Oscarové drama Saulův syn sugestivně připomíná hrůzy holocaustu

Oscarové drama Saulův syn sugestivně připomíná hrůzy holocaustu

saul 200Oscarová kategorie Nejlepší zahraniční film je dlouhodobě považována spíš za cenu politickou než filmařskou, což ale nic nemění na tom, že někdy vyhrají díla, která si to zaslouží a mají co říct. Letošním vítězem se stalo dlouho dopředu favorizované maďarské drama Saulův syn, které se sice zabývá „otřepaným“, bohužel ale stále žhavým tématem holocaustu, přináší ale na něj trochu jiný náhled.

Debutující režisér a scenárista László Némes ho totiž pojal hodně sugestivně a formou natáčení vskutku překonal snad vše, co bylo dosud o tomto citlivém a nepříjemném tématu kdy natočeno. Zvolil metodu tzv. first-person, kdy divák skoro celou dobu nahlíží hlavnímu hrdinovi přes rameno, čímž se dostává přímo do středu dění. To hlavní tu ale paradoxně vidět není, neboť okolí je rozmazané a zásadní práci vykonávají zvuky a ruchy, které jsou v pozadí. Tu je slyšet šeptaný dialog v několika jazycích, tu dětský pláč, tu řev nacistických dozorců, tu křik zoufalých lidí, což je nesmírně působivé a v plné nahotě odhaluje naprostou zrůdnost a děsivost koncentračních táborů. Ta sem proniká i z jakési chaotické organizovanosti, která v nich po celou dobu vládla, a na níž je výborně vidět, že ačkoli Němců bylo hodně, sami na tuhle mašinérii nestačili, proto museli některé funkce svěřit i nenáviděným židům. K celkovému dojmu pak přispívá i minimalistická smyčcová hudba a hodně temná atmosféra cynismu, bezvýchodnosti a především jakákoli absence lidskosti – jako bychom sledovali zvířata jdoucí na porážku. V hlavní roli uchvátí skvělý a chladný Géza Röhrig, jenž výtečně vystihl zlomeného a se smrtí smířeného člověka.

saul2

Jestli někde film ztrácí body, je to ústřední a bohužel trochu nedomyšlený příběh, který nedává moc smysl a není vystaven na pevných základech. Vypráví o Saulovi, členu tzv. Sonnderkomanda, jehož členové žili v ústraní koncentračních táborů a měli na starost ty nejhorší práce – úklid mrtvých těl, čištění plynových komor atd. Tento muž se ve své otupělosti rozhodne, že si zachová lidskost tím, že rituálně pohřbí svého údajného adoptivního syna. Tomuto cíli ale podřídí naprosto vše a chvílemi se chová zcela nesmyslně a vlastně zhatí plán na útěk, který vymysleli jeho spoluvězni a chtějí ho realizovat i s ním. Právě v rámci této upozaděné a nenápadné dějové linie nedává postupem času jeho chování logiku a on sám působí spíše jako blázen (kterým ale dost možná je, což naznačuje několik záběrů) a ke konci už se pomalu stává vysloveně nesympatickým, což je trochu škoda, protože děj pak není tak působivý, jak mohl být.
Už menší výtkou pak budiž fakt, že kvůli zvolené formě divák nikdy nemá o hrdinu vlastně strach, neboť ví, že de facto nemůže umřít, to se ale na druhou stranu dá snadno odpustit.
Saulův syn vyšel na DVD v řadě Festival společnosti Magic Box, který mimo filmu samotného, který lze naštěstí zhlédnout jen s titulky, neboť dabing je (alespoň pro mě) zcela nemyslitelný, nabízí skromnou, ale zajímavou bonusovou výbavu. Přidanou hodnotou je asi půlhodinový rozhovor s představitelem hlavní role, který zavzpomíná na své předky, kterých se holocaust bezprostředně dotýkal, na natáčení a silné momenty z něj a ke konci se rozpovídá i o současném stavu světa. Z tohoto povídání sice není divákovi úplně veselo, je ale pravdivé a nabízí spousty momentů k zamyšlení. Ocenit se musí i vložený sešítek se studií Aleše Stuchlého a Víta Schmarze, která film uvádí do širšího kontextu a zabývá se jeho významem i metodou natáčení.
Saulův syn určitě patří k těm nejzásadnějším filmům posledních let a oceňování na různých festivalech a pochopitelně i soška Oscara mu oprávněně pomohly k širší pozornosti, kterou si tento vskutku tísnivý a depresivní snímek zaslouží jako máloco. Nebudete se na něj dívat často, ale když už tak uděláte, bude ve vás doznívat ještě dlouho, a tak by to s podobnými díly mělo být.

saul1

Název: Saulův syn (originální titul: Saul fia)
Žánr: Drama
Režie: László Nemes
Scénář: László Nemes, Clara Royer
Kamera: Mátyás Erdély
Hudba: László Melis
Hrají: Géza Röhrig, Levente Molnár, Urs Rechn, Todd Charmont, Jerzy Walczak
Stopáž: 107 minut
Hodnocení filmu: 80%
Hodnocení DVD: 70%
Na DVD vydává společnost Magic Box

Zdroj k fotografiím: www.filmcomment.com, kalafudra.com, cranesareflying1.blogspot.com
Odkaz na trailer: https://www.youtube.com/watch?v=ngOd5OaPXC0


 

Přihlášení



Soutěže

Zvířata nejsou bez citu

Nakladatelství Portál vydalo velmi zajímavou knihu. Zve nás do obrovského světa zvířecích smyslů. A je mi až hanba, jak člověk s těmito smyslově bohatými zvířaty zachází a je dojemné, když je někdo miluje a plně respektuje jejich potřeby.
Portál

Nevyhazujte dřevo a vyrobte si z něj jednoduše nějaký nábytek

Jednoduše ze dřeva s podtitulem Nábytek a předměty z nasbíraného dřeva je název knihy, která vyšla v nakladatelství Grada už v roce 2016 a loni se dočkala dotisku. Nadšení Antje Rittermannové je rozhodně nakažlivé!
Grada

Videorecenze knih

Rozhovor

Patrik Madle: „Marketing je o kreativitě, stejně jako tvůrčí psaní. V obou případech je potřeba být kreativní a práce vám nesmí zevšednět.“

Patrik Madle 200Patrik Madle svou dosavadní studijní i profesní cestu zasvětil marketingu a oblasti komunikace. Z literární tvorby se již od dětství věnuje psaní krátkých i delších šuplíkových povídek. Se svou poezií získal třetí místo v literární sout...

Hledat

Když se v písních stmívá

Album Martina Hejnáka Chmýří, které vlastním nákladem vydal v roce 2021, obsahuje 14 (relativně) nových či zrevitalizovaných skladeb. Jednotlivé songy nejsou příliš dlouhé, takže i přes jejich celkový počet výsledná stopáž jen o fous přesahuje 30 minut.

Čtěte také...

Poslední návrat legendy – Logan: Wolverine

logan perexProzatím poslední zpracování X-men ságy a její snad nejproslulejší postavy Wolverina, které však funguje i jako samostatný film, se dostalo do českých kin 2.3.2016 a sklidilo obrovský úspěch.  Je tak také poslední rolí Hugha Jackmana


Literatura

Jak velbloud potkal ťavu a pexeso k tomu

Velbloud perexKdyž jsem já chodila do školy, byli jsme Československá socialistická republika a slovenština byla i v našich čítankách. V televizi bývaly pravidelně slovenské pořady a v rádiu, kde se daly pohodlně nastavit zhruba tři stanice, zněla slov...

Divadlo

Divadelní start ve Zlíně se blíží. Připomene Tomáše Baťu, rozdá ceny Aplaus a pobaví premiérou Příběhů obyčejného šílenství

Divadlo ZlinNová 67. sezona Městského divadla Zlín se rozjede s humorem. V sobotu 8. září večer se uskuteční ve Velkém sále premiéra Příběhů obyčejného šílenství, kterou si nenechá aujít ani autor Petr Zelenka

Film

Letošní FEBIOFEST skončil

febiofest logo perex
FEBIOFEST, rozsáhlá mezinárodní přehlídka filmů, doplněná posléze i soutěžní sekcí, se nejprve konal v Praze (již v roce 1993); později se rozšířil do dalších měst. Zve nejen na stovky filmů, uváděných v řadě tematických ...