Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Film Policajt ze školky (1990) ve své době ukázal, že i typicky akční hrdina jako Arnold Schwarzenegger musí jednou za život řešit problém, který má většina z nás. I královny musí chodit na záchod a se zbraní v ruce se nedá mávat před každým, koho na ulici potkáte.

John Kimble je policajt z protidrogového, který se věnuje pátrání po těch největších mafiánech. Je oddaný své práci, povinnosti a znechucený ze spousty běžných lidských starostí. Aby se podobný člověk jednou za život podíval na místo, jakým je obyčejná mateřská školka, k tomu už je třeba pořádný důvod.

Bezcitný vrah a zločinec Crisp má v jedné takové školce svého ztraceného syna. A jakmile se konečně dozvídá, kde je, jde si pro něj. Kimble se svou policejní partnerkou tomu mají přirozeně zabránit, nicméně akce neprobíhá tak snadno, jak by možná měla.

Jde o jeden z mála dobrých filmů, ve kterém se nenásilnou formou prezentuje vztah rodičů ke svým dětem a obecně lidí k rodině jako takové. Autoři příběhu si očividně položili jednu otázku. Kam bychom mohli vecpat zažraného workoholika, který je oddaný své kariéře? Do mateřské školky!

Kimble by normálně takovou akci odmítnul. Ale jeho kolegyni začalo být z nenadání hrozně zle a právě mají hlídat malého syna zločince, po kterém jde už čtyři roky. Phoebe se mu omlouvá a sem tam přispěje nějakou dobrou radou, ale je jasné, že zvládnout partu nedisciplinovaných malých dětí nebude pro policajta tak jednoduché.

Akční hrdina Arnold Schwarzenegger nehraje jenom ve filmech, kde je to samý pompézní výbuch. Kolem ucha mu nemusí prosvištět každou vteřinu několik kulek, aby byla jeho role zajímavá. Od jisté doby se začal soustředit i na rodinnou komedii. Malí prcci s ním ve škole začínají cvičit a on z toho vyloženě šediví. Nedá se říct, že by byli nějak extra nároční, ale vidět namakanou vazbu nervóznět při opečovávání malých dětí určitě rozesměje nejednu mámu.

Jenže John Kimble má v záloze jeden plán. Malé děti nejsou do určitého věku vůbec samostatné, a tak je příhodné, že ze své třídy udělá „policejní školku.“ Pochoduje kolem dětí s píšťalkou a vymýšlí poučné hry, které děti zaměstnají. A zatímco na Kimbla ostatní učitelky a mámy dráždivě mrkají, akčnímu detektivovi se začíná jeho role vychovatele pomalu líbit.

Zažíváme tak celou řadu hezkých scén, kdy se dětem i vychovateli Kimblovi daří. Číhající drama v podobě zločince Crispa však na sebe nenechá dlouho čekat. Svého syna hledal moc dlouho a ihned poté, co jej pouštějí na podmínku z vězení, si pro něj s pistolí v ruce také hodlá jít.

Prostředí v kruhu rodiny bývá vždy hlavně o dětech a jejich výchově. Někdo bez rodiny nedokáže žít a někomu zase připadá život vedle uječených malých smradů zbytečný a příliš komplikovaný. Detektiv Kimble si však přes svou tvrdou náturu k nim nakonec našel svou cestu. Možná mu začalo připadat, že ochrana zákona před zločinci má něco společného i s lidmi, kteří ještě nedorostli a na svou roli v životě teprve čekají.