Devátý ročník soutěžní přehlídky Young Architect Award má téma Znovuoživení periferie našich měst. Soutěž je určena pro studenty a začínající architekty do 33 let.
Soutěžící musí zpracovat nejen vlastní projekt, ale i identifikovat a vyhledat problémové periferie uvnitř, nebo na okraji měst. Mohou to být návrhy jak proměnit města a obce, oživit opuštěná místa dopravních koridorů, či takzvaná místa na rozhraní měst.
Účastníci si zvolí lokalitu z doporučených partnerských měst, nebo vlastní, kterou považují za problémovou a zároveň splňuje kritéria soutěže.
Odborná porota pod vedením Petra Stolína, držitele první České ceny za architekturu 2016, bude hodnotit výběr tématu práce, koncepčnost a znalost kontextu, vnitřních a vnějších souvislostí a vlivů. Dále bude klást důraz na kvalitu architektonického a urbanistického řešení, přínos pro životní prostředí, udržitelnost, novátorství a originalitu práce. Výsledky soutěže budou vyhlášeny první den mezinárodního stavebního veletrhu FOR ARCH, který se bude konat na podzim letošního roku v Praze. Loňský ročník soutěže byl věnován Architektuře mimo čas. Odborná porota vybrala ze 76 prací 18 studií, které se účastnily finále.
Soutěž provází putovní výstava přihlášených prací, organizovaná ve spolupráci s tuzemskými univerzitami, kde lze studovat obor architektura a s městy, v nichž sídlí. Každá zastávka putovní výstavy tak vytváří příležitost a prostor pro tolik potřebný dialog. Výstavy probíhají vždy cca 3 týdny. Tradiční zastávky budou Praha, Brno, Ostrava, Olomouc, Liberec.
Ctibor Čejpa, podle podkladů ABF
| < Předchozí | Další > |
|---|
Skupina Poutníci, František Nedvěd, Pavlína Jíšová a přátelé vystoupí 1. prosince v Domě kultury v Kroměříži. Pro místní publikum, které se v říjnu dočkalo recitálu Karla Plíhala a které během listopadu ještě uslyší Pavla Foltána, je tak na první prosi...
Nejen divadlo, ale také netradiční zážitek v běžně nepřístupných prostorách nabídne divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten s novinkou Rezavá Anna aneb Zač je toho kost! Za hřích by přitom stál už příběh vycházející z pověstí o Rezavé Ann...
Je zajímavé, že z klasiků japonské kinematografie je u nás nejvíce a vlastně jako jediný znám právě Akira Kurosawa. Naproti tomu tvůrci jako Kaneto Šindo, Jasudžiro Ozu nebo Kendži Mizoguči, jakkoli též celosvětově uznávaní, jsou u nás pomíjeni. Na roz...