Nářek nad zkázou Británie

O zkaze Britanie perex Nakladatelství ARGO už po celá desetiletí vydává pečlivě překládané a zasvěcenými předmluvami opatřené raně středověké kroniky, posbírané doslova po celé Evropě. Někdy se týkají státních útvarů dávno zaniklých (Langobardské království), jindy popisují národy později vtělené do novodobých říší (např. Frankové, Sasové, Prusové…), přibližují činy vladařů i církevních představitelů, průběh diplomatických jednání. Společným jmenovatelem je, že zpravidla byly psány latinsky, nejen tehdy univerzálním jazykem učenců, a jejich autoři většinou pocházeli z klášterů, někdejších středisek vzdělanosti.

O zkaze Britanie logo

Několik kronik pochází z anglických lokalit – čeští čtenáři se např. mohli seznámit s dílem Bedy řečeného Ctihodný, Geralda z Walesu nebo Geoffreye z Monmouthu – ten v Dějinách britských králů vylíčil podobně nejen osudy legendárního Artuše, ale také zachytil pověst o králi Learovi a jeho třech dcerách, kterou později zpracoval Shakespeare v jedné ze svých nesmrtelných tragédií. Nyní se na pulty knihkupectví dostal svazek nazvaný O zkáze Británie, v němž svatý Gildas zaznamenal rozvrat tamní civilizace poté, co Anglii v průběhu 5. století opustily okupační římské jednotky. Země rozdrobená do malých státečků se stala snadnou kořistí početných nájezdníků, k čemuž přispěly i domácí rozbroje.

Když Británii opustily římské jednotky, země se propadla do temnot

Z uvedených pisatelů je Gildas nejstarší – žil v 6. století. Nejcennější jsou u něho ty pasáže, která nepřevzal odjinud, ale u nichž se tváří jako očitý svědek. A některé zprávy nacházíme poprvé právě u něho. Mezi takové patří třeba zmínka o slavném vítězství porománštělých Britů nad anglosaskými vetřelci v bitvě u hory Badon, později připisovaném králi Artušovi, ačkoli neznáme ani přesně rok, kdy se střetu došlo (novodobí historici odhadují, že se tak stalo prý mezi lety 493 až 516), ani se nepodařilo určit, kde se ona hora (nebo to byl pahorek?) vlastně nacházela. Navíc Gildas vítězného vojevůdce žádným jménem neoznačil, teprve později se vynořily pokusy (nejnověji mimo jiné ve filmu Král Artuš, 2004) ztotožnit předpokládaného římského velitele, jenž v Británii setrval, právě s Artušem.

O zkaze Britanie 2

svatý Gildas

O Gildovi se dochovalo málo údajů, jeho životní osudy coby mnicha - s notnou dávkou nadpozemské příkladnosti - přiblížily až pozdější legendy, které o něm vznikly, a je škoda, že do knihy nebyly zařazeny. Teprve současní badatelé se pokoušejí všemi možnými způsoby včetně jazykové analýzy jeho textů vypátrat, kým doopravdy byl. Zjistili třeba, že si osvojil špičkové vzdělání včetně schopnosti vyjadřovat se vytříbenou latinou – zná římské klasiky a dokonce se prý inspiroval Ciceronovou stylistikou. Pozoruhodná je rovněž emotivní vznětlivost, s jakou srovnává popisované osoby s dravci, červy či jedovatým býlím. S tím vším se v rozsáhlé předmluvě pokouší čtenáře seznámit překladatelka Helena Polehlová (učí na vysoké škole a zabývá se staroanglickou literaturou včetně latinské), odvolávajíc se na řadu zahraničních průzkumů a zjištění.

Nářek nad mravním zpustnutím

Gildas se vyhnul obvyklému dějepisnému popisu, vystavuje na odiv zaslíbení Bohu a své pojednání prokládá hojnými odkazy na Bibli, co chvíli si vypomáhá příměry ze Starého i Nového zákona, aby pokáral hříšné, ba přímo vražednické počínání svých současníků, aby odsoudil mravně nepřijatelné počínání panovníků i kléru, aby stávající dění vyložil jako boží trest. Předsevzal si, že bude „žalostně naříkat a lkát nad obecnou ztrátou dobrých skutků a hromaděním skutků zlých,“ a tento záměr dodržel. Své pojednání končí hořkou výtkou: „Opili jste se častým pácháním hříchů a zmítáte se nahromaděnými zločiny jako vlnobitím, které se na vás neustále valí.“ Gildas pomíjí časové ukotvení, takže příslušné letopočty (uvedené v doprovodných editorských poznámkách) se musely dohledávat porovnáváním jiných pramenů.

Gildův spis býval ceněn, a tudíž v dobách pozdějších hojně opisován. Proto sotva překvapí, že v Anglii se dočkal tištěného vydání záhy po vynálezu knihtisku. V tuzemském prostředí se s Gildovým dílem setkáváme poprvé.

O zkaze Britanie 1