Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Nový film „Pí a jeho život“, jehož režie se ujal oscarový Ang Lee, můžeme poprvé zhlédnout, ve 3D provedení, již pár dní před letošním Štědrým dnem. Chlapec, tygr a moře – to jsou hlavní hrdinové neuvěřitelného příběhu, který jsme poznali nejdříve v knižní podobě, a nyní k nám přicházejí se snovou vizuální verzí dobrodružného filmu.

Film „Pí a jeho život“, který nás do světa fantazie nemilosrdně vtáhne, dokazuje, že věda a umění filmařiny prodělaly obrovský skok vpřed, podobně jako tomu bylo u vizuálních efektů v „Titaniku”, v revolučním 3D „Avataru” a u počítačové animace „Zrození Planety opic”. Rychle získáme pocit, že Richard Parker (tygr) je opravdovou postavou a věříme, že je po celou dobu filmového příběhu tygr na člunu opravdu přítomen.

Jsme zachráněni - ty i já - „já“ mladý Pí a „ty“ tygr bengálský?!

Mladý Ind Pí Patel přežije námořní katastrofu. V zájmu svého přežití, zejména pak ve společnosti rovněž přeživšího, ale hladově rozzuřeného bengálského tygra Parkera, musí upřednostnit pozornost na přežití tohoto věčně hladového tygra, aby pak sám mohl nějak přežít také. K neštěstí dojít nemuselo, kdyby se rodina hlavního hrdiny Pí nerozhodla přestěhovat do studené Kanady, kde chtěla prodat zvířata ze své ZOO, aby si zajistila start v novém bydlišti. Ale chyba lávky, přepočítala se, a po jedné bouřlivé noci, z neznámých příčin, čtvrtý den plavby, ztroskotala nákladní loď, na níž se Pí s rodiči a bratrem plavil. Chlapec se náhodou octne v záchranném člunu. Nezachránil se však sám, spolucestující tvořili poraněná zebra, hyena, samice orangutana a Richard Parker. - mohutný bengálský tygr, který si rozhodně nemyslel, že by se v nouzových podmínkách mělo něco měnit na přirozeném průběhu potravního řetězce. Tak jen tiše a skoro nedýchajíce s napětím sledujeme, jak se Pí z chlapce proměňuje v muže, aby dokázal obstát v konkurenci jednoho z největších predátorů naší planety a přežít strastiplnou pouť k pevnině. Film nás provádí neuvěřitelnými dobrodružstvími mladého muže – a zároveň je strhující, ale i duchovní, trýznivý a hlavně vítězný, zábavný a inspirující. „Zvířata nepřemýšlejí stejným způsobem jako lidé a lidé, kteří na to zapomenou, se ženou do záhuby!” varoval našeho hrdinu jeho otec, když přistihl svého synka Pí u mříže tygrovy klece, jak chce tygra Parkera nakrmit kusem masa.

Přežije-li tygr, přežije i Pí

Na začátku dobrodružství je tedy divoký tygr chlapcovým nepřítelem na život a na smrt. Jak se ale postupně učí žít bok po boku, stane se Richard Parker chlapcovou největší nadějí na jeho cestě při hledání domova. Jejich pouto je stále pevnější… Ale proč a jak se to může stát? To zjistíme časem, sledujeme-li film až do konce… Jak Pí, tak Richard Parker však skutečný svět nechápou… Zbyli si jeden druhému – a nic víc. Jako dva trosečníci čelí mnohdy nečekaným problémům. Hladu a žízni, vedru i nebezpečí žraloků, včetně řádících přírodních sil. Přes to všechno však Pí neztrácí naději. Nachází radost v takových maličkostech, jakou je například stará příručka, jak přežít ztroskotání nebo útěchu v krásách oceánu: bioluminiscence, duhové odstíny nádherných létajících ryb, modře mihotavé vlny oceánu a v nich plující šťastná velryba. Díky režisérovu rozhodnutí použít 3D technologii tam můžeme být také a zažívat s chlapcem a tygrem tyto mimořádné a vizuálně ohromující momenty v impozantním filmovém dobrodružství emočně a duchovně bohaté cesty.

Vyvolený Suraj Sharma ze tří tisíců Indů

Během posledních kol konkurzů četl sedmnáctiletý Suraj ze scénáře emotivní monolog a jeho oduševnělost, vřelost a vrozený talent režiséra i studio přesvědčily.„Hledali jsme mladého muže, který svou nevinností upoutá naši pozornost, charakterem ohromí naše srdce a jehož projev by vyzařoval živelnost potřebnou ke ztělesnění hlavní postavy na její cestě,” říká režisér Lee. …“Suraj naplnil celou místnost emocemi, z nichž většinu vyjádřil pouze očima.“

Suraj se musel naučit plavat, musel nabrat váhu a hned zase shodit přebytečná kila svalů, a to vše bez natáčecích přestávek, díky přísnému režimu, dietě a sportu změnili Croughwellové Suraje z 68kilového hubeňoura na 75kilového svalovce. Potom však kvůli natáčení dramaticky snížili jeho váhu na pouhých 59 kg, aby ukázali strasti, kterými Pí prochází. Suraj se učil dovednostem pro přežití na moři (277 dní na otevřeném moři!), naučil se rybařit, postavit plachtu a sbírat pitnou vodu. Většinu času strávil v nádrži vytvářející vlastní vlny. „Jak uvidíte ve filmu, oceán žije svým vlastním životem,” vysvětluje. Suraj „Může mít podobu nestvůry, nebo může být zrcadlem. Je jak zabijákem, tak zachráncem. Oceán je nádherná věc.”

Suraj si teď už v životě jistě poradí sám

Ať už nadále Suraje v životě potká jakékoliv dobrodružství, Suraj Sharma tvrdí, že práce na filmu „Pí a jeho život“ pro něj bude nezapomenutelnou zkušeností. „Stejně jako Pí cítím, že jsem zažil něco nevšedního – emočně, fyzicky, duševně i duchovně. Práce na tomto filmu mi umožnila vidět věci z jiného úhlu. Jsem silnější a už vím, že mohu daleko víc, než jsem si kdy myslel, že je možné. “

A tygr Parker?

Bengálský tygr Parker je výsledkem kouzel počítačové animace, která stvořila vnímajícího tvora, který působí tak opravdově, jako čtyři skuteční bengálští tygři, kteří sloužili jako fyzické předlohy. (Zvířata se na práci ale také podílela.) Thierry Le Portier, trenér zvířat („Gladiátor”), našel tři ze čtyř klíčových zvířat ve Francii a jedno v Kanadě.

Natáčeli jsme v zemi neznámé

Převážně v Indii a na Taiwanu. „Indie je místo, kde je možné skoro všechno,” říká Yann Martel. „Je to místo nekonečného množství příběhů. Příběhů kouzelných i realistických. Indie je kolébkou příběhů.” Scény z chlapcova dětství stráveného v Pondicherry v Indii jsme točili v bývalé francouzské kolonii (francouzské Indii). „Je jedinečná a zbytku světa v podstatě neznámá. Můžete otočit kameru kamkoliv, zapnout ji, a obraz bude prostě nádherný.” Natáčelo se v 18 lokalitách v Pondicherry a okolí a v úvodu filmu se objevilo 600 osob, z nichž byla polovina místní. Scén natáčených v exteriérech se v komparzu účastnilo 5 500 místních obyvatel. Mezitím se tisíce mil odtud v Taichungu na Taiwanu dokončovala vodní nádrž vytvářející vodní vlny. S podporou taiwanských správních orgánů přetvořil režisér Lee spolu s produkčním štábem zařízení taichungského letiště Sui Nan a jeho letištní hangáry na funkční natáčecí studio. Ostrov obývaný klanem surikat byl vybudován kombinací natáčení v lokalitě plné skutečných banyánů (fíkovníky bengálské) v taiwanské botanické rezervaci, scény navržené výtvarníkem Davidem Gropmanem a digitálně vytvořeným prostředím.

Gérard Depardieu?

Ani ve snu by nás nemohlo napadnout, že Depardieu dostane tak maličkou roličku lodního kuchaře. Ale hraje, skutečně jen v kratičké epizodce, která nám však v hlavě uvízne, protože když před ztroskotáním lodi kuchař Depardieu odmítne rodině našeho hrdiny připravit vegetariánské jídlo, neboť maso nejedí, tak se pěkně rozparádí svým klasickým stylem Obeliska: „Já vařím pro námořníky. A taková kráva je také vegetarián, ne, žere trávu, tak co… A pro kari žrouty nevařím!!" Rodina se vzbouří, ale musí vzít zavděk suchou rýží… ale kdyby tušila, co ji čeká v dalších dnech, možná by to brala s úsměvem…!!

O režisérovi jménem Ang Lee

Ang Lee je jedním ze světově nejuznávanějších a nejoceňovanějších filmových režisérů. O jeho bezpočtu cen se zde raději zmiňovat ani nebudeme, je jich totiž opravdu moc. Ang Lee žije od roku 1978 ve Spojených státech. Na univerzitě v Illinois vystudoval divadelní režii a na univerzitě v New Yorku získal titul v oboru filmová produkce. V roce 1995 režíroval Lee „Rozum a cit“ s Emmou Thompson a Kate Winslet v hlavních rolích. Film byl nominován na sedm cen Akademie, včetně nejlepšího snímku, a získal cenu za nejlepší adaptovaný scénář (Emma Thompson za adaptaci románu Jane Austenové). Rovněž režíroval film „Ledová bouře“, „Jízda s ďáblem“, „Tygr a drak“, kasovní trháky „Hulk“ , „Zkrocená hora“ a „Touha, opatrnost“. Jeho nejnovější film „Zažít Woodstock“ byl nominován na Zlatou palmu v Cannes a na cenu pro vynikající film udělovanou GLAAD Media.

Yann Martel

Kniha kanadského spisovatele „Pí a jeho život“ získala Bookerovu cenu. Při přípravách na psaní románu strávil Yann Martel šest měsíců v Indii návštěvami mešit, chrámů, kostelů a zoologických zahrad, a poté celý rok čtením náboženských textů a příběhů o trosečnících. Po těchto přípravách mu samotné psaní knihy trvalo dva roky. Yann Martel zažil během převádění své knihy na filmové plátno novou opojnou zkušenost. Říká k tomu: „Pí a jeho život byl přeložen do 42 jazyků a převedení do filmu je jako přeložení do 43. jazyka. Filmová řeč je univerzální a vidět, jak se příběh vypráví tímto způsobem, je vzrušující.”

Závěrem

I když mám moře osobně ráda, podařilo se mi v něm topit. Ne však utopit. Pomohla mi jedna ženská ruka. Nicméně film doporučuji všem, kdo mají rádi potápění, dobrodružství, mořské živočichy, napětí a chlupatá zvířata. Velmi dobře se odreagujeme, to zaručujeme.

Pí a jeho život / Life of Pi
USA 2012, FOX 2000 Pictures uvádějí film společnosti Haishang Films / Gil Netter Režie: Ang Lee 

Scénář: David Magee, Yann Martel
Kamera: Claudio Miranda
Hudba: Mychael Danna
Hrají: Irrfan Khan (současná postava Pí), Gérard Depardieu (kuchař na lodi) , Suraj Sharma (17letý trosečník) , Rafe Spall, Tabu, Adil Hussain
Doporučená přístupnost: od 12 let
Barevný, dabing i titulky, 127 min
Žánr: dobrodružné drama
Hodnocení: 150 %
Distributor: BONTONFILM, a. s.
Premiéra: 20. prosince 2012

Zdroj foto: Bontonfilm