Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Festival Jarmily Novotné vznikl v roce 2012 a je spojen s obnovou zámku Liteň a odkazem operní pěvkyně Jarmily Novotné, která na zámku žila s rodinou Daubků. Festival propojuje operu, klasickou hudbu, vzdělávání mladých umělců, péči o kulturní dědictví a komunitní život. Organizátorem je nezisková organizace Zámek Liteň, z.s. v čele s Ivanou Leidlovou, se kterou si povídáme nejen o zlatém hřebu sezony, ale také o unikátním projektu spojeném s festivalem.

V roce 2026 pořádáte jubilejní 15. ročník festivalu. Co je na letošku mimořádné?

Snažíme se velká výročí festivalu oslavit něčím výjimečným. Letošní hlavní událostí bude open-air provedení Prodané nevěsty Bedřicha Smetany 29. srpna 2026. Oslovili jsme orchestr a sbor Národního divadla pod vedením Roberta Jindry. Půjde o představení ve zkrácené verzi, tak aby bylo možné operu provést v zámeckém areálu. Představení doplní videomapping režiséra Michala Cabana. Chceme tak divákům poskytnout naprosto unikátní zážitek.

Proč padla volba právě na Prodanou nevěstu?

Prodaná nevěsta je ikonická česká opera a letos uběhne 160 let od jejího prvního uvedení v Prozatímním divadle. Pěvecký part Mařenky byl též jednou z významných rolí Jarmily Novotné, kterou se v rámci festivalu snažíme připomínat.

Představení má hvězdné obsazení. Vystoupí Kateřina Kněžíková, Adam Plachetka, Daniel Matoušek spolu s dalšími pěveckými talenty. Jak obtížné je přesvědčit umělce světového formátu, aby přijeli do Litně?

Máme to štěstí, že s námi již v minulosti spolupracovali. Kateřina Kněžíková u nás před pěti roky ztvárnila roli Rusalky, s Adamem Plachetkou se známe již od roku 2014, kdy vystoupil na našem prvním velkém open-air koncertu pod taktovkou Jiřího Bělohlávka. Oba umělci u nás vedli pěvecké kurzy a nás nesmírně těší, že se do Litně opakovaně vracejí.


Adam Plachetka a Kateřina Kněžíková, foto René Volfík

Dá se tedy říct, že kolem festivalu vzniká určitý umělecký okruh?

Tak bych to neformulovala, to mi připadá trochu nadnesené. Je pravda, že se snažíme spolupracovat s těmi nejlepšími. Proto jsme na Liteň pozvali další vynikající umělce jako Simonu Šaturovou, Helenu Kaupovou, Jana Smigmatora, ale také Jiřího Suchého. Snažíme se našim divákům a našim studentům nabídnout opravdovou kvalitu.

Jak dlouho dopředu se takový velký projekt připravuje?

Samozřejmě díky kalendářům hvězd je třeba o představení diskutovat s velkým předstihem. Nápad se zrodil někdy před třemi lety a již na počátku loňského roku jsme si ověřovali, že umělci budou moci na Liteň přijet.

Co bude letos největší organizační výzva?

Je toho více. Za prvé, aby nepršelo. Ale musím říct, že Jarmila Novotná nad námi drží ochrannou ruku. Dosud nám počasí při těchto velkých projektech vycházelo. Pršelo třeba ten den odpoledne, ale k večeru se vždy vyčasilo.
Druhým problémem je logistika. Do Litně, kde žije tisíc obyvatel, se ten večer sjede 1800 návštěvníků, což samo o sobě je velká výzva.

Jak náročné je podobný projekt v Česku financovat?

To je skutečně obtížné. Já sama jsem naštěstí z bankovnictví, a tak umím stát nohama na zemi. Je třeba využít zdrojů od soukromých dárců a firem, kteří nás podporují. Musíme prodat vstupenky tak, aby se alespoň část vložených prostředků vrátila, přestože je celá akce nezisková.


Zámek Liteň, foto archiv zámku Liteň

Co musí festival nabídnout partnerům a mecenášům?

Důležité je vymyslet něco zajímavého, přijít s dobrým příběhem a nabídnout výjimečný zážitek. Věřím, že ten dokážeme nabídnout. Koncerty špičkových interpretů v Rudolfinu či Obecním domě naši příznivci navštěvují pravidelně. Rusalka v parku u jezírka nebo Prodaná nevěsta uprostřed historického hospodářského dvora je něco, co ani ve významných operních domech nezažijete.

Zámek Liteň dnes není jen místem konání hudebního festivalu. Postupně se proměnil v unikátní kulturně-paměťový projekt, který propojuje několik vrstev: obnovu historické památky, péči o odkaz významné osobnosti, živé umění, vzdělávání i práci s místní komunitou. Kdy poprvé jste si uvědomila, že nezachraňujete jen budovu, ale celé kulturní prostředí?

Dívat se pouze do historie a obdivovat Jarmilu Novotnou je podle mě málo. Jsem ráda, že se nám daří nabídnout mladým interpretům možnosti se u nás pod vedením známého umělce dovzdělat. S myšlenkou pěveckých kurzů poprvé přišla v roce 2014 Dagmar Pecková. Přes Jarmilu Novotnou jsme se seznámili s Tonem Stanem, který na Litni uspořádal fotografický kurz. Již čtvrtým rokem pořádáme výtvarné kurzy, které připomínají umělce, kteří kdysi u Daubků v Litni tvořili. Věřím, že lidé oceňují pestrost naší nabídky.

Projekt začal záchranou chátrajícího zámeckého areálu. Podařilo se obnovit park, opravit stavení zvané Čechovna, stodolu, salu terennu a oranžérii. Co dalšího je na řadě?

V současné chvíli nemáme konkrétní plány, všechno úsilí věnujeme přípravě představení Prodané nevěsty a dalších akcí festivalu. Nejde jen o to zámek opravit. Samozřejmě by se nám hodilo lepší zázemí pro naše vystoupení a vzdělávací aktivity, rádi bychom zpřístupnili rozsáhlý archív spojený s osobností Jarmily Novotné a s rodinou Daubků. Plánů máme hodně, ale především musíme pro zámek nalézt smysluplné využití.

Jarmila Novotná nebyla jen hvězdou Metropolitní opery, její život v sobě koncentruje prvorepublikovou kulturní elitu, nacismus a exil, ztrátu majetku a emigraci v roce 1948. Jak těžké je v české společnosti připomínat osobnosti, které byly po osmačtyřicátém vymazány z veřejného prostoru?

Připomínat Jarmilu Novotnou je obtížné. Zesnula v roce 1994, svoji kariéru ukončila v roce 1956. Dalo by se říct, že na její odkaz už pomalu usedá prach. Na druhou stranu Jarmila Novotná byla moderní žena. Byla nejen manželkou a matkou, ale věnovala se i své kariéře. Během války v exilu musela vydělávat, aby uživila rodinu. Paralela se současností tu tedy rozhodně je.


Jarmila Novotná v kostýmu Mařenky, foto archiv zámku Liteň

Projekt se snaží přivést špičkové umění mimo Prahu, vytvářet kulturní centrum regionu. Jak se daří spojovat místní komunitu s elitní kulturou?

Někomu se naše aktivity líbí, někomu je to jedno, někdo by uvítal, kdyby se v Litni nic podobného nedělo. Těší mě, že se najdou místní nadšenci, kteří nám chtějí pomoci. Obrovskou radost mi dělá projekt ZUŠ Open. Pravidelně se sjedou tři, čtyři stovky účinkujících. Celý zámecký areál ožije. Děti i jejich publikum jsou nadšeni krásným prostředím. Je milé slyšet, že právě vystoupení v Litni je to, co děti u umělecké činnosti drží.

Ve kterém momentu jste si řekla, že Litni obětujete velkou část svého života?

Dopředu jsem nic neplánovala. Na začátku měl být jen jeden koncert, ze kterého se pak vyvinula myšlenka založit festival a neziskovou organizaci, která odkaz Jarmily Novotné a rodu Daubků bude připomínat. Poprvé jsem si to uvědomila při desátém výročí festivalu. Tehdy mi došlo, že festivalu věnuji stejnou dobu, jakou jsem předtím strávila v bankovnictví.

Jak se člověk promění, když dlouhé roky oživuje historické místo a paměť?

Něco takového nelze dělat bez velkého osobního nasazení. Hodně mi pomáhají moje předchozí pracovní zkušenosti. Za úžasným uměleckým projektem dokážu vidět i jeho finanční limity. Práce v kultuře je teď moje profese a já se ji snažím dělat co nejlépe.


Ivana Leidlová, foto René Volfík

Máte na zámku místo, kam chodíte, když potřebuje klid?

Miluji jezírko v parku. Tam je krásně ráno, odpoledne i večer. Pokaždé jiné slunce. A jsou tam nádherně vidět roční období. K jezírku chodím, když potřebuji načerpat energii nebo něco důležitého promyslet. Někdy stačí si ho jen představit v hlavě.

Cítíte s Jarmilou Novotnou nějaké osobní spojení?

Já jsem ji, bohužel, nezažila. Ale moc by mě zajímalo, jak by se dívala na to, kam jsme areál zámku Liteň posunuli a nakolik si vážíme jejího odkazu. Jako matku dvou synů mě potěšila slova jejího syna Jiřího Daubka: „Jen díky vám jsem otevřel krabice s památkami na matku a konečně ji pochopil.“ Jsem moc ráda, že jí přestal zazlívat, že po večerech místo ukolébavek zpívala v Metropolitní opeře nebo večeřela s Albertem Einsteinem, Clarkem Gablem nebo v Bílém domě.

Co byste poradila člověku, který chce zachraňovat kulturní dědictví?

Ať se připraví na to, že je to řehole. Že tomu musí obětovat hodně času, energie, peněz a nemůže to dělat jen pro to, že ho za to někdo ocení, ale musí v tom sám najít smysl a uspokojení!

Děkuji za rozhovor.