Soukromé drama Harryho dcer

Soukromé drama Harryho dcer

ImageLetošní silné mrazy snad už konečně polevily. Přesto je od 15. února do 19. února ve třech českých kinech pořádně chladno. Severská filmová zima zavítá do pražského Atlasu, brněnského Artu a do Ostravy. Středeční zahájení bylo ve znamení skutečně studených dramat Spodní proud a Harryho dcery. I když u druhého zmíněného snímku bylo chvílemi pěkně horko!



Harryho dcery má na svědomí Richard Hobert, a to jak scénář, tak i režii. Zkušený, a ve Švédsku velmi známý filmař, má na kontě takřka dvě desítky režírovaných filmů a většinu z nich si i sám napsal. Tento snímek, oceněný hlavní cenou diváků na Mezinárodním filmovém festivalu v Kodani, pojednává o soukromých dramatech dvou párů, šílených dětských vzpomínkách a o citech na hranici mezi láskou a nenávistí. Harry, tatínek dvou dospělých dcer Ninni a Marie bude brzo dědečkem. A to hned dvojnásobným. Ale zlý osud sestry rozdělí. Té méně hezké, chudé a obyčejné se narodí zdravý chlapec a ta, která byla dosud úspěšná, krásná a bohatá zemře holčička ještě v břiše těsně před porodem.

Image


Příběh je vystavený na naprosto nereálných událostech. Nebo při nejmenším na tak velkých náhodách, že trefit správnou kombinaci do loterie, by byla hračka. Až moc velká souhra „nečekaných událostí“ je velkou škodnou pro film. Přesto to ale scénáristovi v průběhu filmu odpustíte, protože vás dokáže tak vtáhnout do děje, že okolní svět skutečně nevnímáte a drobné nesrovnalosti se ztratí. Protikladné životy a povahy nejsou jen vepsané do charakteru postav, ale i do hlavních ženských hereckých výkonů. Starší, chudší, ale dospělejší Marii ztvárnila Lena Endre, která se dostala do podvědomí nejen švédským divákům, ale i zahraničním příznivcům filmu. Sehrála totiž roli redaktorky a milenky Mikaela Blomkvista ve švédské verzi dnes již kultovní detektivky Muži, kteří nenávidí ženy. Za roli v Harryho dcerách získala nominaci na Guldbagge awards za nejlepší herecký výkon. Přesto v porovnání se svou filmovou sestrou její talent pokulhává. Ninni, ztvárněná Amandou Ooms působí daleko věrohodněji, bez křečovitého pláče, ale za to se skutečnými slzami a neštěstím v očích dala do role opravdu všechno. Především její výkon stojí za pozornost a i přesto, že její role není zcela kladná, tak v divákovi vyvolá i lidský soucit. V pozadí stojí jejich filmoví manželé, kteří jsou postaveni do rolí opravdových mužů, kteří v přítomností psychicky zraněných partnerek jsou ty pravé, až neuvěřitelné opory a pláčou až v „zákulisí“. Celý příběh zahaluje háv tajemné minulosti rodičů sester, se špatnými vzpomínkami na otcovy noční návštěvy postýlky jedné, na psychickou nemoc matky druhé a se společným strachem, zda se také jednou „nezblázní“. Co snímku dodává naprosto ojedinělý nádech a dostává do skutečně dramatické roviny, je hudba ztvárněná Zbigniewem Preisnerem. Původem polský skladatel má na svém kontě již více hudebních filmových prací a pro širokou veřejnost je převážně znám ve spojení s Kryzstofem Kieślowkým.

Image


Přes nevěrohodnost příběhu a drobné filmové šrámy, je přesto snímek výjimečný. V pozitivním slova smyslu. Po shlédnutí sice nebudete překypovat radostí a veselím, přesto vás nerozpláče. Jen skutečně odtrhne od reality, vtáhne do sebe a po závěrečných titulkách tam ještě chvíli zůstane, v čemž vidím autorův záměr. Přinutit přemýšlet publikum, nechat běhat mráz po zádech a uvrtat myšlenky do hlavy diváka. Zkrátka film, který dá víc než jen „shlédnutí“.

Zdroj foto: sfklub.cz


 

Přihlášení



Solfánci obměkčí každé srdce

Solfánci jsou druhým počinem (po Indigových pohádkách) Martiny Mii Svobodové a ilustrátorky Lucy Bumkin. Zatímco Indigové pohádky oslavovaly lidskou kreativitu a zaměřovaly se na to, že každý z nás má moc tvořit svůj svět, pohádkový příběh Solfánci a Sluneční královna jsou o odvaze být tím, kým doopravdy jsme. Semtamindigo

Nikdy není pozdě zopakovat si češtinu

Pod projektem Červená propiska jsou dvě kamarádky z vysoké, Karla Tchawou Tchuisseu a Sabina Straková, které se rozhodly šířit své znalosti zábavnou formou na sociálních sítích. Jejich cílem je dostat nejčastější perličky k co nejširšímu publiku a odhalit záludnosti českého jazyka, na které nebyl ve škole čas a které vás i v dospělosti překvapí. Universum

Rozhovor

CLARINET FACTORY: NEUSTÁLÉ HLEDÁNÍ NOVÝCH CEST

ClarinetFactory perexClarinet Factory patří k souborům, které vždycky něčím překvapí. Nikoliv virtuózní bravurou, o té už každý dávno ví, ale třeba propojováním žánrů a oblastí, ve kterých se doká...

Hledat

Čtěte také...

Německy mluvené filmy dorazí do Prahy a Brna

pr 200Mnohé filmů, které v české distribuci sotva spatříme, zprostředkovávají početné přehlídky - tak se pořádají přehlídky středoevropských kinematografií, snímků natočených ve francouzštině, španělštině, nyní též německy. Festival německy mluvených filmů zvaný...


Literatura

Když vás život donutí začít znovu od nuly

nulta hodina 200Na každého z nás může v životě čekat moment, který pro nás bude nultou hodinou – okamžikem, od kterého začneme svůj život žít jinak, kdy změníme své základní hodnoty. Důvodů pro zásadní proměnu můžeme být mnoho. Budou vám o tom vyprávět...

Divadlo

Letní shakespearovské slavnosti přivítají hosty

SSl peSlavnosti v srpnu potěší diváky hned třemi zajímavými hosty – temperamentní slovenskou Komédiou omylov, Othellem v originálním znění a rozverným Zkrocením zlé ženy v ostravském podání. Generálním partnerem slavností je skupina PPF.

...

Film

Filmaře živí hlavně koprodukce

kino ikon perexKdyby nebylo koprodukcí (nyní zejména česko-slovenských nebo slovensko-českých), mnoho filmů by nejspíš vůbec nevzniklo. Takové Nabarvené ptáče/Pomaĺované vtáča, nedávný favorit Českých lvů, se navíc poohlédlo až na Ukrajinu. Myšlenka ...