Existence muzea ve Zlíně nám dnes připadá jako naprostá samozřejmost, nebylo tomu tak ale vždy. Poprvé je zmiňován záměr založit muzeum ve Zlíně v roce 1918, pak se o založení muzea pokusila zlínská radnice až v roce 1924, ale neúspěšně. Teprve s podporou firmy Baťa se podařilo muzejní projekt realizovat a Museum města Zlína v roce 1935 zaregistrovat ve Svazu československých museí.
Srdcem této instituce ale byla především sbírka exotické a historické obuvi s poněkud jiným osudem. Tu tvořili zástupci firmy Baťa, kteří dováželi obuv z celého světa už ve 20. letech 20. století, zřejmě jako rarity nebo zdroj inspirace. O malou sbírku se starala návrhářka Anežka Chmelařová v modelárně firmy Baťa, později modelář Josef Labuť a dokonce redaktor časopisu Zlín, Josef Vaňhara.
A právě autor ukrytý pod zkratkou Va napsal v baťovských novinách Zlín | Sdělení zaměstnanců firmy Baťa dne 24. května 1930, že zhruba o týden později bude ve druhém poschodí klubovního domu (tedy zlínského zámku) otevřeno malé muzeum, jehož podstatnou částí je vzácná sbírka obuvi různých národů a různých dob. „V několika skříních je tu obuv desítek národů civilisovaných i primitivních, obuv, která nese stopy tisíciletých tradic a v níž se odráží věrně povaha toho kterého národa i okolností, ve kterých žije,“ psal tehdy autor.
Snad jen málokterá muzejní sbírka měla tak pestrý osud. Záhy po prvním vystavení na zámku se odstěhovala do Památníku Tomáše Bati, odtud po bombardování v roce 1944 do Studijního ústavu a z něj v roce 1948 do Školy umění. Když bylo v roce 1953 zřízeno krajské muzeum, stala se obuvnická sbírka jeho součástí – a po sedm dalších let byla uložena v depozitářích na hradě Malenovice, protože chyběly výstavní prostory. Znovu ji návštěvníci spatřili v roce 1959 ve správní budově n. p. Svit Gottwaldov v expozici Technického muzea obuvnictví. Zde sbírka utrpěla těžkou ránu, kdy bylo kvůli technické závadě parovodu zničeno přes tisíc sbírkových předmětů. Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně tak sbírku přebíralo v roce 1996 chudší o řadu unikátních exponátů. V roce 2003 se sbírka představila na nové adrese, bývalé bráně Svitu, kde setrvala až do dalšího – v pořadí již sedmého – stěhování na současnou adresu ve 14|15 BAŤOVĚ INSTITUTU v roce 2013.
Dnes je obuv z původně baťovské sbírky součástí expozice Princip Baťa: dnes fantazie, zítra skutečnost ve 14. budově továrního areálu a patří k nejoblíbenějším částem muzea. Na šest stovek exponátů v expozici představuje to nejlepší z několikatisícového fondu, jenž i dnes spravuje Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně. Současným kurátorem sbírky je historik Michal Heinrich.
Muzeum si tedy v těchto dnech připomíná 90 let od první veřejné prezentace svého „rodinného stříbra“. K prohlídce unikátní obuvnické sbírky můžeme pozvat prostřednictvím slov napsaných před 90 lety: „Ještě mnoho a mnoho jiné, různé obuvi… je v této vzácné a možná jedinečné sbírce, kterou vám odporučujeme shlédnouti. Zklamáni jistě nebudete.“ Platí to totiž dodnes.
Foto: archív Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně
| < Předchozí | Další > |
|---|
Čeští intelektuálové již od dob národního obrození s oblibou řešívali, kam český národ vlastně patří. Zda by se podle společného (slovanského) původu měl přimknout k Rusku, případně k bolševickému Sovětské...
V Pražské botanické zahradě Troja probíhá v těchto dnech výstava afrických soch. Exponátů je necelá stovka, a kdyby se Vám některý z nich líbil, můžete si ho dokonce koupit. Celá výstava je totiž prodejní. Veřejnosti bude přístupná až do 1.září.<...
„Přesně to jsem potřebovala.“ je věta, kterou jsem zaslechla při odchodu z divadelního představení Žena filmového kritika a měla jsem dost podobné pocity. Po pracovním dni toto velmi vtipné divadlo opravdu „bodlo“.
Kdyby na začátku své filmové kariéry Nataša Gollová vytvořila postavu princezny, možná by to byla ta nejněžnější a nejkřehčí princezna, jakou mohl kdy český film mít. Takovou roli však na Barrandově nikdy nedostala. Ale přece ji role éterických dívek...
