S paní Jarmilou se hezky »pracovalo« i výborně »kamarádilo«

S paní Jarmilou se hezky »pracovalo« i výborně »kamarádilo«

Hlasatelka 200Televize provází náš život víc jak šedesát let. Tato fascinující instituce prošla řadou etap, stále se vyvíjí. Mnohé profese zanikly, nové vznikají. Právě tohoto tématu se dotýká kniha Daniela Růžičky, v které první televizní hlasatelka Jarmila Šusterové-Horčičková vzpomíná na doby průkopnické a dokladuje, jaké byly začátky televizního vysílání i kterak se dotýkala totalitní moc lidí z obrazovky. S autorem jsme si povídali o této knize, ale nejen o ní.

 

Jak dlouho jste s paní Jarmilou Šusterovou-Horčičkovou knihu psali?
Knize jsme se věnovali dva roky. Pravidelně jsme se scházeli a povídali si o všech údobích jejího života. Nejen o slavných letech, ale i o těch neradostných. Náš vztah se postupně proměňoval v přátelství, které sebou přinášelo otevřenost jejích zpovědí. Ono to u životopisné knihy vlastně ani jinak nejde, musí tu být vzájemná upřímnost a důvěra. Přeci jen se jako autor »vlamuji« do naprosto soukromých záležitostí, a musí být oběma jasné, že je nezneužiji. Pro mě ty dva roky byly moc pěkným obdobím, protože s paní Jarmilou se nejen hezky pracovalo, ale i výborně »kamarádilo«. A prozradím, že jsem míval při svých návštěvách navařeno a napečeno.  

Kdy vlastně nastal onen impuls, napsat příběh jejího života?
Poprvé jsme se poznali v roce 2003. Tenkrát jsem připravoval pro časopis filmového televizního svazu FITES troj rozhovor se třemi hlasatelkami, jež za svou popularitu v šedesátých letech a postoje v letech 1968-1969 zaplatily daň. Normalizační moc jim na začátku sedmdesátých let zakázala vystupovat na televizní obrazovce i na veřejnosti. Kromě paní Jarmily jsem zpovídal Hedu Čechovou a Milenu Vostřákovou. Šlo o jednorázovou záležitost. No a před třemi lety se mi znenadání paní Jarmila ozvala s přáním, abychom spolu napsali knihu o jejím životě. Rád jsem její nabídku přijal.

Hlasatelka 1

Co vás z jejích příběhů nejvíc rozesmutnilo?
Rozesmutnilo mě to, do jaké situace – nejen pracovní, ale i osobní – komunistický režim veřejně známou a slavnou ženu dohnal. Stačilo, že v určitou chvíli nezapadla do ideologických vzorců monopolně vládnoucí politické strany, a byla odstřižena od své práce. Přestala existovat pro veřejnost, přestala existovat pro dějiny Československé televize a až do roku 1990 se o ní nesmělo mluvit, ani ji oficiálně připomínat. Komunistický režim si s osudy svých občanů zahrával, jak se mu zlíbilo, a na příběhu paní Jarmily se jasně ukazuje, jak při tom vůbec neplatilo, že patřila v té době mezi populární osobnosti a tím pádem mezi elitu naší země.

Co pro vás bylo překvapením?
Síla, s jakou se paní Jarmila tou normalizační dobou probíjela. Byla to pro ni tvrdá léta. Vychovávala dvě dcery, k nimž se režim též nezachoval nejlépe, protože jim neumožnil vystudovat podle jejich schopností a vědomostí.

Nakolik jste si doplnil své znalosti z historie televize u nás?
Historii naší televize se věnuji už dvě desítky let, a tak dost z její historie znám. Nejen z archivů, ale i z osobních rozhovorů s pamětníky. Díky svému zaměstnání v České televizi, je na chodbách Kavčích hor potkávám velmi často, a vždy mé televizně historické obzory rozšiřují. Televize je obrovská oblast k bádání a ke zmapování – od tvůrčí, přes zpravodajskou až po tu běžnou provozní stránku.

Hlasatelka 2

Chystáte zpovědi i dalších »televizních pionýrů«?
Mým tématem je především vztah totalitní moci k televizi, její vliv na televizní tvorbu a zpětně, ovlivňování diváků televizními pořady. Zpovědi »televizních pionýrů«, jak je tak hezky nazýváte, chystám v souvislosti právě s touto tematikou. Ale na další vyloženě životopisnou knihu se zatím nechystám.

A o co tedy konkrétně půjde?
Chtěl bych zpracovat období Pražského jara 1968 v Československé televizi. V té době bylo určitě nečekaným jevem, jak se televizní obrazovka proměnila. Osvobodila se od cenzury, přinášela dosud tabuizované informace a témata i díla zakázaných autorů. Svým zpravodajstvím a publicistikou pomáhala posouvat společenské i politické dění kupředu. A pak tu bylo heroické období po vstupu okupačních vojsk do naší země. Protiokupační televizní vysílání. Na to se dnes zapomíná. Ale je to na jednu stranu logické, i když nespravedlivé. Každoročně připomínané rozhlasové vysílání v srpnu 1968 bylo technicky snadnější a posluchačům dostupnější, televize je prostě při vysílání více vidět. Dodnes nejsou léta 1968–1969 v Československé televizi zpracována. Tak bych to rád změnil.

Myslíte si, že by se měly hlasatelky vrátit na obrazovky?
Podle mého názoru by se televizní hlasatelky nějakou formou na televizní obrazovku vrátit měly. A nejen hlasatelky, ale i hlasatelé. Jsem přesvědčen, že by v tom toku televizních pořadů, grafiky a upoutávek přinesly na televizní obrazovky zklidnění. Mnoho diváků stále bere televizi ještě jako svého partnera ve svém osamění. A ten partner by se k němu měl chovat vstřícně a mile.

Hlasatelka 3

Co vás inspirovalo pro vaši současnou práci? Myslím z toho, co jste slyšel od paní Jarmily.
Uvědomil jsem si znovu, že je-li člověk zdravě cílevědomý, tak svého cíle dosáhne. Dnes je to asi, na rozdíl od let popisovaných v mé knize, těžší, ale ne nemožné. Záleží na každém, jak se ke svému životu postaví, a zda osudové výzvy vyslyší.

Na přebalu máte u svého životopisu uvedeno, že jste spolutvůrcem textů na webu Totalita.cz. Řekněte nám o tom něco bližšího.
Webový server Totalita doplňuje, nechci úplně říci, že supluje, učebnice dějepisu. Na těchto stránkách popisujeme fungování komunistického režimu od února 1948 do Listopadu 1989. Mladé generaci tak jejich hlavním komunikačním prostředkem přibližujeme jednotlivá desetiletí v historii naší země. K učebnicovým textům se snažíme pořizovat rozhovory s pamětníky. Tedy, když popisujeme například v rámci kolektivizace vyhnání sedláků z jejich gruntů i obcí, tak na konkrétním příkladu chceme mladým čtenářům ukázat, jak takové vyhnání vypadalo, jak se k sedlákům chovaly úřady, kolik svého majetku si mohli s sebou vzít atd. A těší nás, tedy mě a kolegu, že návštěvnost stránek stoupá před maturitami, i že z našich stránek čerpají i publicisté, novináři i zájemci o historii. Mnohdy nám pokládají otázky, které by spíše měly směřovat ústavům a pracovištím zabývajících se historií, ale svědčí to o renomé, jaké na internetu máme.

Děkuji za příjemné rozprávění.

www.jasknihy.cz


 

Přihlášení



Soutěže

Veverčák Píťa se vrátil

Veverčák Píťa se společně s hajným Petrem objevili v knize Víš, kde jsou děti stromů? a nyní se vrací v titulu Kde si Píťa chladí tlapky? Nakladatelství Kazda

Ženy, které milují příliš a doufají, že se jejich partner změní

Doufáte, že se váš partner, který vám ubližuje, změní? Ne, nezmění! Kniha z nakladatelství Portál psychoterapeutky Robin Norwood je o citové závislosti ve vztazích a pomáhá ženám najít cestu k sobě a odejít z nevyhovujícího vztahu. Je plná skutečných příběhů žen, které milovaly příliš… Nakladatelství Portál

Rozhovor

Píše Zdeněk Hanka do ticha?

hanka z 200Sympatický usměvavý muž, lékař, spisovatel, specialista pohotovostní a záchranné služby a instruktor v tomto oboru, člověk, který miluje hudbu a výtvarné umění - to vše v jedné osobě je Zdeněk Hanka, česky píšící autor žijící od roku 1999 v Kanadě...

Hledat

Videorecenze knih

Michael Krásný vydává druhé album 20:20

Michael Krásný, kontrabasista, baskytarista, zpěvák a dlouholetý doprovodný hráč trumpetisty Laca Decziho, vydává druhé sólové album s výmluvným názvem 20:20. michaelkrasnymusic.com

Čtěte také...

Vzdušná akrobatka Šárka: „Je to přímo nebeský zážitek, když jste vzhůru nohama zavěšení a pozorujete krásu přírody“

200rozK rozhovoru jsme si přizvali Bc. Šárku Bílou, lektorku a akrobatku z Pardubic, která se již několik let věnuje vzdušné akrobacii. Co aerial dance přesně znamená, co je k němu potřeba a kde jej můžete vidět nebo začít praktikovat? To a mnohem více nalezne...


Literatura

Vydejte se po stopách Torzového vraha a odhalte jeho identitu

zbytecna obet perexCleveland, rok 1938. Velká hospodářská krize propukla naplno. To však není jediný problém, se kterým se město musí vypořádat. Vraždící šílenec si vybírá své oběti z těch nejubožejších členů společnosti, z nichž po jeho řáděn...

Divadlo

Na podzim do divadla: Listopad

200divO prázdninách divadla nehrají představení, ale připravují se na další sezonu. Díky nám si můžete vybrat, na co v podzimních měsících vyrazíte. Tentokrát vás zveme hru s příznačným názvem Listopad v podání Šaldova divadla.

...

Film

Kinematografie a stát v českých zemích mezi roky 1895-1945

kinema 200Doposud se slovo "kinematografie" vztahovalo především na filmovou tvorbu. Teprve Ivan Klimeš se v knize Kinematografie a stát v českých zemích 1895-1945 soustředí na to, jak stát a jeho předpisy ovlivňovaly kinematografické podnikání - výrobu i ...