Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Pokud vás zajímá historie, přečtěte si něco o dějinách města Ústí nad Labem. Možná budete překvapeni, co všechno se dozvíte. Loňský letopočet s devítkou na konci nám prostřednictvím dochovaných středověkých listin připomenul dva nejdůležitější momenty města. Glejtem z roku 1249 se město stává královským a o něco později, bylo to v roce 1319, byl postaven hrad Střekov. A co bylo dál? 

Historii hradu připomíná v ústeckém muzeu již otevřena zdařilá „galerie“ obrazů a obrázků pod názvem 700 x jinak – viz Dominanta hradu Střekova slavi 700 let od svého vzniku

Zastavme se nyní na chvíli a připomeňme si nejdůležitější události města.

Zastavení první

O území kolem řeky Labe byl vždy zájem, jak dokazují archeologické nálezy z různých dob a různých kultur. Kolem Žďárského potoka se nacházely pozůstatky od neolitu až po halštat  - žárový hrob kultury zvoncovitých pohárů, kultura laténská (keltská), lužická (doba bronzová a železná). U řeky Bíliny se nacházelo pohřebiště pastevecké kultury se šňůrovou keramikou. Archeologický výzkum pod dálnicí D8 objevil sídliště z eneolitu (doba měděná s kulturou pozdně jordanovskou nálevkových pohárů, proslulá megalitickými stavbami). Hrbovice pak vydaly poklady mladší a starší doby kamenné. Také se našla sídliště únětické, lužické a laténsko-římské kultury. Největší šok archeologům připravilo dnešní Mírové náměstí nalezením kosterních pozůstatků mamuta, což znamená osídlení před 15 tisíci lety. Z mladší doby kamenné pak pozůstatky rondelu, což je svatyně z doby před 6-7 tisíci lety (neolit), keramika rovněž z tohoto období a navíc ještě gotický portál ze 14. století.

Předpokládá se, že osada v Ústí vznikla již před rokem 993, kdy se vybíralo clo a jeho část - desátek byl určen knížetem Boleslavem II. ve prospěch Břevnovského kláštera. Původně se vybíralo clo z cesty po vodě. Dovážela se sůl a vyvážely naturálie – kůže, vosk, med. Později, kdy trh už fungoval přímo ve městě, také chmel, slad, víno, kovy, kovářské výrobky i otroci. Po křížové výpravě v roce 1158 povolává kníže Vladislav II. do země německý řád Johanitů k rozšíření křesťanství.

Písemně je doložena až svatba dcery knížete Břetislava, Žofie, se synem míšenského markrabětem Oty v roce 1186, což vede k domněnce, že už tehdy tu stál hrad. Ve sporu doksanského kláštera s městem Litoměřice v roce 1262 je jako svědek uveden měšťan Petr z Ústí. S rozvojem obchodu bylo nutno mimo zabezpečení hranic zajistit i ochranu kupeckých cest. Do severních Čech začínají pronikat od 10. století celé rody ze Saska či Duryňska a usazovat se tady. Území tehdy patřilo k českému království, známý hrad Königstein založil právě Václav I. (1233).

O právu a povinnosti opevnit město hradbami se dozvídáme z listiny Přemysla Otakara II. z roku 1276. Zároveň výnosy z příjmu městského soudu jsou městu ponechány na stavební náklady. Dnešní ulice Velká a Malá Hradební vedou přesně tudy, kudy se táhly příkopy městských hradeb. Muzeum v rámci letošních oslav ta místa označilo poutači podle jednotlivých bran.

Zařazení mezi města královská samozřejmě přináší určitá privilegia. Kromě samosprávy také hospodářskou prosperitu i posílení vojenského významu, i když čas od času bylo město zastaveno jinému majiteli. Václav I. dává Ústí nad Labem do  držení míšenskému šlechtici Enkenbertovi hned v roce 1249. V roce 1262 si však  Přemysl Otakar II. bere město zpět. V roce 1283 bylo Ústí opět společně s dalšími městy zastaveno Ottovi Braniborskému. Ústí nebylo velké, sloužilo zejména k výběru cla, ale vedly tudy důležité obchodní cesty, zejména po řece. V roce 1423 král Zikmund zastavuje město saskému kurfiřtovi, který si přivedl vlastní posádku. To se v době husitské městu nevyplatilo. Husité po bitvě na Běhání roku 1426 město vypálili, a to se stalo několik let neobyvatelné. Teprve v roce 1480 král Vladislav II. Jagellonský přislíbil, že město už nikdy nebude zastaveno nebo pronajato.

Prameny: Ústí, město nad Labem, Vladimír Provazník

Foto: ústecké muzeum www.muzeumusti.cz