“Už nemám chuť/ čas nejde vracet/ Bůh to pak suď/ mě nechte zvracet.,” zaslechl jsem v tom temném sklepě, kde hrála hodně naštvaná kapela. Kdybych mohl, tesal bych do kamene. Vy ne?
Kořeny tria hrajícího v sestavě Petr (kytara, zpěv), Péťa (basa, zpěv) a Vašek (bicí, zpěv) sahají do roku 1999. Přestože má tato kapela poměrně dlouhou historii, do nahrávání regulérních alb se nikdy moc nehrnula. Bestia Triumphans se do studia vydala poprvé v říjnu 2004, v BaB Audio Žďár nad Sázavou nahrála album Nebezpečí, které trvá. To vyšlo v létě 2005 u Malária records. Pak musela uplynout celá jedna pětiletka, aby se muzikanti vydali znovu do studia: od října 2010 do února 2011 vznikla v Andy´s Sound Havlíčkův Brod nové album Všichni v jedný hře. Letos v lednu ho vydal Papagájův hlasatel records.
Hard core je neúnavný a posluchačovo ucho vytrvale testuje svou naléhavostí. Kytara s basou se chvíli proplétají, chvíli si vzájemně dávají na pár vteřin vydechnout, aby se do toho po několika vteřinách pustily společně a s patřičnou razancí. Agresivita (nebo rebelská energie, jak chcete) vás zahltí, nedá vám šanci, zválcuje vás, zatluče do země. Možná jako ten svět, o němž se tu zpívá, nebo spíš křičí.
Ale to nic... “Jen klidně bez obav v bordelu doby/ vždyť nikdo nepozná, že máš plný kapsy/ a místo biče nástroj životní krize/ místo pout na rukou okovy v hlavě/ ve tvý hlavě, v hlavě, v jeho hlavě, v mojí hlavě...” (Ticho a tma).
Co ta slova vlastně znamenají? Dívite se jim? Ne, ne, problém bude jinde... “Všichni jsme otroci všech/ pud sebezáchovy velí ztrať se, ruce pryč/ Vrať se! Pomlč! Slyš!” (Všichni jsme otroci všech).
Plete se každý, kdo si myslí, že zoufalství vykřičené skrze hlučnou muziku je projevem nějaké zvláštní nezralosti. Tady jde o pocit, který zná kdekdo z vás. Poslouchejte: “Na jazyku rtuť a to nevíš/ že ve zmar běžíš/ na ramenou suť kamennou/ suť kamennou si nesem dál/ Už nemám chuť/ sám nemám šanci/ jen prostě buď a z nás jsou psanci...” (V pasti).
Bestia Triumphans přinášejí zprávu o nějakém stavu. Možná je to jen hodně subjektivní pocit. Výtrysk spodního proudu. Máme ho všichni a občas to musí ven. Třeba kvůli tomu, abychom zjistili, že touha po vnitřním osvobození je nezničitelná. Zkuste se s ní konfrontovat. Alespoň 37 minut denně. Pomáhá to.
Všichni v jedný hře
Skladby: 1/ Pro výstrahu, 2/ Další jistý, 3/ Ticho a tma, 4/ Všichni jsme otroci všech, 5/ Vpřed, 6/ Bestia Triumphans, 7/ Kdo z nás je ten...?, 8/ Rakovina charakteru, 9/ V pasti, 10/ Komunikace beze slov, 11/ Co zbude pro vás...?, 12/ Provaz.
Celkový čas: 37:21
Vydavatel: Papagájův hlasatel records, 2012
Informace: www.phr.cz, www.bestiatriumphans.wz.cz
Hodnocení: 75 %
< Předchozí | Další > |
---|