V Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně jsou v rámci velikonoční výstavky VAJÍČKO MALOVANĚ, Z LÁSKY DAROVANÉ k vidění desítky kraslic zdobených různými technikami. Lidové zvyky a obyčeje starého Zlína připomínají panely výstavy i doprovodný program pro děti i dospělé, jímž je tradiční ZELENÝ ČTVRTEK V MUZEU 28. března s pletením tatarů, pečením jidášků, zdobením perníčků a dalšími aktivitami. U vitrín s kraslicemi se ale zastaví každý návštěvník.
„V početných sbírkách zlínského muzea se nachází mimo jiné soubor více než dvou tisíc kraslic, zdobených velikonočních vajíček. Nejstarší vznikla v roce 1903, velká část pochází z 20. a 30. let, zastoupeny jsou i kraslice poválečné a současné,“ vysvětluje Blanka Petráková z Muzea luhačovického Zálesí. „Mezi regiony původu se nejčastěji objevuje Slovácko, Valašsko a Haná, ale své zastoupení tu mají i Jižní Čechy a Chodsko. Sbírka obsahuje vejce slepičí, kachní a husí, najdete tady i vajíčka křepelčí či pštrosí.“
Dnes už z původního barvení přírodními barvivy (kůra olše, jabloně či dubu, oves, osení, kopřivy, fryžulka aj.) zůstala v povědomí veřejnosti jen cibulová slupka, ale do konce 19. století byla příroda jediným zdrojem barev pro výzdobu kraslic. Také styly jejich zdobení se značně proměňovaly v čase. Pro region jihovýchodní Moravy bylo charakteristické zejména negativní vykrývání dekoru voskem, ale také rezervování pomocí rostlin (patronování), vyškrabování dekoru (gravírování či rýsování) a aplikace textilem, slámou anebo dalšími přírodními materiály, např. tzv. bezovou duší či jezerní sítinou (sítinování). Zajímavou raritou jsou kraslice s drobnými vzory leptanými šťávou z kyselého zelí. Součástí výzdoby batikovaných a gravírovaných kraslic byly často krátké texty a veršíky, které se různě obměňovaly. K oblíbeným patřilo například Vajíčko malé, láska veliká či Koho ráda mám, tom vajíčko dám. Nechyběly ale ani verše rozverné, jako Kůlaj sa vajíčko podle vody, enem sa nestavuj do hospody, případně Ty si synek jako pták, pomiluješ, necháš tak.
Díky kraslicím ve sbírce zlínského muzea máme také dochovány jejich nejrůznější podoby z éry socialismu – od vysloveně budovatelských, zdobených obrázky továren, holubic míru, srpů a kladiv, až po politickou satiru v říkadlech jako Radujme se, veselme se, houby máme, podělme se či Závěry 17. sjezdu plníme i do přinesených nádob. Vzácným odrazem doby s hlubším poselstvím je pak sbírková kraslice autorky Anežky Beňkové připomínající válečnou tragédii nápisem Nezapomeňme obětí Ploštiny a Již nikdy válku..
„Soudobí tvůrci dnes doplňují sbírku o kraslice zdobené drátováním, plastickým voskem, perforací či pozitivní malbou,“ doplňuje Blanka Petráková. „V současnosti spolu s rozšiřováním sbírky provádíme i její postupnou digitalizaci, aby tento mimořádný doklad lidové tvořivosti zůstal uchován i do budoucnosti.“
Více informací: www.muzeum-zlin.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|
Je dvojnásobnou mistryní ČR v pole dance, což je tanec na tyči. Na scéně vystupuje ve vtipné komedii Cavewoman a je to podle ní jedna z nejlepších hereckých zkušeností. Vyzkoušela si také psaní scénářů a kromě divadla milu...
Krušnohoří, dvacátým stoletím poničený region, ale také vzácný příklad krajiny po staletí spoluutvářené těžební činností usiluje o zápis na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Koordinátorem přípra...
Početné literárněvědné slovníky obohatilo nyní Vademecum poetiky (a vademecum znamená příručku - latinské vade mecum lze přeložit jako "pojď se mnou" nebo "následuj mne") a její autor Tibor Žilka se přidržuje klasického...
Bob Barel je diváky milovaný seriálový herec. Na divadelních deskách však své kritiky neoslnil, právě naopak. Nyní je ale nominován na cenu Thálie za nejlepší herecký výkon. Od vítězství ho dělí jen hlas kritika, který ve...
O tom, že Ben Affleck je minimálně o třídu lepší režisér než herec, už nemá smysl se zmiňovat, protože filmový fanoušek tohle dobře ví a slyší ze všech stran. Už jeho výtečný debut v podobě perfektní kriminálky Gone Baby Gone (někdy...