Animovaná komedie Já padouch (2010) nás dostává do malovaného sousedství, plného rozkvetlých zahrad a dobrých lidí, kde v černém vysokém domě spřádá své plány jeden velký zločinec.
Vítejte ve světě padouchů a roztomilých lidiček, kteří mají spoustu vlastních starostí. Zdá se to povědomé, ale v tomto světě se padouši nehoní za ziskem. Kradou jenom trofeje, jako třeba sochu svobody nebo obrazovku z Times Square. Takže i když se z filmu mohla stát další nudná slátanina o nespravedlnosti sobeckých lidí, dětský kabát přiměl autory zamyslet se nad tím, jak vážné téma něčím odlehčit.
Gru je padouch, který si doslova užívá, když může být zlý. Na zdech v domě má výstřižky z novin o svých zločinech, mrazící pistolí znehybňuje dlouhou frontu v kavárně, plánuje co právě ukrást a stojí mu za to dokonce i dítě na ulici, kterému udělá z balónku zvířátko a to pak propíchne špendlíkem. Slzy malého dítěte mu přináší radost, ale ne nadlouho. Jeho pomocník mu volá, že ve městě je nový zločinec, dokonce větší než on. Podařilo se mu ukrást pyramidu v Gíze!
Přesně tak, stát se největším padouchem a mít jen pro sebe tu nejlepší věc, kterou každý zná, to je doslova splněný sen. Takže další Gruúv krok k tomu to ostatním dokázat, je ukrást Měsíc! Aby bylo jasno, Měsíc je malá planeta, která je jenom 6x menší než Země. A takoví padouši nejsou žádní velcí myslitelé, ani vynálezci. Takže si Gru musí ukrást zmenšovací paprsek a zajistit raketu do vesmíru.
Svět není pro zločince jako Gru ničím jiným než spoustou různých věcí, které se dají k něčemu použít. A výjimkou nejsou ani tři malé holčičky, které adoptuje, aby mu pomohly s krádeží zmenšovacího paprsku.
Jenže film je hlavně o zlehčování vážných zločinů kolem nás, a tak si dívky s Gruem spíše pohrávají, než aby jim naháněl strach nebo byl jejich hrozbou. Seznamují se spolu všemožnými způsoby, až si s nimi sám začíná hrát na improvizovaném čajovém dýchánku a čte jim pohádky na dobrou noc.
Měsíc se mu nakonec daří získat, ale musel kvůli němu zradit důvěru dívek i svého pomocníka. Nedílnou součástí života každého padoucha je určitý životní styl. Upřímná radost z dominance nad ostatními lidmi. Jenže stačí celkem málo, aby si i Gru dokázal uvědomit, že tyto věci dělá hlavně ze zášti nebo zklamání. Na druhou stranu pro Grua nebyly v minulosti žádné překážky nepřekonatelné a uměl si vždy najít cestu k tomu realizovat své nejbláznivější sny. Naneštěstí na normálního člověka žádný mimořádný cíl v dnešním světě nečeká.
| < Předchozí | Další > |
|---|
Odmalička chtěla být šašek, a tak její cesta vedla přes konzervatoř a JAMU na scénu. Začínala v Šumperku a od roku 2012 je v angažmá v Městském divadle ve Zlíně, kde patří Markéta Holcmanová k všestranným herečkám. Kromě toho spol...
V polovině července začala režisérka Veronika Lišková natáčet svůj první celovečerní hraný film ROK VDOVY podle scénáře Eugena Lišky. V hlavních rolích filmu se představí Pavl...
Koncem května zavítá do Jízdárny Pražského hradu expozice věnovaná sexy blondýnce stříbrného plátna Marilyn Monroe.
Komedie Spirit Level, kterou v MdB uvedou pod názvem Ti druzí, sice obletěla úspěšně kus světa, ale o její autorce, přesněji o jejím životě se ví až podezřele málo. Anglická scenáristka a dramatička zůstává v téměř dokonalém utajení (důraz je na sl...
Film Zítra vstanu a opařím se čajem (1977) se odehrává v nedaleké budoucnosti, kdy se lidem povedlo zvládnout cestování časem. Od jisté doby se odlétá na turistické výlety do starověkého Egypta nebo třeba na prohlídky druhohor a dinosaurů.
