naopak: až na jednu výjimku (Je noc od Jakuba Horáka) se o ně přičinily ženy, konkrétně Radka Bzonková, Lada Šimíčková a jeden (Jsi nejlepší) si napsala sama protagonistka alba. To, o čem se tu zpívá, lze bez ironizování nazvat ryzím ženským pohledem na svět.
Například ve skladbě Kamarádi se objevuje problém současných třicátnic, Redlová zpívá: „…příbuzní jak upíři/ hroty slov na mě míří/ už jsem celá vysátá/ a stejně furt bez chlapa/ všechny ženy zahořely/ i mé děti vidět chtěly/ a já se pořád nevdala/ jsem divná a pomalá…“ V písni Nemluvná se pro změnu objevuje jiná ženská optika, model milenka: „…chybí mi závoj, slzy a žal/ chybí mi paměť – co je ti do ní/ nemám co ztratit, co si mám brát/ prostě mi telefon na stolku zazvoní…“
Pokud byste chtěli najít klíč ke kouzlu, kterým na posluchače působí Lucie Redlová a její přátelé, hledejte ve valašských kořenech, v hlavním zdroji pro skládání a nahrávání písní, v nichž je něco přírodního i duchovního. A šťastný je ten, kdo při poslechu pocítí u srdce oheň i mráz. Bez ohledu na aktuální počasí za oknem.
Ostatně - ve fantasticky vystavěné skladbě Na Lhotách, tam to všechno je!
Křižovatka
Interpret: Lucie Redlová
Žánr: Folkrock
Skladby: 1/ Sběračky čaje, 2/ Indiánská, 3/ Letní, 4/ Dokonalá, 5/ Je noc, 6/ Kamarádi, 7/Keby ja vedela, 8/ Jsi nejlepší, 9/ Nalívej, 10/ Nemluvná, 11/ Na Lhotách
Stopáž: 42:03
Vydavatelství: Indies Scope, 2012, indies.eu
Hodnocení: 90 %
Zdroj foto/obálka: indies.eu, bandzone.cz/lucieredlova
| < Předchozí | Další > |
|---|
Dny evropského dědictví každoročně v měsíci září otevírají nejširší veřejnosti brány nejzajímavějších památek, budov, objektů a prostor, včetně těch, které jsou jinak zčásti nebo zcela nepřístupné. V letošním roč...
Stepař Igor Bezdieniezhnykh, pedagog a absolvent konzervatoře Taneční centrum Praha, patří mezi nejlepší ve svém oboru. Tanečník, který je původem z ...
Pražské kino Aero má za sebou úspěšně 6. ročník filmového festivalu FLIM-Festivalu tibetských filmů a filmů o Tibetu. Pokud chcete jít za zábavou, která se skutečně vymyká mainstreamovým proudům, pak je to tato podívaná. A dokonc...
