Traband: „Něco mi tu stále chybí!“

Traband: „Něco mi tu stále chybí!“

Tisk

trab 200I po dvaceti letech hraní si říká o pozornost publika. Kapela Traband. Písničkářský stroj, v jehož nádrži bublá zvláštní palivová směs. Nedávno vydané album Vlnobeat připomíná tvůrčí kořeny a hodnotové jistoty, na nichž se dá vynalézavě stavět.  

 

„Chtěl bych se ztratit někam do ticha/ odletět na Měsíc/ zalez bych mámě zpátky do břicha/ a nebyl vůbec nic… (Do ticha).
Hlavní konstruktér a šofér Trabandu Jarda Svoboda (kytara, zpěv) znovu napsal krásné texty. Pokud se vám trefí do vašich myšlenek a pocitů, nebudete se příliš zabývat otázkou, kam tuto kapelu zařadit. Hudebně je ovlivněná vším, čím se nechal (a nechává) zasáhnout ten, bez kterého by asi neexistovala. Žánr? Skutečně nic ortodoxního, ale pěkná míchanice. Bigbítové ozvěny šedesátých let, punkrock, reggae, country, folk i balkánské proudy.
Směska inspiračních zdrojů ovšem neruší charakteristický zvuk. Traband  v klasickém složení (kytara, trumpeta+klávesy, bicí, tuba) je snadno rozpoznatelný. Pro nahrávání Vlnobeatu byl přizván Radim Huml, hráč na banjo, což hudební stránku obohatilo a v některých pasážích dodalo tu správnou míru „hustoty“.  Nutno ocenit, že muzikanti si radostně pohráli se strukturou jednotlivých skladeb, není nouze o překvapivé zvraty a střihy.
„Sud kulatý, rys tu pije/ vítr vane od prérie/ tu je kára, ten to ryje/ mám kabát ze zvířete, které stále ještě žije…“ (Kabát ´66).  

trab 1


Zatímco na předešlých albem se Jarda Svoboda pouštěl do všelijakých příběhů svérázných lidí, tentokrát se vyjadřuje až s punkovou přímočarostí. Ale nenadává… S výbavou, které mu kdysi poskytlo křesťanství, se snaží sdělit svému posluchači, že není nutné propadat naštvanosti a pesimismu. Že je důležitější nezapomínat na to, čím jsme se nechali ovlivnit před lety a co jsme považovali za správné.  Řečeno slovy úplně jiné písně – „za svou pravdou stát“.
 Na Trabandu je sympatické, že dokáže zpívat o důležitých věcech a přitom se nebere až tak vážně. V případě, že je toto vozidlo pro vás nepříliš známé, začněte hitem, skladbou Trofeje. Nejenže je chytlavá na první poslech, nejenže obsahuje úderný refrén („Něco mi tu stále chybí!“), ale hlavně i na nezkušeného „trabandistu“ může zapůsobit jako výstražný semafor – něco ve smyslu „člověče, neblbni, nenech se ohlupovat nesmyslnými touhami či umělým hněvem, hledej to podstatné!“          


Název:  Vlnobeat
Interpret: Traband  
Žánr: alternativní rock
Skladby:  1/ Pokaždé, když přicházíš, 2/ Kabát ´66, 3/ Trofeje, 4/ Mluv se mnou, miláčku, 5/ Nepoužitelnej, 6/ Do ticha, 7/ Tenhleten den, 8/ Píseň písní, 9/ Úhel pohledu, 10/ Písmem klínovým, 11/ Moje kočka mňoukala, 12/ Radiohit, 13/ Vidím Tě, 14/ Ta radost!  
Stopáž: 52:41
Vydavatelství: Indies Scope, 2014   

Hodnocení:  90 %

Vlnobeat od Indies Scope

Zdroj foto /obálka: www.indies.eu 

( 9 hlasů )


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Karel Jordán: „Těšil jsem se z každého dne psaní, byla to krásná inventura.“

karel jordan200Karel Deniš Jordán se narodil 11. 11. 1952. Je to právník, šéfproducent, hudební redaktor, dramaturg a spisovatel. Mezi jeho knihy patří například vzpomínková kniha Petr Muk – Oceán, Shalom, Slavíci, on (a já), Tenkrát na Západě, Můj bratr...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!


Literatura

Ve spárech madame gilotiny

marieantoinetta perexPryč jsou ty poklidné časy, kdy ve zbožné úctě provolával francouzský lid slávu svému milovanému panovníkovi Ludvíku XVI. a jeho ženě Marii Antoinettě. V roce 1789 totiž padají spolu s Bastilou i všechny zábrany a rozlícený dav...

Divadlo

Drama, detektivka i upírská romance


At vejde ten pravy perexOskar (Oskar Hes) je osamělý chlapec, který žije se svou matkou v paneláku na okraji města. Matka si ho moc nevšímá a ve škole ho šikanují. Jeho život se změní, když se do sousedství přistěhuje dívenka Eli (...

Film

Francouzské filmy ovládnou plátna kin

FFF perexLetos již po pětadvacáté se koná FESTIVAL FRANCOUZSKÉHO FILMU – bude uspořádán ve dnech 24. až 30. listopadu a kromě Prahy zavítá i do dalších měst: do Brna, Českých Budějovic, Hradce Králové či Ostravy. Návštěvníci si mohou vybírat z více než půls...