Dny evropského filmu 2022

Dny evropského filmu 2022

def22 perexZačalo jaro, a byť jitra jsou stále chladná, filmové fandy snad rozehřejí chystané DNY EVROPSKÉHO FILMU 2022, první vlaštovka oznamující, že se snad dočkáme i dalších filmových přehlídek a festivalů. Začínají ve středu 6. dubna v Praze, v dalších dnech následují v Ostravě a Brně, aby posléze zanechaly své ozvěny ještě v dalších českých, moravských a slezských městech (Hradec Králové, Hodonín, Červený Kostelec, Jablonec nad Nisou, Boskovice, Havířov, Vrchlabí, Šumperk), dokonce lze několik filmů spustit on-line. Celá akce se uzavírá 13. dubna, ve většině měst však končí dříve – v Praze třeba již 10.4.


Sociální sítě a nedůvěra jako prokletí
Aby diváci měli ulehčený výběr, organizátoři nabídku (většinou pochází z loňska) rozdělili do několika sekcí. Například prvotiny, uváděné pod shrnujícím názvem POPRVÉ, prozrazují, že jejich tvůrci se vehementně hlásí o pobyt na výsluní, byť ponejvíce spíše festivalové, neboť ohlas v kinech bude asi slabší. Třeba z Rumunska dorazil snímek #dogpoopgirl, obírající se zhoubným dopadem sociálních sítí. Jak nedávno ukázal vysoce oceňovaný (rovněž rumunský) Smolný pich, varující před umísťováním choulostivých milostných hrátek na internet, i tady zdánlivá banalita rozpoutá orgie nesnášenlivosti. Stačilo, aby se v metru vykadil pejsek, a pro jeho paničku začne peklo, protože kdosi to hbitě zaznamenal a poslal do světa.

Začínající umělci bývají zpravidla mladí, takže mívají hodně pochopení pro mladičké hrdiny, kteří často obtížně nacházejí svou seberealizaci, svazováni jak politickými tlaky (jak je tomu v maďarském filmu Smazat Franka, jehož hrdina zpívající v zakázané kapele končí v blázinci), tak nedůvěrou okolí (protagonista belgického Zelenáče by se rád prosadil jako motocyklový závodník). A vzácné nejsou ani případy, kdy hrdinové a hrdinky teprve ohmatávají své možnosti a nadání, někdy překvapováni jejich záhadností.

Osloví experiment a naléhavost?
Sekce FILM A HUDBA nabídne několik děl hraných i dokumentárních, jejichž ústředním tématem je právě hudba a její nejrůznější podoby. Hudba může totiž nabýt rozměr vzdoru, kdy je provozována navzdory covidovým opatřením, ale také může působit tíživě, ať již v podobě slávy, kterou je obtížné unést, nebo skrze sluchové šelesty, dohánějící až k šílenství, spatříme i dceřinu filmovou výpověď o své extravagantní matce-zpěvačce.

Jestliže tyto dvě sekce obsahují tituly u nás dosud neuvedené (a nejspíš to tak zůstane i nadále), v dalších tematických okruzích nalezneme hojně snímků, které již v tuzemských kinech uvedeny byly, nebo je teprve zdejší premiéra čeká. V cyklu nazvaném BEZ RODIČŮ nalezneme např. pozoruhodné animované snímky domácí provenience Moje slunce Mad (domácí publikum jej odmítlo kvůli „sluníčkovitému“ zakotvení v Afghanistanu) a Myši patří do nebe (zde naopak překvapí vysoká návštěvnost), pozoruhodné úrovně dosáhl zejména polský snímek Nezanechat stopy, který zpracovává skutečnost událost z komunistické éry, kdy se režim pokusil zaretušovat ubití mladičkého studenta, jenž se provinil drzostí vůči podezíravé policii.

def22 mysi patri do nebe

Myši patří do nebe

Umírá naděje opravdu jako poslední?
V sekci HVĚZDY čekají mnohými mezinárodními i domácími cenami již ověnčené tituly. Sem určitě patří vpravdě (celo)evropský film Quo vadis, Aida?, který se odehrává za jugoslávské občanské války v Srby okupované Srebrenici. Titulní hrdinkou je tu tlumočnice, pracující pro mezinárodní mírové sbory (a tudíž do jisté míry privilegovaná), které – jak se ukáže – nejsou schopny zabránit vůbec ničemu. Z Francie pochází výpravný přepis Balzacova románu Ztracené iluze, ověnčený sprškou Césarů. Prý pečlivě vykresluje dění zhruba před dvěma staletími a dokazuje skrze propast času, že tehdy stejně jako dnes není umělecké sebeprosazení nijak snadné, dokonce vyžaduje zříci se sama sebe a svých ideálů.

def22 Quo vadis  Aida

Quo vadis, Aida?

Cyklus NADĚJE se zaměřuje na snímky, které hledají soulad s přírodou a nadhazují otázky týkající se udržitelnosti dosavadního životního stylu a ekologických záležitostí obecně. Zdá se, že zajímavější a vizuálně atraktivnější budou dokumenty, např. francouzský Sněžný levhart, který se odehrává v tibetských horách, slovenský The Sailor, zachycující celoživotní zpytování starého námořníka, nebo nizozemská Chuť touhy, pojednávající o ústřici coby symbolu smyslnosti, touhy i luxusu.

Máme se bát?
Retrospektivní sekce CHLADNÁ KREV nabídne několik děsuplných, krvavých a vůbec hrůzostrašně napínavých děl, která vznikla v uplynulých dvou desetiletích a různou měrou oslovila i zdejší publikum. Z pětice nabídnutých filmů bych upozornil hlavně na španělský hororový thriller Faunův labyrint (2006), až nelítostně přesný a naléhavý v historickém zakotvení, kdy mladičká dívenka uniká před hrůzami frankistických násilností do sebezničujícího světa fantazie. Režisér Guillermo del Toro, dnes etablovaný v Hollywoodu, tehdy ještě natáčel sugestivní, vrcholně znepokojující výpovědi.

def22 faunuv labyrint

Faunův labyrint

Takže závěrem: nejen tyto filmy, které jsem zmínil, stojí na Dnech evropského filmu za pozornost. Zájemci však mohou obhlédnout i doprovodný program, tvořený besedami a diskusemi s tvůrci, animační dílnou, výstavou, nechybějí ani „vzdělávací“ projekce pro školy. Takže z nabídky si vybere snad opravdu každý.

def22

Dny evropského filmu 2022
29. Dny evropského filmu: 6. - 13. 4. 2022 (www.eurofilmfest.cz)

Foto: akce


 

Přihlášení



Soutěže

Za časů ušatých čepic…

Jo, jo, to bývaly časy. Venku nasněžilo, mráz lezl za nehty, děti sáňkovaly a koulovaly se, oblečení samý sníh a boty promáčené, dobře bylo. Prý tehdy světem chodil medvědář, který na poutích a jarmarcích předváděl svého medvěda.
Jonathan Livingston

Krása vsakující se do míst, kde žijeme...

Začala bych duchem místa. Odkazem mých předků. Nalezením svých silných míst. A začala kolem sebe tvořit krásu, která se podle autorky bude vsakovat do místa, na kterém žijeme. Zamyslela jsem se. Znáte ty lidi, kteří umí udělat domov kdekoliv? U kterých je vám krásně, protože z ničeho udělali mnoho? Tak tady bych si byla jistá, že tito lidé vědí, kam náleží.
GRADA
Banner

Videorecenze knih

Rozhovor

Seriál k měsíci čtenářů: Knihovny pro K21, Praha + pobočka Dittrichova

brezen-mesic-ctenaru 200Regály plné knih, u počítače dáma či pán, který obřadně přebírá vracené knížky a zapisuje nově vypůjčené. Místnost specificky vonící – tak voní jenom tištěné publikace, stojící jako vojáci v řadách. V sále tichý šum, jak...

Hledat

Literární soutěže jsou jednou z nejlepších cest, jak dát o sobě vědět

Lucie Hlavinková, která se poprvé proslavila knížkou pro děti, je patronkou naší literární soutěže, která právě skončila a čeká na vyhlášení svých vítězů. Lucie nám na sebe prozradila, jak se stala spisovatelkou, čemu se nejraději věnuje a co nového připravuje pro své čtenáře.

Z archivu...

Čtěte také...

Šmakova dračí poušt je úrodná na velkolepé akční scény a speciální efekty

elfka perexAkce a zas jen akce, Peter Jackson ždímá Tolkienova Hobita dokonale a posouvá humorně laděnou fantasy pohádku do rozbředlých vod amerických akčních velkofilmů.  Obecně se dá říci, že ve světě filmu platí jednoduché pravidlo. Úspěch rovná se peníze a...


Literatura

Legrace v začarované třídě

zacarovana trida perexTak tuhle knihu napsala Ivona Březinová fakt parádně! Začarovaná třída je přesně to, co jsem hledala. Potřebuji obdarovat synovce, který je teprve prvňáček. Věřím však, že příběhy dětí, které ...

Divadlo

Hadry, kosti kůže. Miroslav Hanuš exceluje v roli Wericha

hadry perexVila na Kampě – U Sovových mlýnů 501/7. Dříve Dobrovského, dnes Werichova vila. Od roku 1945 až do své smrti roce 1980 zde žil „národní klaun a národní rabín“ Jan Werich. V roce 1948, půl roku po odchodu Jiřího Voskovce, se sem do přízemí nastěho...

Film

Česká televize přichází s podzimními novinkami


PodzimAčkoli momentální tropické teploty nenasvědčují, že by mělo léto jen tak skončit, pragmatický kalendář ví své. Polovina prázdnin je definitivně za námi a ta druhá jako naschvál uteče nepřiměřeně rychle. Nad touto kvapnou prázdninovou pomíjivostí se sn...