Vejměnek – nová letní scéna v Brně
Banner

Vejměnek – nová letní scéna v Brně

Tisk

carodky perexKdyž se po dlouhé době bez divadla, divák toužící po nějakém představení podívá, cože se hraje u Buranů v Brně, čeká ho překvapení. Koncem sezony, která díky čínskému viru nehrála, se zvědavec potěší, že i „Burani“ už začali hrát. Ale ouha, cože to na webu píší? Že se otevírá scéna Vejmínku..? Hned kouknu do wikipedie, jestli se nemýlím. No ano, vejmínek, (výměnek) je zvykový právní útvar, prostřednictvím něhož se na statek nově nastupující hospodář zavazoval k tomu, že někdejšímu hospodáři, který mu statek předával do užívání a odcházel na odpočinek do obydlí většinou v rámci statku, tak že bude doživotně zaručovat ubytování a určité množství naturálních dávek. Odstupujícím hospodářem bývala matka, otec, kteří statek předávali do užívání svému synu a sami odcházeli na vejminek.

 

Vzdělanější díky wikipedii začnu pátrat, kdože to komu jaký vejměnek (vejminek) dal? No ano. Večer se hraje za budovou Sokolského stadionu, kde sídlí BuranTeatr, tam v zahradě na letní scéně, představení ČARODKY. Tak to je ono! Je to vejmínek Buranů.


Autorem hry je Jan Šotkovský, jinak dramaturg Městského divadla Brno spřízněn s Burany. Režii má Mikoláš Tyc, stálý režisér BuranTeatru, také spřízněn s mnoha profesionálními scénami, s Městským divadlem Brno nevyjímaje. 

carodky 2

Tak jsem už konečně v obraze a nahlédnu do letáčku scény Vejmínek: Čarodky je původní dramatické dílo Jana Šotkovského, v režii Mikoláše Tyce. Texty písní napsal Jan Duchek a hudbu složil Miroslav Ondra. Ten na scéně hraje Miroslava Veselého, všeuměla i flákače. To je teda všestrannost. Hudba a hra na klávesy, zpěv, herectví… Klobouk dolu! Protihráčkou mu je Kateřina Ondrová, energická právnička, kterou hraje Kateřina Veselá. Má opravdu neutichající energii a je najednou všudea hraje s patřičným elánem. Ještě tady máme Barboru Goldmannovou a Petra Tlustého, kteří hrají naprosto všechno. Třeba i tahací harmoniku, kolem které se, kromě jiného, příběh otočí.


Dramatická skládačka složená z dialogů, písní, živé hry na housle nebo klávesy, má hodně společného se základy malých divadelních forem, které se hrály v Praze v šedesátých letech (divadlo Paravan – J. R. Picka a Martin Schulze, nebo počátky Semaforu Suchého a Šlitra, nebo ve Večerním Brně – zakladatelé byli Olga Zezulová, Vladimír Černík a Ladislav Suchánek. A potom dlouho nic… Poetika Bolka Polívky je výborná, ale jiná. Aktuální špílce propojené s Brnem a volně posouvající děj přes jednotlivé skeče, to se v dnešním digitálně přeplněném světě na jevišti moc nenosí.

carodky 1


Nenosí? A co když právě takový žánr tady chybí? Vyplňuji jej občas televizní programy, ale živé setkání s diváky to nenahradí. Takže je tady, před několika dny zahájené představení, které veleúspěšně navazuje na někdejší Večerní Brno, nebo na pražský Paravan, J.R. Picka. (Mimochodem, víte, proč Paravan v roce 1965 zanikl? J. R. Pick sedel na prázdné scéně, před sebou měl rozevřené noviny, stranický tisk, Rudé právo. Mlčky četl, potom noviny odložil a řekl: „Okno do světa. Okno do světa lze zastřít novinama.“ No a soudruzi to jeho divadlo zastřeli. Definitivně. Vím o tom své… Byl jsem tam, prožíval jsem to. A teď? Má smysl dělat třeba nějaký humor v souvislosti se společenskými nešvary, s „nastavováním zrcadla“ jak nás kdysi upozorňovali TV hlasatelky? Určitě ano. Ne stejně jako kdysi, trochu jinak a svobodněji. Když v roce 1965 J. R. Pick řekl z jeviště Dobrý den, tak obecenstvo začalo tleskat. Vždyť jsme věděli, jakýže je ten den dobrý. Tak dnes to už neplatí, ale témat, nad kterými se můžeme smát i plakat je hromada. To právě chytře využívá autor Šotkovský a jeho tým. Smíchu je, chválabohu, v hledišti dost, i když… I když v tom letním hledišti sedělo málo diváků. Zájem by určitě byl. Ale propagace nebyla. Přesněji, peníze na propagaci asi nebyli. A je to člověku líto. Tak dobré, vysoce profesionální představení. Interpreti hráli s plným nasazením.

carodky 3


Při tom slovíčku – profesionálně - jsem zaváhal. V představení Čarodky byl jediný amatérský, tedy neprofesionální, fakt svícení. Zbytečné protisvětlo (contre-jour) překáželo, divák byl ochuzen v mnoha situacích o mimiku, detaily hereckého projevu. Až na tuto drobnou výhradu, závěrečný potlesk diváků dal tvůrcům určitě na vědomí spokojenost, fajn pocit, se kterým Vejmínek všichni opouštěli.


Škoda, že na té letní scéně nebylo plno. Doufám, že někdy příště. Když se povede (a snad i touto recenzí) upozornit lačné brněnské publikum, že v zahradě za BuranTeatrem, za Sokolovnou na Kounicově ulici 20 se děje něco, o co by diváci neměl přijít. Určitě budou, díky inscenaci Čarodky, všichni spokojení.

Autorkou foto k představení Čarodky je Nikol Wetterová

www.buranteatr.cz


 
Banner

Přihlášení



Ráda bych si zazpívala s Jaroslavem Svěceným

Zpěv ji okouzlil již v dětství. Studium na konzervatoři nevyšlo, touha po zpěvu ale zůstala a nakonec se na základě konkurzu dostala do operetního souboru Divadla J. K. Tyla v Plzni, kde pak zpívala i v opeře. Po odchodu z angažmá v divadle nadále hostovala. Pak několik let vystupovala v Německu a skandinávských zemích. Po návratu do Čech působila ve finančnictví a nakonec se ke zpěvu Miriam Čížková vrátila. Dnes nejen koncertuje, ale také vede dětský pěvecký kroužek Svět kvítek.

Olomoucká Liška B. je inscenace půvabná a svébytná i díky silné hudební složce

Kdysi jsem viděl v hukvaldském amfiteátru operu Příhody lišky Bystroušky, což na mě natolik zapůsobilo, že jsem se stal milovníkem hudby Leoše Janáčka. Jenomže očekávaná premiéra inscenace nazvaná Liška B., která proběhla v pátek 19. ledna v Moravském divadle Olomouc, je přece jenom jiná písnička. Nicméně i hudební stránka nové inscenace je velmi silná.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Daniela Choděrová: Divadlo a kreativní práce jsou mojí bytostnou součástí

Daniela Choderova perexJe dvojnásobnou mistryní ČR v pole dance, což je tanec na tyči. Na scéně vystupuje ve vtipné komedii Cavewoman a je to podle ní jedna z nejlepších hereckých zkušeností. Vyzkoušela si také psaní scénářů a kromě divadla milu...

Machiavelliho Vladař – cynik nebo realista?

Politika je umění, jak zacházet s mocí, aby se dosáhlo úspěchu. Má se zabývat tím, co je, nikoli tím, co by mělo být. V politice neexistují zcela bezpečné směry, obezřetnost spočívá ve výběru těch nejméně nebezpečných.

Čtěte také...

Příhody lišky Bystroušky. Slavnostní otevření Janáčkova divadla po rekonstrukci

LB perexDalší fáze rekonstrukce budovy Janáčkova divadla je ukončena. Kolik se ozývalo škarohlídů, že se to k výročí sta let republiky nepodaří. Avšak 17.11. byl zahájen Mezinárodní hudební festival, věnovaný dílu Leoše Janáčka, právě operou, která zazněla ...


Literatura

Více true crime do českých knihkupectví!

ted bundy200Nakladatelství JOTA odstartovalo novou edici True Crime nejzásadnější knihou tohoto žánru v podobě titulu Ted Bundy, vrah po mém boku od Ann Rule.

 

...

Divadlo

Trójanky: původní českou hru o ženách zasažených válkou nastudovaly u Švandů ukrajinské divadelnice

trojanky 200Inscenaci Trójanky inspirovanou antickými motivy i skutečnými osudy současných žen uvede 27. května v premiéře Studio pražského Švandova divadla. Novou českou hru Davida Košťáka vyprávějící o třech hrdinkách z města Trója, které kvůli válce ztrati...

Film

Jaké to je 154 krát zemřít? Aneb nesmrtelná Červená

cervena200Na Soňu Červenou mám živou vzpomínku. Byla jsem s rodiči v Národním divadle na Čapkově hře Věc Makropulos, kde ztvárnila hlavní roli. Psal se rok 2005. Tenkrát jí bylo osmdesát a mě ani ne dvacet. Po vystoupení jí ministr kultury předal státní vyznam...