Kultura21.cz

Kdo by neznal obrázek měsíční tváře se zabodnutým projektilem v oku? Který z kluků nečetl román Julese Verna a kdo by neznal díla H. G. Wellse? A kdo by neslyšel o slavném ztraceném, zničeném, neexistujícím filmu otce moderního filmu Georgese Mélièse „Levoyagedans la lune“(Cesta na měsíc)? Ale kdo z nás ho mohl vidět? Nikdo! Snad jen jednotlivé obrázky, jen útržky a nic víc. Stěžejní dílo kinematografie a nenávratně ztracené. Nenávratně!? Ne, lidské schopnosti, nadšení a víra – když se chce – nezná mezí.

Za všechno mohou bratři Lumièrové, kteří uspořádali v roce 1895 první soukromé promítání filmu. První veřejné promítání filmů, na které byl nabitý sál, se uskutečnilo dne 28. prosince 1895 v Salonu Indiendu Grand Café v Paříži. Repertoár představoval deset krátkých filmů, včetně jejich prvního „ Odchod dělníků z továrny“. Každý z filmů byl tehdy 17 metrů dlouhý, takže při správně rychlém ručním přetáčení projektorem trval asi 50 vteřin.

Málo? Hodně? Dost na to, aby se odstartovala éra nového impozantního media – filmu.   

Georges Méliès

Davy šílely. Jinému klíčovému muži filmu, jaký známe prakticky dodnes, bylo tehdy 34 let. Od svých 27 let provozoval jako majitel a principál divadlo Roberta Houdiniho. Jmenoval se Georges Méliès, měl vlohy k malířství a byl až do té doby okouzlen eskamotérstvím a všelijakými efekty, s kterými se setkal v roce 1884 v Anglii. Samozřejmě, že nechyběl ani na premiérové produkci bratří Lumièrů. A okamžitě chtěl onen důmyslný promítací přístroj koupit. Pochopil, že záznamy reálných skutečností, jako jdoucí lidé, jedoucí vlak a podobně nemusejí být konečnou fenoménu zvaného film. Jako odborník, fantasta a výtvarník viděl dál. Promítací přístroj se mu ale podařilo pořídit až o rok později, v roce 1896. Především na něm provedl řadu vylepšení a pak začal promítat své vlastní filmy. Založil za tím účelem produkční firmu a vybudoval první filmový ateliér na světě. Filmařině úplně propadl a pro filmařinu to bylo požehnání skoro tak veliké, jako sám objev filmu. Za dvanáct let, do roku 1908, natočil asi 450 filmů. Podle historiků by to ale mohlo být až 1 500 filmů.

Objevitel možností jednoho technického vynálezu

Georges Méliès proslul objevem možnosti použít filmové triky, které film od původního pasivního záznamu děje posouvaly mnohem dál. Vymyslel s úspěchem dodnes používaný stop- trik. Na rozdíl od bratří Lumièrů, kteří kinematografii chápali jen jako technický jev, bez perspektivy, Georges Méliès vycítil její potenciál. Umožnily to jeho divadelní a kouzelnické zkušenosti, které využil a rozvinul při natáčení. Jeho filmy jsou plné triků, a tak jeho filmy s triky stojí a padají. Objevil a využíval i další dnes běžnou věc – dvojexpozici. Ve studiu vytvářel účelné kulisy, herce oblékal do kostýmů, experimentoval s kouřovým efektem a vkloubil celou škálu divadelních technik do tvorby filmu.

A ještě jeden zásadní průlom vnesl do kinematografie. Příběh. Méliès nenatáčel dokumenty jako bratři Lumièrové, ale vkládal do filmů děj a zápletku. Věc zásadní a vizionářskou.

Cesta na měsíc a její osud

V roce 1902, tedy právě před sto lety, vytvořil, mimo jiné, i své stěžejní dílo, řečeno dnešní terminologií, dobrodružný, krátkometrážní fantasy film „Levoyagedans la lune“ (Cesta na měsíc). Šestnáctiminutový snímek, který se inspiroval slavným románem Julese Verna a čerpal i z H. G. Wellse. Legendární film o tom, jak se šestice vědců vydává na expedici na Měsíc. Cestují ve velkém dělovém náboji, vystřeleném na Měsíc z obřího kanónu. Po bezpečném přistání se setkávají i s Měsíčany. Po dramatických peripetiích jen tak tak uniknou před nelibostí tamního krále a úspěšně se vracejí k Zemi, kde jsou po dopadu do moře vyloveni a posléze slaveni celým tehdejším světem. Uvážíme-li, že projekt Apollo (o 67 let později) víceméně opakoval Vernův román a Mélièsův film, a to včetně přistání do moře, je to nesporný důkaz předvídavosti obou autorů oné odvěké všelidské myšlenky. Film sklidil neuvěřitelný úspěch a Georges Méliès se stal uznávanou tvůrčí osobností.

Ale těch průkopnických vazeb na současnost bylo v jeho životě víc. Už tehdy mu byla jedna kopie tohoto stěžejního filmu odcizena, a začala se šířit světem bez ohledu na jeho autorská práva i jeho příjmy. Navíc se i technika posunula dál a pirátští distributoři se přímo triumfovali v předělávkách, vylepšeních a dokonce i  – v tehdy ještě ručním - kolorování filmu okénko po okénku. Potkalo a potkávalo to i další díla Georges Mélièse, a to tak dlouho, až zkrachoval a musel prodat své kdysi tak slavné studio. To byl jeho konec. A jak to trefně formuloval slavný francouzský režisér a obdivovatel Mélièse, Clode Charbol, rozhodl se  Mélièse spáchat svoji uměleckou sebevraždu. Při poslední návštěvě studia osobně spálil všechny kopie svých filmů. Nadále pak už jen živořil a prodával hračky na pařížském tržišti, kam ho následovala i hlavní hvězda jeho filmů, později jeho věrná manželka. Zemřel v roce 1938 ve věku 76 let. V té chvíli sice už se státními poctami, které si zasloužil, ale které přišly pozdě, asi rok před jeho smrtí. Od roku 1914 byl pro Francii a světovou kinematografii prakticky zapomenut.

Neobyčejná cesta

Zapomenut byl i Mélièsův nejslavnější film „Cesta na měsíc“. Nikdo přes 75 let netušil a nevěřil, že film existuje, dokonce v barevné – čili obarvené - verzi. A přece to tak bylo! Ve španělském filmovém archivu se v 90. letech minulého století stal zázrak a našla se původní kopie filmu! Originální, původní, celá, ale bohužel také celá zničená. Dvacet let trvala mnoha světovým špičkovým odborníkům, daleko přesněji, spíše neskutečným fanatikům a dobrodruhům, rekonstrukce snímku do současné podoby, jejíž premiéru můžeme v naší zemi zhlédnout v měsíci září 2012.  Nakonec se sen všech zasvěcených stal, díky moderní a ještě často přímo pro tento účel pokročile rozvinuté technice, skutečností.

Společnosti Lobster Films, Groupama Gan Foundation for Cinema a Technicolor Foundation for Cinema Heritage zahájily v roce 2010 finální část kompletní restaurace této filmové kopie a dne 6. září 2012 se uskuteční i u nás premiéra tohoto, až bezmála bájného, filmu.

Jako diváci uvidíme celý původní film o délce 16 minut i strhující dokument „Neobyčejná cesta“, který vypovídá o životě a díle Georgese Mélièse a o složitém restaurování jeho snímku „Cesta na Měsíc“.

Název filmu: Cesta na Měsíc (1902) - Levoyagedans la lune (z franc.)
Režie:   Géorges Méliès    
Hrají: Georges Méliès, Henri Delannoy, Bleuette Bernon, François Lallement
Scénář: Géorges Méliès, podle románů Julese Verne a H. G. Wellse
Kamera: Michaut a Lucien Tainguy
Hudba: AIR (2011)
Střih: Géorges Méliès
Distribuce: Film Europe Pictures CZ
Premiéra v ČR: 6. září 2012

Dětem do 12 let nevhodné!
Dokument Neobyčejná cesta (s českými titulky)
Žánr: science fiction
Ohodnocení: 85 %

podle podkladů Richarda Koníčka
Zdroj foto: Film Europe Pictures CZ