Saturnin místy ani nepotřeboval slova
Kultura21.cz

Saturnin místy ani nepotřeboval slova

saturnin 200Předposlední premiérou Městského divadla Zlín se stal Saturnin, notoricky známé humoristické dílo Zdeňka Jirotky.

 

 

Kniha Saturnin zvítězila nedávno v anketě Kniha mého srdce a hlášky z ní zlidověly také díky filmovému ztvárnění. Není potom divu, že i toho divadelního se zhostilo hned několik souborů napříč republikou. Je skvělé, že ani Zlín nechtěl zůstat pozadu a pustil se do toho po svém.

Překvapilo mě, že se Saturnin neodehrává na velkém jevišti, nýbrž na tom nejmenším v Dílně. Neuměla jsem si to předem představit, ale když jsem viděla, jak režisér Jan Bártek využil tento komorní prostor a pracoval s ním, byla jsem nadšená. V Dílně diváci sedí u stolečků a mohou si tak k představení dát i něco na zub a zde se tak stali také přímo součástí děje a seděli v prvorepublikové kavárně.

Tento komorní prostor také nahrával samotným hercům, kteří k rozesmání a okouzlení publika mnohdy ani nepotřebovali slova. Šlo tak o trochu jiné hraní a výsledek byl geniální. Stačilo jen, aby se sluha Saturnin v podání Zdeňka Juliny s vážným, leč šibalským výrazem objevil na scéně a všichni se usmívali. Navíc bylo rázem jasné, že se bude něco dít. Totéž platilo také o Radovanu Královi ztvárňujícího Milouše - tuto roli opravdu jen stěží mohl hrát někdo jiný. Výborná byla také teta Kateřina (Eva Daňková) ve výrazných barevných kostýmech a svůj půvab ukazovala také mladá posila zlínského souboru Lucie Rybníkářová jako slečna Barbora.

saturnin2

Režisér k inscenaci říká: „Ve všech postavách bude rezonovat téma carpe diem, radosti ze života.“ Já jen dodávám, že se mu to opravdu podařilo a z herců čišela radost nejen ze života, ale také z hraní samotného. A přitom vypadalo, že ani tak moc nehrají, jen si to vše užívají.

Budu se opakovat, ale opět musím vypíchnout nápaditost tvůrců z Městského divadla a především jejich citu pro detail a neotřelé nápady. V Dílně si na představeních nemusíte kupovat program - tentokrát vše obstaralo vydání mimořádného občasníku Zlaté časy ležící na stolcích. Jedinečné bylo také navození vůně lesa a čerstvého vzduchu nebo ztvárnění jízdy v autě a samozřejmě nechyběly ani koblihy…

saturnin3

Závěr bych si dovolila ve stylu tety Kateřiny: „Kdo chce zdravý býti, musí do divadla jíti“!

Název představení: Saturnin
Autor: Zdeněk Jirotka
Dramatizace: Alena Herman
Uvádí: Městské divadlo Zlín
Režie: Jan Bártek
Dramaturg: Vladimír Fekar a Jana Kafková
Hrají: Zdeněk Julina, Marek Příkazký, Lucie Rybnikářová, Radovan Král, Eva Daňková, Radoslav Šopík, Pavel Leicman
Kostýmy: Katarína Chválová
Scéna: David Janošek
Premiéra: 30. 3. 2019
Hodnocení: 90 %

Zdroj foto: Městské divadlo Zlín


 

Přihlášení



Solfánci obměkčí každé srdce

Solfánci jsou druhým počinem (po Indigových pohádkách) Martiny Mii Svobodové a ilustrátorky Lucy Bumkin. Zatímco Indigové pohádky oslavovaly lidskou kreativitu a zaměřovaly se na to, že každý z nás má moc tvořit svůj svět, pohádkový příběh Solfánci a Sluneční královna jsou o odvaze být tím, kým doopravdy jsme. Semtamindigo

Nikdy není pozdě zopakovat si češtinu

Pod projektem Červená propiska jsou dvě kamarádky z vysoké, Karla Tchawou Tchuisseu a Sabina Straková, které se rozhodly šířit své znalosti zábavnou formou na sociálních sítích. Jejich cílem je dostat nejčastější perličky k co nejširšímu publiku a odhalit záludnosti českého jazyka, na které nebyl ve škole čas a které vás i v dospělosti překvapí. Universum

Rozhovor

Překladatelka Porodní báby, Jitka Hanušová: potřebuji textu věřit

porod200Jitka Hanušová je překladatelka velmi výjimečného díla. Finský román Porodní bába se dostal mezi české čtenáře, kde šokuje, ukazuje syrovost válečných let na severním finském pobřeží a vše ukazuje očima ženy. A že to ženy za války vůbec neměly lehké. Př...

Hledat

Z archivu...

Čtěte také...

Dalším hitem brněnského Buranteátru je bezpochyby Pán s kaméliemi

pan s kameliemi plakat 200Říkáte si, že vás nemůže v divadle nic překvapit? Chcete od večera stráveného ve společnosti lidí jdoucími za kulturou něco víc než samotný děj představení a jde vám i o celkový zážitek, než o pouhý dojem ze shlédnuté...


Literatura

Tradiční české jaro podle Josefa Lady

Jaro lada perexJaro je období, které snad s výjimkou alergiků musí mít každý rád. Všechno kvete, voní, příroda hýří barvami. Naši předkové očividně toto období milovali, protože nám zanechali řadu zvyků, písniček. Kdo by neznal písničku „Travička zelená“...

Divadlo

Molierova klasika přešitá podle vzoru dnešní společnosti má pořádné grády

misantrop 200Misantropa hraje kde kdo. Každý ho zná a alespoň jednou za život by ho měl v divadle vidět. Nutně to však nemusí být hra posazená do tehdejší doby. Hrát ho ale ve svetrech se sobem na hrudi a z původního textu zachovat pouze jm...

Film

Babycall (Chůvička) aneb když už realitu od představ nerozeznáme

Babycall22 200V těchto lednových dnech jde do českých kin film „Babycall“, který v norsko-německo-švédské koprodukci natočil režisér Pål Sletaune. Získal za něj řadu ocenění a nominací – ceny Amanda Award, Gérardmer Award...