Akce a zas jen akce, Peter Jackson ždímá Tolkienova Hobita dokonale a posouvá humorně laděnou fantasy pohádku do rozbředlých vod amerických akčních velkofilmů. Obecně se dá říci, že ve světě filmu platí jednoduché pravidlo. Úspěch rovná se peníze a vyprodaná kina. S tím souvisí i fakt, že podle této jednoduché logiky je nutné filmovou látku vytěžit až do mrtě. Dá se říci, že Peter Jackson v nejnovějším díle své středozemské kalvárie potvrdil toto pravidlo dokonale.
Všichni sice dobře ví,že Jackson točí filmy pro anonymní masu diváků lačnících po velkolepých akčních scénách a speciálních efektech, pokud tedy pomineme jeho začátky s Braindead či Vesmírnými kanibaly. Na druhé straně to, jak tento pravděpodobně doživotní vlastník monopolu na filmové adaptace Tolkienových knih zatočil s Hobitem zvedne ze židle i nejednu smířlivější dušičku. Pána prstenů vzhledem k celkově akčnějším a dospělejšímu charakteru literární předlohy, skousli snad všichni. Ale točit v podobném duchu i Hobita, který je ve své podstatě spíše takovou mírumilovnou pohádkou pro děti, to už je poněkud silná káva.
Není se ale čemu divit. Komerce vládne filmovému světu a prodeje táhne hlavně akce a hvězdné obsazení. To vše by se pak mělo, pokud chceme hovořit o úspěchu na úrovni, zabalit do lákavého trojrozměrného kabátku. A jak jinak přitáhnout do kin mladší generaci neseznámenou s jemnou poetikou Tolkienova literárního světa než na provařený obličejíček Orlanda Blooma. Pravověrný fanoušek Středozemě tak musí stisknout zuby a zamáčknout slzu nostalgie. A to především nad tím, že spíše než věrné převedení Tolkienovy knižní prvotiny na filmová plátna připomíná Jacksonův Hobit akční prequel k filmovému Pánu prstenů.
Stejně jako v případě svého předchůdce obsahuje i Šmakova Dračí poušt celou řadu vedlejších dějových linek a přidaných postav, po kterých byste v knižní předloze pátrali marně. V konečném důsledku nejnovější Hobit představuje poměrně obsáhlý úvod zasazující události předcházející pouti společenstva za zničením prstenu do širších souvislostí Tolkienova univerza. Do hry se tu tak vrací nejen lesní čaroděj Radagast známý z prvního dílu, ale i Sauron. Obě postavy jsou ale nakonec pevnou součástí Tolkienova světa a představují dobrou záminku pro to natáhnout děj poměrně útlé knížečky na třídílnou trilogii. Zamrzí snad jen to, že stejně jako v případě Pána prstenů, kde se Jackson rozhodl ostentativně ignorovat postavu Toma Bombadila, podobným způsobem zpracovává i Mědeda, jehož úloha v celém příběhu je v podstatě odbyta několika nic neříkajícími scénami. Jackson si zkrátka Tolkiena upravuje jak se dá k nevoli skalních Tolkienových fanoušků marně plačících nad McDonaldizací jejich oblíbeného spisovatele.
Avšak ani v tom, co si Jackson vytyčil, se jeho snímku nedaří působit více než pouze uspokojivým dojmem. Snad by ani nevadilo, že je Jacksonova Středozemě generickým fantasy světem v mnohém doslova připomínajícím nastavovanou kaši z převařeného Pána prstenů, která je divákům servírována stále do kola až do vymření i těch posledních zbývajících mozkových buněk. Problémem je však spíše Jacksonova snaha vytěžit z potenciálu literární předlohy co nejvíce ve snaze natočit akční blockbuster, který by ve svém důsledku připomínal a snad i překonal jeho středozemskou prvotinu..
Tam, kde se mu nedostává literárního základu, Jackson zapojuje inovaci. Především pak sází na akci a skřety kosícího Legolase, jehož akrobatické kousky vám zcela určitě přivodí nejeden ironický úsměv. Z Tolkienovy pohádky se tak jakoby mávnutím kouzelného proutku stává akční groteska strhávající literární předlohu do šedi filmové průměrnosti, v níž všudypřítomná vata nahrazuje obsah. Tento dojem nemůže zvrátit ani rozvíjející se emotivní vztah mezi trpaslíkem a elfkou, který s veškerým respektem k Tolkienovu světu působí nemístným a chvílemi až trapným dojmem. A taková je i Středozemě nahlížená očima Petera Jacksona, průměrná, zbavená originality a mystiky. Ve své konečné podobě tak spíše než obdivovaný vzor zakladatele fantasy žánru připomíná degenerovaný odvar z jeho současných forem.

Warner Bros, Entertaiment s.r.o.
| < Předchozí | Další > |
|---|





Březen býval měsícem knihy, starší ročníky si to dobře pamatují. Asi i v dřevních dobách býval touto dobou propad prodejů (i když se na ně asi tenkrát tolik nehrálo) a tak byl jarní měsíc vybrán jako vhodný ku čtení. Na nějaký čas nám, milovníkům...
Je hezké, když dva ctihodní vysokoškolští profesoři Peter Michalovič a Vlastimil Zuska (oba přednášejí na filosofických fakultách, první v Bratislavě, druhý v Praze) se oddají k...
V Jihočeské vědecké knihovně v Českých Budějovicích (Lidická 1) se ve středu 1. března 2023 od 17 hod. uskuteční slavnostní vernisáž putovní výstavy portrétních fotografií Osudy Romů za druhé světové války. Fotografie představují silné osudy ro...
Měsíc po premiéře nové inscenace Švandova divadla Scény z manželského života, jsem i já vyrazila na představení. Inscenace vychází ze slavného stejnojmenného filmu Ingmara Bergmana, který napsal pro svou bývalou lásku Liv Ullmann a vycházel ve scénáři ...
Zuří první světová válka. Rakouské impérium se pomalu, ale jistě blíží k svému konci. Komisař Mondl přijíždí z Vídně do malého českého městečka, aby vypátral pachatele vraždy mladého důstojníka, kterou místní četníci považují za...