Pension Lola (1993) je padesátiminutový televizní film dvou komiků, který působí trochu jako rarita. Oldřich Kaiser a Jiří Lábus v něm obsadili úplně všechny postavy a ať už jde o podnapilého vagabunda nebo hysterickou stopařku, nebylo třeba zvyšovat rozpočet dalšími herci. Prostě si roli vystřihl jeden z nich.
Postarší, solidní muž bere někde za městem mladou stopařku a cestou si z ní dělá legraci, že mu selhává motor nebo že jedou v kradeném autě. Dále po cestě je však na zemi nastražený ostnatý řetěz a oba náhodní spolucestující už dojezdili.
Odstrčený pension Lola totiž zeje prázdnotou a hosty je třeba přivést stůj co stůj. Aby to nebylo tak jednoduché, ocitáme se sice ve všedním, ale zvláštním prostředí plném roztodivných charakterů. Dva komici, kteří všechny postavy hrají, totiž potřebují velmi pestré možnosti, jak vyvolat názorové rozdíly a co nejvtipněji je podat. Máme zde opilce s lahváčem v ruce, senilního recepčního, místní šlapku, uchechtanou důchodkyni atd.
I proto je zajímavé, jak přitom skoro polovinu inscenace o nic nejde. Někdy není potřeba epochální příběh, je zkrátka dobré postavy někam vést, nějak ukázat a ono už to půjde samo. Důchodkyně nechce stopařku pustit ke sledování jejího oblíbeného seriálu, slepému recepčnímu někdo ukradl telefon, opilec větří prachy a chce hosty okrást, místní šlapka po tom neznámém cizinci neustále vyjíždí.
Opravdu zajímavá partička. Přeháněli by, kdyby ukazovali zbytečně moc, ale dialogy jsou protkány jenom tím nejzajímavějším, co ještě může vypadat vtipně a to ostatní se jaksi vypouští. I proto film hezky jede, a divák se nenudí.
Situace se však zvláštně vyostřuje. Za každými druhými dveřmi hučí za místními gaunery něco jako výtah, přestože dveře vedou třeba na záchod. Malý trpaslík, který autům propichuje pneumatiky, běhá za ředitelem a pořád očumuje, co se kde děje. Opravdu netradiční způsob podnikání.
Jeden z hostů ale postupně přichází záhadnému ztrácení věcí a tajným průchodům na kobylku. Lidé jsou přirozeně nedůvěřiví a když jde o nové prostředí, rozhlížejí se kolem sebe a zkoumají dobře, s kým mají tu čest. Pension Lola se svými tajnými chodbami působí dost hororově, i když jde v inscenaci hlavně o vtip.Možná proto se na konci dozvídáme, že místnímu zlodějíčkovi barák kdysi patřil a ten vrah, který má v pensionu “prácičku” jde jenom za ředitelem.
Pokoutné bizarní praktiky místních lidí se ve filmu vyprávějí, jakoby šlo o běžnou praxi. Těžko říct, jestli lidé od té doby vyměkli nebo zmoudřeli, každopádně dnes už člověk zažívá hlavně ta dobrodružství, která si předem zaplatí.
Pension Lola
Komedie
Česko, 1993, 45 min
Režie: Jan Pecha
Hrají: Jiří Lábus, Oldřich Kaiser
Zdroj foto: Internet
| < Předchozí | Další > |
|---|
Televize provází náš život víc jak šedesát let. Tato fascinující instituce prošla řadou etap, stále se vyvíjí. Mnohé profese zanikly, nové vznikají. Právě tohoto tématu se dotýká kniha Daniela Růžičky, v které první televizní hlasatelka J...
Dlouho očekávaný horor Eliho Rotha Den díkůvzdání s Patrikem Dempseym v hlavní roli vstoupí do kin ještě tento rok. Žádné klišé o Dni díkůvzdání a vrahovi ale od Rotha, který proslul svými předchozími horory, nečekejte. Poté, co se Černý...
Již tuto sobotu 31. 3. 2012 by si návštěvníci pražského Výstaviště neměli nechat ujít návštěvu kosmetického veletrhu Interbeauty. Uskuteční se tam devátý ročník Mistrovství České republiky Body Art 2012. A že se bude na co dívat!
Mám moc ráda balet. A tak se těším do Severočeského divadla v Ústí nad Labem, kde je v pátek 22.5.2015 na programu představení na motivy Labutího jezera. Má být plné komických prvků a komediálního ztv...
Záhy po nastolení komunistického režimu se vynořily představy, že ani filmové studio Barrandov se nijak neodlišuje od běžných továren, vždyť i v něm se přece vyrábí zboží. Vzápětí převážila víra, že je zbytečné natáčet...
