I po dvaceti letech hraní si říká o pozornost publika. Kapela Traband. Písničkářský stroj, v jehož nádrži bublá zvláštní palivová směs. Nedávno vydané album Vlnobeat připomíná tvůrčí kořeny a hodnotové jistoty, na nichž se dá vynalézavě stavět.
„Chtěl bych se ztratit někam do ticha/ odletět na Měsíc/ zalez bych mámě zpátky do břicha/ a nebyl vůbec nic… (Do ticha).
Hlavní konstruktér a šofér Trabandu Jarda Svoboda (kytara, zpěv) znovu napsal krásné texty. Pokud se vám trefí do vašich myšlenek a pocitů, nebudete se příliš zabývat otázkou, kam tuto kapelu zařadit. Hudebně je ovlivněná vším, čím se nechal (a nechává) zasáhnout ten, bez kterého by asi neexistovala. Žánr? Skutečně nic ortodoxního, ale pěkná míchanice. Bigbítové ozvěny šedesátých let, punkrock, reggae, country, folk i balkánské proudy.
Směska inspiračních zdrojů ovšem neruší charakteristický zvuk. Traband v klasickém složení (kytara, trumpeta+klávesy, bicí, tuba) je snadno rozpoznatelný. Pro nahrávání Vlnobeatu byl přizván Radim Huml, hráč na banjo, což hudební stránku obohatilo a v některých pasážích dodalo tu správnou míru „hustoty“. Nutno ocenit, že muzikanti si radostně pohráli se strukturou jednotlivých skladeb, není nouze o překvapivé zvraty a střihy.
„Sud kulatý, rys tu pije/ vítr vane od prérie/ tu je kára, ten to ryje/ mám kabát ze zvířete, které stále ještě žije…“ (Kabát ´66).
Zatímco na předešlých albem se Jarda Svoboda pouštěl do všelijakých příběhů svérázných lidí, tentokrát se vyjadřuje až s punkovou přímočarostí. Ale nenadává… S výbavou, které mu kdysi poskytlo křesťanství, se snaží sdělit svému posluchači, že není nutné propadat naštvanosti a pesimismu. Že je důležitější nezapomínat na to, čím jsme se nechali ovlivnit před lety a co jsme považovali za správné. Řečeno slovy úplně jiné písně – „za svou pravdou stát“.
Na Trabandu je sympatické, že dokáže zpívat o důležitých věcech a přitom se nebere až tak vážně. V případě, že je toto vozidlo pro vás nepříliš známé, začněte hitem, skladbou Trofeje. Nejenže je chytlavá na první poslech, nejenže obsahuje úderný refrén („Něco mi tu stále chybí!“), ale hlavně i na nezkušeného „trabandistu“ může zapůsobit jako výstražný semafor – něco ve smyslu „člověče, neblbni, nenech se ohlupovat nesmyslnými touhami či umělým hněvem, hledej to podstatné!“
Název: Vlnobeat
Interpret: Traband
Žánr: alternativní rock
Skladby: 1/ Pokaždé, když přicházíš, 2/ Kabát ´66, 3/ Trofeje, 4/ Mluv se mnou, miláčku, 5/ Nepoužitelnej, 6/ Do ticha, 7/ Tenhleten den, 8/ Píseň písní, 9/ Úhel pohledu, 10/ Písmem klínovým, 11/ Moje kočka mňoukala, 12/ Radiohit, 13/ Vidím Tě, 14/ Ta radost!
Stopáž: 52:41
Vydavatelství: Indies Scope, 2014
Hodnocení: 90 %
Zdroj foto /obálka: www.indies.eu
( 9 hlasů )
| < Předchozí | Další > |
|---|
Společnost Albi nedávno přinesla na trh projekt Kouzelné čtení, se kterým jsme vás na našem webu už seznámili. Jde o knihy, k jejichž čtení je potřeba elektronické tužky. Ta dokáže pomocí speciálních senzorů číst a vydávat r...
Priaznivci hereckého umenia a kumštu úsmevnej výtvarnej skratky - potrétovej karikatúry na Slovensku sa opäť tešili. Tentoraz vďaka českej hereckej legende. Po rokoch, zavítal do východoslovenskej metropoly Košíc vzácny hosť - slávny, vychýren...
Italská povaha – stručná přehlídka po italské způsobu komunikace, kterou asi poprvé popsal fejetonista Bepe Severgnini. Ano, je to termín Bella Figura. Je obsažným názvem hry dramatičky Yasminy Rezy. V režii této autorky měla hr...
Filmová tvorba Woodyho Allena je tak jedinečná a rozmanitá, že než abychom ji nahlíželi jako celek, lépe je si ji nejprve rozdělit do několika (přesněji tří) tvůrčích období. První skupinu tvoří jeho rané filmové grotesky, v nichž prokázal svůj pozo...