Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Jiří A. Svoboda, odborník přes paleontologii a pravěk lidstva, již potřetí nahlíží pod příkrov dávných věků, aby dnešnímu čtenáři, jak a v jakém duchovním obzoru žili naši dávní předchůdci. Nejprve sepsal mimořádně poučené Počátky umění, poté následovali Předkové a nyní se představuje knihou zasvěcenou konkrétním archeologickým nalezištím na Moravě: DOLNÍ VĚSTONICE - PAVLOV. Pokud snad ctěnému čtenářstvu tyto názvy nic neříkají, mělo by si aspoň ze školy pamatovat dějepisnou informaci o sošce věstonické Venuše...

Ano, právě mezi populaci věstonických pravěkých lovců (ale také umělců) se Svoboda vydává s mimořádným zaujetím, rozhodnut ci nejnázorněji přiblížit životní podmínky této populace, nucené se vyrovnávat s daleko drsnějšími přírodními podmínkami, než jaké si dnes dokážeme představit. Však také případné rekonstrukce, kdy dobrovolníci se pokusili žít v přibližně týchž podmínkách, jsou toliko přibližné a spíše zkoumající, jak vyráběny a užívaný mohly být tehdejší nástroje, ať již určené k opracovávání nebo lovu.

Knihu rozdělenou do dvanácti kapitol uvozuje stručné připomenutí, jak se po celém světě posléze rozšířil jediný lidský druh - Homo sapiens. Když jeho zástupci z Afriky a Blízkého východu pronikli i do nehostinných končin Evropy, narazili tam na tamní domorodce, geneticky odlišné, robustní neandrtálce. Sotva lze vytušit, jak se odvíjely vzájemné vztahy, ale neandrtálci vcelku rychle mizí ze scény. Byli vybiti či se prostě nedokázali přizpůsobit? Každopádně zástupci Homo sapiens posléze zabydleli celou Evropu (i přilehlé kontinenty). Obsadili také území, později nazvané Pavlovskými vrchy.

Tamní naleziště jsou známa již několik staletí. Někdejší nálezci kosterních pozůstatků, zajisté hluboce zbožní, se podivili, cože nalezli, a věřili, že našli pozůstatky po jednorožcích, obrech a jiných předpotopních potvorách. Nezapomínejme, že tehdy převládalo doslovné čtení bible, z jejíž údajů badatelé odvozovali, že náš svět není nijak starý - tak pět tisíciletí. Teprve po vzniku samostatné republiky se rozvinul cílený, až do současnosti trvající průzkum těchto lokalit, který poskytl více či méně uspokojivé odpovědi na řadu otázek, ale současně další otázky nastolil. Dočteme se o práci důležitých badatelů: o Karlu Absolonovi, Assienu Bohmersovi (za německého protektorátu), Bohuslavu Klímovi a nakonec samotném autoru knihy.

Další kapitoly přibližují časové rozvrstvení (období zhruba před čtyřiceti až dvaceti tisíci lety) - zkoumaly se zbytky ohnišť, pylová zrna i sprašové souvrství, hravě překřtěné na Kalendář věků. Také se věnují proměnám krajiny, vlastnostem půdy a na základě kosterních pozůstatků i zvířatům, která danou oblast obývala. Samozřejmě mezi nimi nechyběli ani mamuti. A Svoboda pozvolna přechází k lidem, kteří se tam usídlovali. Přesně popisuje jednotlivé části pravěkých sídlišť, vymezuje polohu hrobů.

Autor podrobně shrnuje dosavadní výzkumy, jejichž výsledky byly často roztroušeny v odborných časopisech. Zkoumá každodenní život dávných populací, hledaje analogie a paralely s arktickými oblastmi, se starými kulturami Mongolska a Číny. Všímá si možných pravidel lovecko-sběračské společnosti, zamýšlí se nad přítomností a umístěním ohně, nad oděvem a obuví, nad obydlími. Probírá způsoby obživy, lov, ale třeba také kuchyni. A to všechno lze experimentálně ozkoušet (a zaznamenat kamerou).

Cenným doplňkem zasvěcených výkladů jsou početné barevné fotografie, mapy a rozličné schematické náčrty jak z moravských nalezišť, tak z exotických afrických i asijských lokalit, roztroušené po celé knize, a zejména názorné rekonstrukce, jak mohlo vyhlížet dávné osídlení, do čeho se lidé zabalovali, jaké chatrče si stavěli.

Jiří A.Svoboda: Dolní Věstonice – Pavlov.
Vydala Academia, Praha 2016, 400 stran.
Hodnocení: 100 %

Foto: kniha

http://www.academia.cz/dolni-vestonice-pavlov.html