Parchanti spí možná dobře, ale diváci mohou mít zlé sny

Parchanti spí možná dobře, ale diváci mohou mít zlé sny

200film1Režisérka Claire Denisová se svěřila, že impuls k natočení filmu Parchanti spí dobře jí poskytlo Kurosawovo klasické drama Zlý chlap spí dobře. Zvolila název Les salauds (neboli Parchanti), odkazujíc tak k japonskému mistru, jehož dílo bylo ve Francii uváděno jako Les salauds dorment en paix. Český distributor se tuto slovní provázanost rozhodl ještě zvýraznit, i když japonský předobraz, u nás uvedený pouze v televizi, málokdo zná.

 

 

Denisová vypráví potemnělý, do nočních pařížských scenerií převážně zasazený příběh o dvojsečném osnování pomsty, protože údajné provinění se posléze ukáže být méně jednoznačné, než se původně zdálo. Protagonistou je tu námořní kapitán Marco Silvestri (Vincent Lindon), povolaný sestrou (Julie Batailleová) žádající jej o pomoc.

Její manžel totiž spáchal sebevraždu a na jeho tragickém osudu měl hlavní podíl nést jeden bohatý a mocný obchodník, u něhož se zadlužil. Marco, v jehož nitru také probublávají jakési potlačované běsy, se nastěhuje do bytu v domě, kde přebývá ničemníkova milenka Raphaelle (Chiara Mastroianniová), a s ženou, jež sama žije s malým chlapcem, naváže dusně napjatý sexuální vztah. Jako kdyby právě tudy mělo započít vyřizování účtů.

film13

Od počátku však Marco obezřetně přijímá sestřiny až maniakálně utkvělá obviňování, která chrlí i na policii a zdravotníky, jako kdyby všichni mohli na rodinnou pohromu, za psychické dceřiny problémy, za hrozící krach rodinné továrny. Poznenáhlu však Marco odhaluje děsivá rodinná tajemství, která chtěla utajit - a když vypluly na povrch, tvrdí naštvanému Marcovi, že mu záměrně nic neřekla, neboť by tyto "zvláštnosti" nepochopil. Avšak hroutí se i Marcova snaha Raphaelle připoutat k sobě...

Denisová natočila obrazově vytříbený příběh (kamera Agnes Godardová zdůrazňuje ponurost jako základní vizuální i významovou hodnotu), posunutý do polohy psychologického dramatu s kriminální zápletkou. Učinila tak bohužel dosti mondénně, vypravěčství se opírá o vynechávání důležitých motivů (například si můžeme jen domýšlet první Marcův telefonický rozhovor se sestrou, který jej přiměl, aby zpřetrhal veškeré pracovní závazky a vypravil se do Paříže).

film12

Příběh se tak mění ve spleť obtížně dešifrovatelných výjevů, u nichž není jistá ani časová posloupnost, ani nejsou srozumitelné některé počiny postav. Příkladem může být nález opuštěného dětského kola v parku, což by mohlo nasvědčovat, že dítě někdo unesl, ačkoli se tak nestalo. Především však uniká bližší rozkreslení složité Marcovy povahy: kvůli sestře obětoval veškeré úspory, i když současně jí začíná opovrhovat. Zpochybňuje její konfrontačně umanuté postoje, vytěsňující vlastní zodpovědnost, a chová se k ní stále odmítavěji.

Jenže vyprávění plyne zdlouhavě, stěží udrží divákovu pozornost a sotva objasní pohnutky jednotlivých postav. Svým artovým vzhledem však dílům tohoto druhu prokazuje spíše medvědí službu, protože primární je tu bezobsažná módnost, která pokrývá jednotlivé postavy i zápletky. Film dokládá, jak zdání (pseudo)uměleckého tvaru doslova diskredituje ty divácky náročnější výpovědi, kterým skutečně na něčem záleží. Pokud by přesto někdo zatoužil po seznámení s tímto dílem i mimo plátna kin, může využít dva dny (28. a 29. listopadu), kdy bude dostupný na internetu jednak na Voyo.cz, jednak na Aerovod.cz.

film11

Parchanti spí dobře (Les salauds)
Režie: Claire Denisová
Scénář: Jean-Pol Fargeau, Claire Denisová
Kamera: Agnes Godardová
Hudba: Stuart Staples
Hrají: Vincent Lindon (Marco Silvestri), Chiara Mastroianniová (Raphaelle), Juliette Batailleová (Sandra), Michel Subor (Edouard Laporte), Lola Crétonová (Justine), Gregoire Colin, Alex Descos
Český distributor: Artcam
Premiéra: 28. listopadu 2013
Hodnocení: 20%

Foto: Artcam


 

Přihlášení



Soutěže

Zvířata nejsou bez citu

Nakladatelství Portál vydalo velmi zajímavou knihu. Zve nás do obrovského světa zvířecích smyslů. A je mi až hanba, jak člověk s těmito smyslově bohatými zvířaty zachází a je dojemné, když je někdo miluje a plně respektuje jejich potřeby.
Portál

Nevyhazujte dřevo a vyrobte si z něj jednoduše nějaký nábytek

Jednoduše ze dřeva s podtitulem Nábytek a předměty z nasbíraného dřeva je název knihy, která vyšla v nakladatelství Grada už v roce 2016 a loni se dočkala dotisku. Nadšení Antje Rittermannové je rozhodně nakažlivé!
Grada

Videorecenze knih

Rozhovor

CLARINET FACTORY: NEUSTÁLÉ HLEDÁNÍ NOVÝCH CEST

ClarinetFactory perexClarinet Factory patří k souborům, které vždycky něčím překvapí. Nikoliv virtuózní bravurou, o té už každý dávno ví, ale třeba propojováním žánrů a oblastí, ve kterých se doká...

Hledat

Když se v písních stmívá

Album Martina Hejnáka Chmýří, které vlastním nákladem vydal v roce 2021, obsahuje 14 (relativně) nových či zrevitalizovaných skladeb. Jednotlivé songy nejsou příliš dlouhé, takže i přes jejich celkový počet výsledná stopáž jen o fous přesahuje 30 minut.

Z archivu...

Čtěte také...

Film Hugo a jeho velký objev připomíná prvního filmového kouzelníka Georgese Mélièse
ImageGEORGES MÉLIÈS (1861-1938) začínal jako pouťový eskamotér, předváděl na jevišti kouzelnické výstupy, promýšlel nejrůznější iluzionistické triky, konstruoval mechanismy automatů, které někdy připomín...

Literatura

Komiksové ztvárnění moderních československých dějin


obrazky dejin 200V poslední době máme řadu možností seznámit se s novodobými českými dějinami komiksovou formou. Patří k nim například série Češi autorů Pavla Kosatíka a Karla Jerieho. Nyní se k nim přidávají svojí troškou do mlýna Jiří Černý a L...

Divadlo

Hudební scéna Městského divadla v Brně jubiluje

Hudebni scena 200Je to neuvěřitelné, jak letí ten čas. Docela nedávno byl v jámě budoucího divadla na Lidické ulici v Brně kladen základní kámen – až z Broadwaye. Pokřtili jej šampaňským manželé Formanovi. A jejich přání, aby to bylo divadlo veleúspěšn...

Film

Přátelský podvod aneb Mystifikace (nejen) v české literatuře 20. století

mys 200Historická sebereflexe českého národa o sobě samém mnohdy vycházela z podvržených podkladů, tvářících se přitom naprosto seriózně a důvěryhodně, ba státotvorně. Tak tomu bylo v případě Hájkovy kroniky, při sporech kolem Rukopisů. A stejná slova lze vztáhno...