Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Představení Fifty Dejvického divadla bylo vrcholem čtvrtého dne zlínského divadelního festivalu Setkání Stretnutie, jehož cílem je upozornit na aktivní vztahy českých a slovenských divadel a divadelníků a ukázat výsledky jejich spolupráce.

Na schodech divadla se tuto festivalovou sobotu 27. května od 18.00 v rámci doprovodného programu představil Lucky Band, který zpříjemňoval návštěvníkům vstup do divadla a také je přiměl ještě chvíli vydržet na sluníčku. Někteří využili stánku s občerstvením a před téměř tříhodinovým zážitkem si ještě dopřáli kávu a pak už usedli do hlediště zaplněného do posledního místa. K němu krátce promluvil umělecký šéf Městského divadla Zlín Patrik Lančarič a šlo se na to!

Fifty je hra známého a uznávaného dramatika Petra Zelenky. Jedná se o pátý titul napsaný přímo pro Dejvické divadlo. Děj se odehrává v Praze v letech 2016 až 2018 a pracuje s motivem předposlední volby prezidenta. Hra je tedy zasazena v české realitě a mluví se v ní o skutečných lidech, protože přesně to má v divadle a ve filmech Petr Zelenka rád. „Není to obraz reality jedna ku jedné, ale třicet ku sedmdesáti možná ano,“ doplňuje. Sama to také považuji za přednost, protože nejen vtipy byly opravdu aktuální.

Ve Fifty se setkáváme s architektem na volné noze Davidem Prebingerem (Ivan Trojan), který bydlí v hausbótu, zrovna se rozvádí a jeho životním snem je mít švédskou trojku. Poznáváme jak jeho bývalou ženu (Klára Melíšková), tak kamarády a známé (Václav Neužil, Martin Myšička) i další ženy (Veronika Khek Kubařová, Elizaveta Maximová, Denisa Barešová, Eva Suková ml). Ty zde logicky hrají důležitou roli a každá je nějakým způsobem jedinečná.

V prvé řadě musím pochválit jedinečnou scénu od Nikoly Tempíra. Jednalo se o prostředí hausbótu, a to včetně mola, na kterém se dalo stát. Na jednu stranu šlo jen o jeden pokoj, ale byly zde i další místnosti a celkově tak Nikola Tempír dokázal navodit stísněnou i unikátní atmosféru tohoto způsobu bydlení. I přes velké jeviště zde hausbót nevypadal utopeně, a navíc byla v některých scénách využita i plocha před ním. Skvěle fungovaly také přestavby odehrávající se v rámci příběhu často v noci, tedy ve tmě a denní dobu bylo možné rozpoznat právě i za okny hausbótu. Vše dotvářela také moderní a dobře zvolená hudba například od často skloňovaných Beatles.

Hereckému koncertu předsedal Ivan Trojan (i Vypsaná fixa zpívá o tom, že je to prezident), ale nebyl zde nikdo, kdo by hrál špatně. Mnohdy stačil jen pohled nebo věta a bylo jasné, že je publikum na straně herců. Václav Neužil byl jako příživník často na facku, Tomáši Jeřábkovi se dařilo hrát jednoduššího výčepního a Veronice Khek Kubařové zase člověk baštil všechny její herecké polohy – od strojené právničky až po dračici v sexy prádle. Andrea v podání Kláry Melíškové mi občas připomínala její paní Roubíčkovou z Vlastníků a Trojan se od mých oblíbených Samotářů také moc nezměnil.

Nedovedla jsem si představit, jak může dílo s podtitulem „nerealizované trojky, zrušené grupáče“ trvat tak dlouho a měla jsem obavy, zda nebude příliš natahované. Tak to však vůbec nebylo – dvě hodiny utekly za častého smíchu jako voda. Jak to, tak občas bývá, tak druhá část už byla kratší, ale také se podle mého názoru mnohem více vlekla a trochu jí docházel dech. Byla také vážnější a když jsem očekávala konec a chválila tvůrce za jistou rámcovost (že děj začal i končil na toaletě), tak jsem se pletla a čekalo mě ještě několik scén. Ale palec nahoru dávám za to, že nešlo úplně na první dobrou odhadnout, jak to s Davidem i ostatními dopadne.

Dejvické divadlo si poté užilo zasloužené standing ovation, všichni návštěvníci odcházeli s úsměvem na rtech a několik z nich se rychlým krokem vydalo do vedlejší budovy, kde se konal koncert skupiny Franc Alpa. Ta sebe označuje jako „cabaret-punkovou kapelu hrající k tanci a pohledu“ a jedním z jejich členů je zlínský herec Marek Příkazký. Vyznačují se jak originálními texty, tak pohodovou hudbou, která nenechá nikoho v klidu. Nejinak tomu bylo i v Dílně, kde se při prvních tónech ztratila formálnost a parket se velmi rychle zaplnil. Panovala zde moc příjemná atmosféra umocněná i kolujícími koláčky z křtu Markovy dcerky. V playlistu nechyběly hity z desky Alpum jako je Jo-ja, Verča z Čerčan nebo Ska-milou, ale také nejnovější Maturita (singl z roku 2021) a končilo se divočením na Bonbón a Summer Trip.

Jednalo se o skvělou tečku za divadelním zážitkem a nyní se už nezbývá jen těšit, co přinese další ročník festivalu Setkání/Stretnutie!

Název představení: Fifty
Žánr: tragikomedie
Uvádí: Dejvické divadlo, Praha (v tomto případě v Městském divadle Zlín v rámci festivalu Setkání/Stretnutie)
Režie a úprava: Petr Zelenka
Hrají: Ivan Trojan, Václav Neužil, Martin Myšička, Tomáš Jeřábek, Veronika Khek Kubařová, Elizaveta Maximová, Denisa Barešová, Klára Melíšková, Eva Suková ml.
Premiéra: 3. 12. 2022
Hodnocení: 92 %

Zdroj foto: Dejvické divadlo (Hynek Glos), Městské divadlo Zlín (Marek Malůšek, Jan Salač)

https://www.dejvickedivadlo.cz/repertoar?fifty

https://divadlozlin.cz/