Vyšly vzpomínky režiséra Juraje Herze
Kultura21.cz

Vyšly vzpomínky režiséra Juraje Herze

Herz 200Mnozí filmaři se rozhodli zanechat vzpomínky na svůj život i tvůrčí dráhu - někteří je sepisovali sami (Otakar Vávra dokonce dvakrát), jiní upřednostnili spoluúčast nějakého tazatele (například Věra Chytilová). Výpravná vzpomínková kniha Juraje Herze Autopsie (pitva režiséra), proložená bezpočtem mnohdy unikátních fotografií, se pohybuje někde na pomezí, protože byla diktována Janu Drbohlavovi, jenž podle slov páně režisérových měl s nadhledem korigovat a upravovat jeho výlevy.

Základní vymezení jednotlivých vzpomínkových okruhů měl přitom Herz již zažité: filmová kritička a historička Galina Kopaněvová jej kdysi obsáhle zpovídala pro Divadelní noviny - výsledek pokryl šestero pokračování. Škoda jen, že Drbohlav mu nebyl obdobným partnerem v diskusi, neboť nyní Herz vedl jen sáhodlouhý, mnohdy zaujatý monolog, aniž by musel reagovat na jakékoli dotazy. Model, kdysi stvořený zasvěcenými rozmluvami Françoise Truffauta, nesmlouvavého kritika, jenž s touž posedlostí začal také režírovat, s americkým mistrem děsu Alfredem Hitchcockem, nebyl ani v náznaku zužitkován.

Zřetelným režisérovým handicapem - nikoli vzhledem k vlastní jistotě, nýbrž směrem k pochybovačnému okolí - bývala kdysi absence odborného filmařského vzdělání (Herz totiž vystudoval loutkařinu). Za svá učňovská léta, která mu nahradila pobyt na FAMU, považuje asistování zkušeným profesionálům, najmě Zbyňku Brynychovi a legendární dvojici Ján Kadár a Elmar Klos, když předtím jej fascinoval E.F.Burian, s nímž se pravidelně scházel a okouzlen naslouchal jeho moudrům.

Herz

Hluboce se pak Herze dotklo, že býval podceňován, že třeba kameraman Jaroslav Kučera jej považoval na nedouka a odmítl točit jeho první filmový pokus, hrabalovskou povídku Sběrné surovosti - a při pozdější víceméně vnucené spolupráci mu Herz tento přezíravý postoj dával pořádně "sežrat", když se k němu choval s téměř odmítavým odstupem. Ostatně místa, které pojednávají o tom, jak natáčel, jak vedl herce, co očekával o kameramana, jak řešil výpravu či kostýmy, jak ovlivňoval hudební doprovod, patří k těm nejzajímavějším.

Herz hned v úvodních slovech hlásá, že nehodlá nikoho šetřit. Tvrdí, že často užívaná věta "o mrtvých jen dobře" je scestná: když byl někdo grázl, smrt ho toho nezbaví. Takže nedává na leckoho, zvláště na komunistické vedení Barrandova, ale současně přiznává, že existuje několik lidí, na které má takový vztek, že se o nich ani nezmíní. Mezi ně zjevně počítá i Jiřího Menzela, jehož kdysi do svých filmů úspěšně obsazoval. Bohužel nikdy nevysvětlil, proč na někoho nadává a o někom naopak zarytě mlčí.

Herz, nejspíš přesvědčený o vlastní výjimečnosti, má zajisté nespočetné důvody, aby své bližní peskoval. Mnozí spolupracovníci (např. scenáristé Václav Šašek nebo Markéta Zinnerová) se podle něho zachovali hanebně, ještě hůře se však vyrovnával s mocenskou svévolí nadřízených, kteří jej nutili k úlitbám, vystřihovali mu nežádoucí výjevy, případně rovnou zakazovali celá díla. Vyčítali mu morbidně groteskní náhled na svět. Navzdory tomu vytvořil řadu dnes již klasických děl: Spalovače mrtvol, Sladké hry minulého léta, Petrolejové lampy, Pannu a netvora, Straku v hrsti, seriál Gagman. Ale vedle průměrných nalezneme také díla nezdařená: Buldoci a třešně, Passage, T.M.A.

Herz upir

Zdá se, že pocit ukřivdění i bezmoci jej pronásleduje podnes. Stěžuje si na aroganci mocných tohoto světa, ať již rozhodovaly ideologie nebo peníze. Třeba Steven Spielberg mu měl okopírovat "sprchovou" scénu z koncentráčnického dramatu Zastihla mě noc a téměř beze změny přenést do Schindlerova seznamu. Herzovo rozhořčení je jistě oprávněné, podobnost je patrná, avšak v Americe se člověk spravedlnosti nedovolá, nemá-li statisíce dolarů, aby mohl financovat soudní proces...

Zalitujeme jediného: až asi nikdy žádné z postižených děl nespatříme v podobě, v jaké vzniklo nebo bylo zamýšleno, protože vystřižené pasáže se nejspíš nezachovaly. Ani erotické scény ze Znamení Raka, ani příjezd pana Kopfrkingla (ze Spalovače mrtvol) s ruskými vojáky obsazujícími v roce 1968 Československo, ani krví prosáklá snová sekvence, z níž v Upíru z Feratu zůstalo jen torzo.

Zato nezbývá než obdivovat podrobné filmografické seznamy, které zpracoval Miloš Fikejz; vskutku průkopnický je zejména soupis Herzových hereckých úloh, nikde jinde dosud v takové úplnosti nesehnatelný. Jediné, co mi na knize opravdu vadí, jsou fotografické předěly mezi jednotlivými kapitolami - sotva zřetelné reprodukce na tmavém papíře ztrácejí jakoukoli vypovídací hodnotu.


Juraj Herz: Autopsie (pitva režiséra).
Zapsal: Jan Drbohlav
Vydala Mladá fronta, Praha 2015. 519 stran.
Hodnocení: 80%

Foto: kniha, Česká televize, www.lfs.cz
www.mf.cz


 

Přihlášení



Soutěže

Zvířata nejsou bez citu

Nakladatelství Portál vydalo velmi zajímavou knihu. Zve nás do obrovského světa zvířecích smyslů. A je mi až hanba, jak člověk s těmito smyslově bohatými zvířaty zachází a je dojemné, když je někdo miluje a plně respektuje jejich potřeby.
Portál

Nevyhazujte dřevo a vyrobte si z něj jednoduše nějaký nábytek

Jednoduše ze dřeva s podtitulem Nábytek a předměty z nasbíraného dřeva je název knihy, která vyšla v nakladatelství Grada už v roce 2016 a loni se dočkala dotisku. Nadšení Antje Rittermannové je rozhodně nakažlivé!
Grada

Videorecenze knih

Rozhovor

Velká kniha herců první republiky a protektorátu představuje pětadvacet osobností

RB perexV polovině prosince spatří světlo světa Velká kniha herců první republiky a protektorátu, kterou připravil autorský tým Jiří Bartoň a Robert Rohál. Nebude jen filmografií či strohým životopisem filmových hvězd, půjde jim tzv. pod kůži a nahlédne do ...

Hledat

Když se v písních stmívá

Album Martina Hejnáka Chmýří, které vlastním nákladem vydal v roce 2021, obsahuje 14 (relativně) nových či zrevitalizovaných skladeb. Jednotlivé songy nejsou příliš dlouhé, takže i přes jejich celkový počet výsledná stopáž jen o fous přesahuje 30 minut.

Z archivu...

Čtěte také...

Jediné velkoformátové české kino IMAX slaví 10 let promítání Statistiky odhalily překvapení: Avatar nebyl jeho nejnavštěvovanějším filmem

imax200Jediné velkoformátové kino IMAX v České republice slaví kulaté narozeniny. V březnu uplyne 10 let od jeho otevření. Vůbec první veřejná česká projekce na obřím plátně proběhla ve čtvrtek 20. března 2003, zahajovacím filmem provozu kina IMAX


Literatura

Nech mě jít vstříc smrti…

nech me jit 200Nakladatelství Domino vydalo před pár dny zajímavý román s názvem Nech mě jít od oceňovaného britského autora Edwarda Docx. Ač se jedná o čtení o smrti, kapesníky byste potřebovat neměli.

 

...

Divadlo

Jak se u nás hrálo a zpívalo

Nakladatelství KANT přichází s dvěma zajímavými publikacemi, které se věnují různým podobám divadla, ať již jsou to proměny (převážně veseloherního) herectví zachycené v Komediantech na české scéně nebo vývoj "zábavněhudebního divadla" v klikatém a místy pořádně trnitém poválečném období, jak to zaznamenává kniha Od operety k muzikálu

Film

Knick - doktoři bez hranic

knick 200Newyorská nemocnice Knickerbocker, v níž se desetidílný seriál Knick - Doktoři bez hranic odehrává, skutečně existovala (na rohu 131. ulice a Convent Street) už od dob občanské války, svému účelu sloužila do 60. let m...