Divoká stvoření jižních krajin: dokonalý film s dojemným a naivním poselstvím
Banner

Divoká stvoření jižních krajin: dokonalý film s dojemným a naivním poselstvím

Tisk

divoka stvoreni jiznich krajinV porovnání s blockbustery letošního léta trhajícími rekordy v multikinech působí Divoká stvoření jižních krajin jako blesk z čistého nebe. Celovečerní debut Benha Zeitlina, oceněný na festivalech v Cannes a americkém Sundance, vás ohromí svou upřímností a poselstvím, které vás vrátí do vašich dětských dnů.

 

 

Zdá se, že téma New Orleans na pokraji přírodní katastrofy má k Benhu Zeitlinovi poměrně blízko. Po jeho uvedení v režisérově prvním krátkém filmu Glory at sea se zde totiž opět vrací v podání jeho celovečerního debutu nazvaném Divoká stvoření z jižních krajin. Kdo by čekal syrové zpodobnění drsné reality obalené nezbytnou ekologickou agitkou, bude pravděpodobně zklamán.  Namísto toho se tu hlavní vyprávěcí formou stává metafora zprostředkovaná barvitými filmařskými postupy.  Prostředí malé komunity izolované od okolního světa vysokou protipovodňovou zdí se v Zeitlinově podání stává pouhou kulisou fantaskního světa malé hrdinky, plného palčivých a nezodpovězených otázek.

Prostřednictvím šestileté holčičky Hushpuppy žijící se svým nemocným otcem režisér diváky uvádí do surrealistického světa malého dítěte, který ostře kontrastuje s šedým a sociálně ponurým okolím. To vše obaleno  všeobjímajícím optimismem a naivitou dětské hrdinky vytváří tragikomickou atmosféru snímku, která má nejlepší předpoklady k tomu vás ohromit. Je otázkou, zdali k tomu nejvíce přispívá dětsky upřímná role hlavní hrdinky v podání talentované Quevenzhané Wallis, anebo výborné výkony některých neherců, včetně Dwighta Henryho coby hrdinčina problematického otce.  Výsledný koktejl otírající se zlehka o některá typicky americká klišé (nezávislost, tvrdohlavá neústupnost místních) působí velice dobře. Když si k tomu všemu přičtete vizuálně atraktivní záběry kamery Bena Richardsona, vychází vám snímek, který by si minimálně ti náročnější z diváků rozhodně neměli nechat ujít.

divoka stvoreni jiznich krajin

Ovšem jak to tak bývá téměř se vším, ani nejnovější  Zeitlinův snímek ověnčený vavříny z Cannes a Sundance není dokonalý. Oním pověstným kamenem úrazu Divokých stvoření z jižních krajin je samotný příběh, který začne zhruba v polovině snímku poněkud dýchavičně přešlapovat na místě, jakoby v nejistotě, kterým směrem se to vlastně má pod taktovkou režiséra vydat.  Zdá se, jako by právě v druhé části filmu došel Zeitlinovi jeho vypravěčský dech a on se namísto toho rozhodl přesunout takřka celé těžiště filmu na vizuální stránku věci. Osa filmu se tu přesouvá zcela do fantazie malé hrdinky a logicky se tak děje na úkor děje, který v závěrečné fázi začíná působit poměrně rozpačitým dojmem. Vrcholem všeho je pak hrdinčino hledání matky těsně před koncem snímku a její závěrečné rozhřešení, které působí jako poněkud narychlo nastavovaná kaše.

divoka stvoreni jiznich krajin

To vše jsou ale pouhé drobné skvrny na jinak zcela dokonalém filmu s dojemným a zároveň dětsky naivním poselstvím. Pokud si potrpíte na úchvatné, vizuálně kreativní záběry a zároveň od filmu jakoby přirozeně očekáváte i nadhodnotu v podání uměleckého přesahu, je docela dobře možné, že si Zeitlinův snímek upřímně zamilujete. Divoká stvoření z jižních krajin jsou totiž jasným důkazem toho, že i v dnešní době plné 3D technologií a speciálních efektů je stále ještě možné točit kvalitní filmy, které tuto nadhodnotu nabízejí. Je jen škoda, že jich není víc.

divoka stvoreni jiznich krajin

Divoká stvoření jižních krajin / Beasts of the Southern Wild
USA / 2012 / 92 min.
Drama
Režie Benh Zeitlin
Scénář Lucy Alibar, Benh Zeitlin
Kamera Ben Richardson
Hudba Dan Romer, Benh Zeitlin
Střih Crockett Doob, Affonso Gonçalves
Hrají Quvenzhané Wallis, Dwight Henry, Jonshel Alexander, Marilyn Barbarin, Kaliana Brower, Joseph Brown, Nicholas Clark, Henry D. Coleman a další...
Premiéra: 9. srpna 2012

divoka stvoreni jiznich krajin plakat
Zdroj foto: Aerofilms

 
.


 

Přihlášení



Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Benjamínek zlínského divadla Tomáš Červinek: „Přijít do nového kolektivu není nikdy jednoduché“

200rozJak jsme již psali, soubor Městského divadla Zlín v 68. sezóně oživili dva Tomášové – Tomáš David a Tomáš Červinek. S druhým jmenovaným, který je nyní nejmladším hercem divadla, vám nyní přinášíme rozhovor. Popsal nám, jak probíhala jeho studia a předev...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.

Z archivu...

Čtěte také...

Quentin Tarantino a jeho Historky z podsvětí

tarantino perexQuentin Tarantino se narodil 27. března roku 1963 své teprve šestnáctileté matce. Jeho otec ho opustil velmi brzy, a tak jeho matka byla samoživitelka. Když neměl kamarády, tak svůj volný čas věnoval četbě komiksu, seriál...


Výtvarné umění

V Hanáckých Athénách je k vidění fotografická výstava Neobyčejně obyčejní – Obyčejně neobyčejní

obycejne neobycejni200Výstava nazvaná NEOBYČEJNĚ OBYČEJNÍ – OBYČEJNĚ NEOBYČEJNÍ, která bude otevřena ve foyer Domu kultury v Kroměříži od 17. ledna do 17. února 2023, nabídne černobílé fotografie Roberta Rohála. Tentokrát to jsou především snímky vě...

Divadlo

ZLOMVAZ 2012
ImageLetošní festival DAMU - ZLOMVAZ se uskuteční od 8. do 12. května. 19. ročník tradičního divadelního festivalu je pořádaný pro studenty a pedagogy uměleckých škol z České republiky, Slovenské republiky a Polska. Jedná se o ...

Film

Kronika – každý neumí být superhrdinou
ImageAsi neexistuje nikdo, kdo by neznal slavné, kladné hrdiny, jako je například Superman. Připadá nám jako samozřejmost, že své nadpřirozené schopnosti využívají jen k pomoci a ochraně lidí. Ale předsta...